U nás na západě máme v Sedmihoří kámen, který hodně připomíná zadnici známé věstonické Venuše. Tudíž, když jsme při dovolené v jižních Čechách zahlédli v jednom turistickém informačním letáku místo zvané Ďáblova prdel, neváhali jsme a vyrazili tam.
Projíždíme obcí Valtínov a zajíždíme k parkovišti na kraji lesa. Bohužel už na začátku cesty k parkovišti nás leták upozorňuje, že díky nepříznivému počasí, které od začátku týdne panuje, je nedaleká rozhledna U Jakuba zrovna uzavřena. Nenecháváme se odradit, parkujeme, vzorně platíme u parkovacího automatu poplatek a vyrážíme do kopce směr Havlova hora, na které se tyčí zmiňovaná rozhledna.
Sice jsme neměli možnost vystoupat 180 schodů nahoru a užít si rozhledů, na druhou stranu jsme téměř nepotkali živáčka, takže si užíváme klidu a zvědavě si prohlížíme lesopark, bludiště, dřevěné sochy a další parádičky, které areál pod rozhlednou skýtá. Vábně vypadá i jídelní lístek, ale když je zavřeno, tak je zavřeno, necháváme si zajít chuť.
Poté pokračujeme značenou cestou dál. Fascinuje nás mnohakilometrový plot okolo zdejší obory. Ten, kdo ho budoval, se asi pořádně nadřel. Tolik svárů, tolik metrů pletiva. Zajímalo by nás, co vše se v oboře ukrývá, zdálky jsme zahlédli stádečko nejspíš daňků, ale víc nic.
Chvíli se bavíme speciálním pexesem a jdeme dál. Míjíme kaskádu rybníčků a po chvíli už stoupáme k vytouženému skalnímu útvaru. Jojo, vypadá to vskutku jako prdel. Sice těžko říct, jestli ji má takovou jen ďábel, ale je to opravdu kuriozní kus kamene. Cestou k autu, kdy už se vracíme podél obory, jsme narazili ještě na pár dalších zajímavých balvanů a pak už se jen kocháme přírodou.
Počasí se nad námi smilovalo, dokonce i sluníčko na chvíli vylezlo, a obrovského zdravého hříbka jsme našli. Líbilo se nám zde. Nicméně jsme patrioti, naše sedmihorská prdel je rozhodně větší a hezčí.
Monika Šavlová
