Tak například na Valašsku se říká, že duše nenarozených dětí přebývají v močálech a bažinách. A protože čápi hledají potravu v těchto místech, začali místní říkat, že odtud nosí děti. Čápi jsou sami o sobě vynikající rodiče starající se o svá mláďata s láskou a oddaností. Chrání je ve větru, dešti i za parných dní, a proto zřejmě vznikla i tato pověst.
Čáp také symbolizuje hojnost, a tak se je lidé snažili lákat blíže ke svým obydlím, proto stavěli vysuté plošiny, aby se mohli uhnízdit právě v jejich blízkosti. Pokud se zde čapí pár opravdu usadil, tak to mělo znamenat, že rodina bude mít hodně zdravých dětí.
Ve starověkém Egyptě byl čáp symbolem zbožnosti a spravedlnosti. Číňané zase věří, že symbolizuje nesmrtelnost. Muslimové naopak tvrdí, že každý čáp ukrývá jednu duši muslima, který za svůj život nedošel do Mekky. Evropané čápy uctívají, protože loví nežádoucí havěť spřízněnou s peklem a černou magií (hady, pavouky, žáby a další obojživelníky). V mnoha dalších zemích je nositelem štěstí, zdraví, požehnání, či ztělesněním věrnosti.
Nošení dětí má údajně původ v germánské mytologii, kdy byl čáp poslem bohyně Holdy, která ho posílala na lov duší nenarozených z vody a potom je měl vkládat ženám do lůna. Lidové tradice ho pasovaly také do postavení posla jara, kdy vznikla i česká pranostika: Na svatého Řehoře, tedy 12. března, čáp letí od moře, líný sedlák neoře.
Čáp na snímcích loví na čerstvě posečené louce u Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku.
Petra Poslušná