Adam Václav Michna, rytíř z Otradovic Jindřicho-Hradecký, je nepochybně zatím tím nejvýznamnějším jindřichohradeckým rodákem, který navíc nese ve svém jménu i přídomek svého města. Bez něj bychom asi v Čechách už dávno nemluvili česky, neboť národ tvoří lidé, kteří spolu zpívají v jedné řeči. Měli bychom tedy o Michnovi asi všichni víc vědět, svět nám jej obdivuje a závidí, ale my se k němu hlásíme jen chabě. Bitva na Bílé Hoře před 400 roky a následné persekuce, exemplární poprava 27 českých pánů, je začátkem Baroka v Čechách, pro které Adam Michna jako básník a skladatel tolik udělal. Michnovy „Tance Smrtí“ ukazují cestu k Nebi. Zpěv lidi totiž zbavuje strachu, uzdravuje, dává radost, Víru, Lásku, Naději. Tyto písně, bez jedu zloby ukazující skutečný vztah života a smrti, jsou stále živé, moderní, mohou zaznít kdykoliv, k divadlu, tanci. A dvojité jubileum Michnova staršího kolegy, slavného varhaníka-skladatele Michaela Praetoria (1571-1621) prováže v tanci, zpěvu a nástrojové muzice celý náš festival. Michnovské Slavnosti nás mají všechny propojovat, dát nám radost z vlastní kulturnosti, poukázat ke kulturním kořenům naší civilizace, i českého národa, mají potěšit smutné a bolavé v nelehkých dobách, ukázat cestu dál a výš. Mají propojovat generace, přivést hosty do Hradce, dát příležitost místním silám," říká organizátor Slavností Adama Michny z Otradovic Michael Pospíšil.

Adam Václav Michna z Otradovic se narodil v Jindřichově Hradci na přelomu 16. a 17. století. Studoval na jindřichohradeckém jezuitském gymnáziu. Působil jako varhaník. Byl talentovaný hudební skladatel, který skládal písně k nejrůznějším významným událostem v Jindřichově Hradci. Například složil skladbu "Hippolyt, červená mučedlnická jindřichohradecká růže" k příležitosti uložení ostatků patrona města sv. Hoppolyta, které se v Jindřichově Hradci uskutečnilo 23. srpna 1637. Jinou píseň pak připravil k slavnosti přenesení obrazu Panny Marie Boleslavské, tak zvaného Palladia země české, z Vídně do Staré Boleslavi. Cesta vedla přes Jindřichův Hradec, kam procesí se zázračným obrazem dorazilo 17. srpna 1650 za zpěvu jeho písně Ó klenote české země. 

Michna jako hudební skladatel a básník patří k největším osobnostem české barokní kultury. Kromě latinských duchovních skladeb se u současníků setkala s velkým ohlasem především jeho Svatováclavská mše. Největší popularity ale dosáhly jeho české duchovní písně na vlastní texty. Některé z těchto písní zlidověly, jako například Chtíc, aby spal nebo Anjelské přátelství, známe spíš pod názvem Nebeští kavalérové.

Město Jindřichův Hradec; Zdroj: kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec