Viadukt, jehož vzhled je inspirován antikou, je tvořen šesti oblouky s dvanáctimetrovými klenbami a tři oblouky pak mají klenbu desetimetrovou. Most je vystavěn z většího lomového, nahrubo přitesaného kamene, mnohé kameny jsou bosované, ponechané v režném stavu, nároží jsou vyzděna z opracovaných bosovaných kvádrů s vytesaným obvodovým páskem. Kameny zděné na vápennou maltu mají spáry v líci vyplněny betonem.

Pilíře mají obdélný průřez, směrem vzhůru se na všech čtyřech stranách zužují a podpírají polokruhové oblouky kleneb. Dimenzi kleneb pak tvoří střídavě jeden a dva nad sebou opracované bosované kvádry. Na obou stranách mostu jsou vysazeny dvě plošiny (balkonky) se zábradlím, tvořené kamennými deskami.

Celková délka mostu je 140 metrů, šířka v koruně 4,85 metrů, délka přemostění činí 122 metrů a nad hladinou Milevského potoka dosahuje výšky 21 metrů. Vystavěn byl v letech 1888 - 1889 a krom Čechů se na pracích podíleli i Italové.

Do užívání byl předán 21. listopadu 1889. Železniční provoz, který na něm byl tím dnem zahájen bez přerušení slouží cestujícím dodnes. První oprava byla potřeba v roce 2006, kdy byla provedena sanace kleneb a další (zatím poslední) oprava pak proběhla v roce 2009, kdy byl celý povrch mostu otryskán.

Viadukt je velmi hodnotným a autenticky dochovaným příkladem dopravní technické stavby, která dokládá architektonické kvality, stavební a konstrukční technologie své doby a je důležitým pramenem pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v jihočeském regionu. Reprezentuje dynamičnost a technickou vyspělost, s jakou se tato část regionu rozvíjela v průběhu 19. století.

Celá stavba velmi dobře zapadá a doplňuje krajinu, v níž je dominujícím a pohledově exponovaným prvkem. Představuje doklad řemeslné dovednosti a zručnosti našich předků, včetně jejich estetického cítění. Viadukt si také zahrál ve filmu Jiřího Hanibala Velikonoční dovolená. No a my „Milevšťáci“ po něm jezdíme vlakem do Tábora, ale ještě raději se pod ním procházíme.

Karel Kafka, Milevsko