V Česku je dnes asi 65 tisíc včelařů, většina z nich je členy Českého svazu včelařů (ČSV). Ten v loňském roce evidoval přes 55 tisíc členů, z toho zhruba 14 procent žen včelařek. Nejsilnější věkovou skupinu členské základny tvoří včelaři ve věku 46 až 50 let, velké zastoupení mají i včelaři ve věku od 51 do 55 let.

O včelaření mají podle předsedkyně ČSV Jarmily Machové zájem i mladí, kteří řemeslo přejímají jak od svých příbuzných, tak například v zájmových kroužcích. „Máme asi 180 kroužků po celé republice, ve kterých je asi osmnáct set dětí. Děláme pro ně různé soutěže jako například Zlatá včela, kde si můžeme vyzkoušet, jak dobré děti jsou, a že jsou opravdu dobré,” popsala Machová.

Podle posledních dostupných dat z roku 2022 bylo v České republice 715 tisíc včelstev. Oproti posledním rokům, kdy počet stagnoval pod sedmi set tisíci, tak lze pozorovat mírný nárůst. Naopak historicky velký pokles nastal v zimě na přelomu roku 2007/2008, kdy byla celá střední Evropa postižena masivním úhynem včelstev kvůli přemnožení roztoče Varroa a tím způsobenému onemocnění varroáza. Kvůli ní se mírně snížily počty včelstev i v roce 2015. Za úhyn včel však nemůže jen roztoč Varroa. Pokles počtu včelstev je vidět například i na přelomu let 2011/2012, kdy za něj mohl nepříznivý klimatický vývoj.

Významný podíl na úhynu mají i virová a bakteriální onemocnění jako mor včelího plodu a hniloba včelího plodu. Za úbytek může také nedostatečná výživa, a to především jednotvárnost včelích pastev. Současné lesní ekosystémy jsou podle ministerstva zemědělství výrazně postiženy kalamitami, jako je sucho nebo lýkožrout smrkový, které mají za následek úbytek včelí pastvy.

I v letošním roce měli včelaři kvůli chladnému jaru o včely a jejich produkci strach. „Na jaře to vypadalo, že výnos medu bude horší, ale nakonec to včely dohonily a myslím, že letos bude taková průměrná sezóna,” okomentovala situaci Machová.

Podle včelaře Pavla Šuka, který chová 35 včelstev v oblasti Svatojiřského lesa mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, ovlivňuje kolísání produkce medu zejména počasí. „Rostliny reagují na změny počasí mnohem rychleji než včely. Když je dlouhá zima a pak se prudce oteplí, rostliny vykvetou rychle, ale včely potřebují 40 dnů k tomu, aby se vyvinula nová generace. Ten cyklus nejde souběžně, výnos medu je pak nižší,“ vysvětlil včelař. Problémem může být i návrat mrazů nebo deštivé počasí během jarního kvetení, v létě pak zase přílišné sucho. Záleží samozřejmě i na celkové kondici včelstva. „Produkci medu ale mohou zásadně ovlivnit i chyby včelaře,“ upozornil Šuk.

Za med i dvě stě korun

Včelí produkty jako med, vosk, propolis nebo mateří kašička jsou díky léčivým účinkům využívány především v lékařství, ale také v potravinářském průmyslu nebo kosmetice.

Zatímco průměrná cena jednoho kilogramu medu byla v červenci letošního roku podle Českého statistického úřadu na 183 korunách, nejvíce museli lidé zaplatit mezi lety 2016 a 2019, kdy průměrná měsíční cena za kilo medu neklesla pod dvě stě korun. Relativně nízká spotřeba medu a včelích produktů je podle ministerstva zemědělství jedním z faktorů nepříznivě ovlivňujících české včelařství. Spotřeba medu se v Česku pohybuje kolem 1,1 kilogramu na obyvatele za rok.

Poznat kvalitní med je pro běžného spotřebitele obtížné. Zbytky antibiotik nebo příměsi v medu spolehlivě určí jen laboratoř, některé vady pozná ale i laik. Pavel Šuk radí med od včelaře ochutnat, je-li to možné. „Stejně jako ochutnáváte víno, zda vám to konkrétní chutná nebo ne, ochutnejte i ten med. I to, že vám ho dají ochutnat, je známka toho, že si za svým produktem stojí. Spoléhejte na své chuťové buňky. Pokud vám med chutná, tak si ho kupte,“ poradil zkušený včelař.

Do Česka i Evropské unie se med často dováží, podle předsedkyně ČSV Machové však Češi sahají spíše po českém medu, který kupují přímo u včelařů. Že je český med kvalitní, potvrdila před několika dny veterinární správa. Z 36 kontrol zaměřených na med byl zjištěn nesoulad jen ve dvou případech. V obou případech se navíc jednalo o nesoulad administrativního charakteru.