Třicetiletá válka výsledně ovlivnila následnou mocenskou konstelaci v Evropě. Podpis a ratifikace vestfálského míru do budoucna znamenaly značnou změnu politických, ekonomických i sociálních poměrů všech společenských vrstev. Důsledky teritoriálně mimořádně rozsáhlého a krvavého konfliktu pociťovali lidé několika generací novověké Evropy. A příčiny? Bylo jich více. Pomyslným spouštěčem budoucích běd a neštěstí byl den 23. května 1618, kdy vypuklo české stavovské povstání. Defenestrace místodržících, která se odehrála v hlavním městě zemí Koruny české, nezůstala bez diplomatické ani vojenské odezvy obou válčících stran – katolické i protestantské. Mezi hlavními mocenskými centry se rozvinula intenzivní politická komunikace – Praha, Drážďany, Heidelberg, Londýn a Mnichov - v archivech těchto měst se do současnosti dochovaly mnohé listinné fondy, jejichž podrobnějším výzkumem lze obohatit celkové poznání problematiky první fáze třicetileté války.

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., PhDr. Pavel Král, Ph.D. a Mgr. Kateřina Pražáková, Ph. D., z Historického ústavu Filosofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích využili možností a výsledkem je kompaktně napsaná publikace. Svým podnázvem slibuje pohled do reálií neustále oscilujícího světa diplomacie, který ovlivňoval postupně se proměňující mocenskou konstelaci. Záměr autorů je naplněn - pro snazší orientaci zároveň zvolili chronologickou koncepci výkladu, odpovídající průběhu jednotlivých událostí českého stavovského povstání. Pro čtenáře znalé tuzemských reálií se nejvíce objevnými zřejmě budou jevit kapitoly, ve kterých je důkladně popsán postoj anglického dvora ke konfliktu ve vzdálené střední Evropě, taktické lavírování krále Jakuba I. v této záležitosti i kariérní a životní příběhy jednotlivých aktérů reprezentujících zájmy Albionu. Autoři přesvědčivě dokazují, že věc českých stavů byla pro nejsilnější mocenské hráče spíše nepříjemnou záležitostí a konfesijní příslušnost nehrála až tak důležitou roli – osobní postoj saského kurfiřta Jana Jiřího I. a diplomacie jeho dvora jsou jasným příkladem, předloženým nejen na stránkách této knihy.

Kvalitu publikace umocňuje fakt, že diplomatické úsilí jednotlivých aktérů a prováděné vojenské operace úvodní fáze třicetileté války autoři posuzují úhlem reálií doby, ve které se odehrály. Největší znatelnost jejich pohledu je patrná v analýze časových souvislostí, vždyť na počátku 17. století byl tok informací poskytovaných písemnými depešemi ovlivněn mobilitou jezdeckých poslů, resp. rychlostí jejich koní – jaký to rozdíl proti nynější elektronické současnosti… Přesto, byť pomalejším tempem, diplomatická jednání probíhala a válečná mašinérie byla jimi ovlivňována (a naopak). Propojenost obou oblastí je důkladně analyzována a čtenářům jsou také představeny osobnosti (kvalitní reprodukce rodových portrétů) soudobé evropské diplomacie. Závěr textové části knihy tvoří popis bojových operací (včetně rozhodujícího střetnutí na Bílé Hoře) a tragických důsledků i fenoménu tzv. nepochopení rebelie souvisejícího s diplomaticky nepřesvědčivou koncepcí ze strany českých stavů. V souvislosti s raně pobělohorskými událostmi zde není zmínka o mimořádném vojenském odporu, jehož aktéři se nalézali na konci pomyslných vláken diplomacie. V jihočeské Třeboni – do roku 1611 sídle významného stavovského politika Petra Voka z Rožmberka (v textu knihy je jeho významná účast v předivu předbělohorské evropské diplomacie objektivně popsána) – teprve v únoru roku 1622 čestně kapitulovala, jako jedna z posledních, posádka pod velením podplukovníka Johna Setona z Carchunothu, jejíž vojáci byli naverbováni ve Skotsku a německy mluvících zemích za poměrně skromné finanční prostředky poskytnuté na základě problematické diplomacie protihabsburských povstalců. Tato „anglická stopa“ v českých zemích tak zanechala hlubší otisk, než se zdá být patrné.

Kniha s názvem České stavovské povstání přináší, proti mnoha dříve vydaným publikacím, poněkud netradiční a zároveň lokálně přesahující pohled na tehdejší mocenské kolbiště, který obzvlášť podrobně reflektuje souvislosti soudobé diplomacie ve vztahu k první fázi v té době největšího válečného konfliktu.

Václav Bůžek, Pavel Král, Kateřina Pražáková: České stavovské povstání – Mezi Prahou, Drážďany, Heidelberkem, Londýnem a Mnichovem, ISBN: 978-80-7422-830-8, 196. str., 1. vyd., NLN. s.r.o. jako 71. svazek Knižnice Dějin a současnosti, Praha 2022.

Stanislav Vaněk