Zeptat se, vyměnit si názor, či jen upozornit přišla zhruba pětice občanů. Většinou se jednalo o záležitosti čistě individuální, avšak jedna výjimka se našla. Starosta tak odpovídal také na to, jak město pečuje o zeleň, jak je to v současnosti s jejím zaléváním, a hlavně, proč musela padnout vzrostlá vrba na břehu rybníka Malý Vajgar . . .
Připomnělo mi to situaci před pár dny, kdy pohled z okna redakce zaznamenal, že cosi není jako obvykle. „Teda, oni podťali i tu velkou vrbu!“ zahulákalo tehdy mé lokál – patriotské ego, aby poté dostalo lekci, že to je přece samo sebou, když musela ustoupit chystané rekonstrukci rybníka.
Oko si na nový pohled bez vrby sice zvyklo, ale pařez ve mně občas vyvolává nostalgii. Ani jiným zjevně není fuk, že ona kráska už břeh rybníka nezdobí.
Pokud i vy patříte do stejné kategorie, pak možná uvítáte informaci, že veškerá zeleň, která v místech lávky u zámku vzala za své, patřila k náletovým dřevinám a samotná vrba měla své odžito. A nebude zase tak zle, protože podle slov starosty zde bude po rekonstrukci rybníka vysazena vrba nová.