Zdroj: Deník/Aleš Vojíř, David Valenta, Michal Janko

Lidé v některých regionech budou mít za pár let problém sehnat lékaře. Ukazuje to analýza, kterou s pomocí dat Všeobecné zdravotní pojišťovny zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Daleko k lékaři to podle nich budou mít hlavně lidé v pohraničí, a to především v oblasti Šumavy nebo v okolí bývalých vojenských újezdů – například v Boleticích, Doupovských horách, Ralsku či Libavé.

Potíže mohou mít i pacienti z takzvaných vnitřních periferií, to znamená Češi žijící na hranicích jednotlivých krajů. „Půjde především o obyvatelstvo na hranicích Středočeského a Olomouckého kraje,“ nastiňuje konkrétní oblasti Boris Burcin z katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy.

Lékaři penzisté

Záležet ale bude na mnoha okolnostech, podotýkají autoři analýzy.

Třeba na tom, jak staří lékaři už nyní v daných regionech působí. Čím je věkový průměr zdravotníků vyšší, tím větší je i pravděpodobnost, že tam lékaři časem „dojdou“.

Ti nejstarší totiž budou odcházet do penze. A ti, kteří se budou důchodovému věku přibližovat, postupně omezí ordinační hodiny. Z dat pojišťovny totiž jednoznačně vyplývá, že řada starších lékařů už nepracuje na plný úvazek, ale třeba jen dva dny v týdnu.

Důležitý bude i věk samotného obyvatelstva. Důvod: čím jsou lidé v regionu starší, tím více péče potřebují.

„Současně už ale nejsou schopní ani ochotní za lékařem dojíždět,“ připomíná Boris Burcin. Doktoři, kteří budou v takovém místě působit, proto budou zahlceni. Čekací doby na jejich péči se kvůli tomu protáhnou.

Chudí jsou častěji nemocní

Dostupnost péče bude podle expertů ovlivňovat také dojezdová vzdálenost do zdravotnického zařízení. Roli bude hrát i zdravotní stav lidí v daném kraji. Obecně totiž platí, že v chudších regionech žijí méně zdraví obyvatelé.

„Vysvětlení je jednoduché: lidé v těchto místech kupují méně kvalitní jídlo, čímž si zadělávají na obezitu a cukrovku. Chudší regiony jsou také často průmyslové, takže se v nich objevují vyšší koncentrace škodlivin v půdě a ovzduší,“ řekl už dříve Deníku zlínský diabetolog, profesor Jaroslav Rybka.

Lidé v daných lokalitách mívají nižší vzdělání, nezáleží jim na dodržování zdravého životního stylu: větší procento tamní populace kouří a nadměrně pije alkohol.

Dětských lékařů zmizí až třetina

Jak to tedy bude vypadat s lékaři v Česku za deset let?

Data naznačují, že největší nedostatek pocítí děti a jejich rodiče. Už nyní je totiž průměrný věk pediatrů vyšší než 57 let. Dětských lékařů starších 60 let je dokonce 42 procent. Všichni tito začnou za deset let opouštět své ordinace.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Demografové proto předpokládají, že jen do roku 2025 poklesne počet praktických dětských lékařů až o osm procent. Ještě horší vyhlídky budou mít děti narozené kolem roku 2050.

Z českých ordinací pediatrů totiž v té době zmizí dokonce třetina doktorů. Podle demografů ale „naštěstí“ klesá porodnost v Česku.

„Celkové dopady proto nemusí být až tak katastrofální“, podotkl Boris Burcin.

Zubaři jen za hotové

Sehnat obvoďáka ale nebude snadné ani pro dospělé pacienty. Zvlášť pokud pochází z méně atraktivních lokalit, kam už se nyní většina zdravotníků příliš nehrne.

Největší odliv doktorů čekají demografové v Karlovarském kraji, kde do deseti let ubude až osmnáct procent lékařů. Naopak v Praze nebo v Pardubicích by mělo praktiků postupně přibývat.

Úplně jiná situace čeká na pacienty, kteří budou potřebovat zubaře. Řady těchto doktorů se totiž budou podle analýzy naopak rozšiřovat.

Problémy ale mohou nastat z úplně jiných důvodů: stále větší počet zubařů už dnes neošetřuje „na pojišťovnu“, ale ordinuje převážně za hotové peníze. Takových bude přibývat. „Někteří se navíc specializují a klasické praktické zubní lékařství už neprovozují,“ popsal další problematické okolnosti Burcin.

Miliardy na mediky

Vláda se proto rozhodla, že navýší počet studentů medicíny, a to o patnáct procent.

Vyhradila na to v příštích jedenácti letech 6,8 miliardy korun. Dnes má totiž Česko osmý nejmenší podíl absolventů medicíny na světě. Vyplývá to z dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Tuzemské lékařské fakulty podle ní „vypouštějí“ jen asi 15 novopečených lékařů na 100 tisíc obyvatel ročně. Přitom v Německu je to 54 a v Rakousku až 58 mediků.