Tak dlouhý průvod dlouho nepamatujeme. Nás bylo čtrnáct, pět hostů, přijelo pět baráčníků ze Soběslavi, čtyři z Třeboně, pět a Mgr. Bartoš přivedl sedm šikovných dětiček.

Ani letos nebylo snadné obsadit všechny funkce tak, jak jsme po léta zvyklí. Pořád se snažíme průvod sestavit tak, jak to dlouhé roky dělali naši předchůdci. Není to snadné, ale naštěstí máme dost známých a ochotných přátel, kteří na poslední chvíli doplnili chybějící funkce.

Na poslední chvíli onemocněl náš ponocný, zastoupil ho třeboňský rychtář soused Hálek, soused Kalianko zastal funkci soudce, tetička Kalianková s tetičkou Hálkovou doplnily smrtky.

Problém nastal, když náš kat soused Machart neměl k sobě pomocníka. Nikdo z přítomných sousedů není tak štíhlý, aby se do obleku dostal. Tak jsme letos měli výjimku a měli jsme pomocnici kata. Ochotně a s chutí se role zhostila tetička Panáková. Nakonec z nich byla pěkná dvojka.Tetičky ze Soběslavi, které přivezl soused Stach jsme, ustrojili za vesnické paničky, vybraly si parádní kloboučky a s ozdobenými větvičkami se zařadily do průvodu. Jak nám pak sdělily, tak si to moc užily.

Větviček jsme měli nazdobených hodně, na všechny přicházející děti se dostalo. Poslední problém byla naše šlechta. Pan starosta ani letos nevynechal, bohužel onemocněla mu hraběnka. Tetička Hájková se obrátila na naše členy souseda a tetičku Šlechtovi. Ti nás zachránili a funkce hraběnky se ujala jejich dcera.

Švandymistrová tetička Šprinclová za pomoci tetiček Hájkové a Kocarové a přespolních baráčníků a našich známých již lehce sestavila průvod. Letos po několika letech došlo k vystřídání a zase paní Zudová nesla smrtku a tetička Kocarová májku. Letos jsme měli novou krásnou se kterou si vyhrály tetička Hájková spolu s tetičkou Kocarovou.

Úderem čtrnácté hodiny se dal průvod do pohybu. Jako každým rokem nám do pochodu vyhrávala Počátecká dechovka. Zastavili jsme jako vždy na náměstí Míru, kde byl krátký program. Ten uvedla svým povídáním tetička Modráčková. Mgr. Bartoš, velký příznivec baráčníků opět ochotně nacvičil se svými svěřenci několik písniček, děti zahrály i na flétny. Soused Komínek se smrtkami společně i s ostatními zazpívali. Potom už smrtku čekala její poslední cesta. Průvod došel na hřiště u řeky Nežárky, kde se odehrával soud.

Zde žalobce soused Komínek přednesl soudu svojí žalobu. Na otázku soudce, zda je pravda, co žaloba praví odpověděl náš rychtář, starostlivý táta, že je to pravda svatá. Na dotaz soudce obhajobu přednesla tetička Modráčková. Nakonec soudce vynesl ortel: „Konec její slávy, nic věčného není – nechť ji stihne trest – utopením.“ Kat uchopil smrtku a spolu s pomocníkem a drábem ukončili její poslední cestu. Kat smrtku zapálil a vhodil do řeky Nežárky za potlesku přihlížejících. Muzika hrála a všichni zpívali „Smrtka plave po vodě, nové léto k ní jede…“

Počátecká dechovka hrála již jen veselé písničky a společně s nimi jsme došli až k naší baráčnické rychtě, kde nám ještě zahráli, došlo i na taneček. Kteří nespěchali, tak s námi na rychtě chvíli poseděli. Je moc dobře, že se baráčníci vzájemně navštěvují a vypomáhají si. My zase na oplátku pojedeme do Třeboně na stavění máje, abychom podpořili třeboňské baráčníky.

Velké poděkování patří všem zúčastněným, zvláště pak městskému úřadu, který si váží akcí, které pro město děláme a v naší činnosti nás podporují. Příkladem jde pan starosta Mgr. Michal Kozár, který se aktivně zúčastňuje masopustu, vynášení smrtky i Folklorního festivalu, což nám všichni závidí.