V týdnu jsme si připravili ozdobené větvičky pro děti, vyrobili smrtku a modlili se, aby nám vyšlo počasí.

Obec baráčníků „Kunifer“ se stále snaží udržovat staré tradice a to tak, že chceme, aby například „vynášení smrtky“ probíhalo tak, jak to před mnoha lety sousedé a tetičky připravovali. Tenkrát bylo baráčníků přes 100, dnes je nás pouze 25 a z toho většina vyššího věku. Sami nejsme schopni obsadit všechny funkce. Jsme rádi, že nám vypomohli sousedé Kaliankovi z Obce baráčníků Třeboň, soused Stach ze Soběslavi přivezl tři tetičky, nám se podařilo sehnat mezi svými známými dalších pět ochotných a vstřícných lidiček, kteří se velmi ochotně oblékli do připravených kostýmů, abychom byli kompletní. K tomu přispěl i pan starosta, který se ochotně oblékl do kostýmu stejně tak, jako o masopustu. Z toho je patrné, že si naší práce pro město váží a sám velice ochotně se k nám připojuje. Ostatní obce nám jistě můžou závidět.

Za doprovodu Počátecké dechovky, mimo jiné nám ochotně hrají každý rok, jsme se ve 14 hodin vydali do ulic města. Překvapilo nás, že i přes nepřízeň počasí se sešlo mnoho návštěvníků, hlavně letos hodně dětí a celkem všichni se zařadili do průvodu. První zastávka byla na náměstí Míru, kde tetička Modráčková přítomné seznámila s tím, proč jsme se dnes sešli a co bude následovat.

Mgr. Bartoš, mimo jiné velký příznivec baráčníků se svými svěřenci z 2. ZŠ spolu s některými tetičkami zazpívali několik písní. Děti zahrály na flétničky, mgr. Bartoš na kytaru. Myslím si podle potlesku všech zúčastněných se tato krátká zastávka líbila, o čemž svědčí potlesk. Musím poděkovat všem rodičům, jejichž děti vystupovaly. Bez pana učitele a dětí by naše zastavení bylo velice ochuzeno.

Odchod z náměstí na další cestu smrtky na její poslední cestě nás již provázely první kapky, nevěstící nic dobrého. Přesto jsme se vydali k Naxerově lávce, kde se odehrával vlastně nejdůležitější rituál. Pokojný průběh pochodu nám zajistila Městská policie. Již za většího deště jsme se pochodem kolem řeky Nežárky dostavili na místo posledního soudu.

Zde žalobce, náš místorychtář, přednesl svoji řeč směrovanou k soudcům. Náš rychtář žalobu potvrdil, poté i my všichni zúčastnění. Ani obhajoba nepomohla a soudce vyřkl ortel : „nechť ji stihne trest – utopením.“ Poté již nastoupil a svého úkolu se ujal kat s pomocníkem. Smrtku na její poslední cestě tentokrát vyprovodil i sám rychtář se svými pomocníky – drábem a ponocným. Odsouzená smrtka nakonec skončila za velkého potlesku v řece Nežárce. Všichni při poslední cestě smrtky zpívali: „Smrtka plave po vodě, nové léto k nám jede, naše milá Vesna, probouzí se ze sna, bude krásný máj, zelení se zaskví háj, zahrady a květy. Radujte se děvčata, radujte se tety! Za smrtkou dál hledíme, se zimou se loučíme.

Vítáme čas jarní, přichází den po dni. Bude slunka, tepla dost, všemu žití pro radost. Svatý Jiří jede – ten nám jaro přiveze, radujte se sousedé.“

Nyní už zněly jen veselé písničky a všichni se vydali spolu s kapelou k baráčnické rychtě, kde je čekalo občerstvení, které šikovné tetičky připravily. Tyto akce děláme rádi pro obyvatele města i pro návštěvníky, kteří se přijedou na naše krásné město podívat. Bez podpory Městského úřadu, který si váží našich akcí pro město, bychom nebyli schopni tyto akce pořádat.

Dáňa Šprinclová, dopisovatelka VI. župy