Vandalismus ani matení řidičů či pěších jejich motivem nebyl. Počin odkazuje k podzimním únikům toxických látek do moravské řeky, kdy mezi Valašským Meziříčím a Přerovem pošlo na 40 tun ryb. A na pomalé vyšetřování kauzy, v níž je podezřelá i chemička Deza ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).  

Kvůli otravě ryb vyzývají aktivisté lidi k umisťování „protestních“ cedulek u českých toků.

Odstraňování následků masivního úhynu ryb v řece Bečvě v Hranicích, pondělí 21. září 2020
Za otravu Bečvy nemůže Deza, tvrdí znalec. Viník je však známý

Na webu www.becva.live se postupně plní galerie fotek všech přejmenovaných větších i menších toků od Berounky až po Vltavu. Nadhozený virál se metodou sněhové koule chytl i na sociálních sítích, kde lidé sdílejí fotky „svých“ Bečev. Třeba snímek přejmenovaného Labe na ústeckém mostu Edvarda Beneše na Twitteru sdílely stovky lidí. Ve skutečnosti někde cedulky vydrží dlouho, jinde zmizí hned druhý den.

Za aktivitou stojí skupina lidí kolem 46letého vysokoškolského pedagoga z Plzně, který vystupuje pod pseudonymem patrona spjatého s vodami Jana Nepomuckého. Aktivisté původně plánovali razantnější akci, kde by lidé značkou „Je Suis Bečva“ přímo přelepovali cedule se jmény řek.

Plzeňák připouští, že věc je možná na hraně přestupku. „Ale zatímco my tu řešíme, jestli někam smíme nalepit papírovou cedulku, někteří gauneři v politice obracejí miliardy vidlemi,“ zlobí pedagoga, který dosud neví o žádném z lidí zapojených do kampaně, jehož by za nepovolené umístění cedule popotahovala policie nebo třeba místně příslušný dopravní inspektorát.

Odstraňování následků masivního úhynu ryb v řece Bečvě v Hranicích, pondělí 21. září 2020
Za otravu Bečvy nemůže Deza, tvrdí znalec. Viník je však známý

Občanskou aktivitu kolem přejmenovávání českých toků oceňuje Brňák Jakub Patočka, jehož Deník Referendum se kauze Bečva věnuje v investigativních reportážích. „Ti lidé nechtějí žít ve společnosti, kde se státní úřady můžou používat v zájmu soukromých podniků,“ chválí aktivisty Patočka.

Bečva nevyšumí 

Vizuální značka „Je suis Bečva“, která se už pár týdnů drží i na ústeckém mostu u Labe, potěšila Martinu Johnovou. Umělecká teoretička má blízko k ekologům, bojujícím za odstavení uhelných elektráren i proti vybudování plavebního stupně Děčín. „Nastupující generace umělců je podobným aktivitám nakloněna a přímo se do nich zapojuje,“ tvrdí Johnová.

Přejmenovávání řek není jedinou iniciativou kolem Bečvy. Už loni v prosinci laserem promítal nápis „Bečva nevyšumí“ na Karlův most spolek Milion chvilek, který také podnítil řadu lidí po celé zemi k rozsvěcování světel pro Bečvu. Básník/básnířka a aktivist/ka Alex Maria Ferynů připomíná, že slogan „Je suis“ (francouzsky já jsem) má svou historii.

Odstraňování následků masivního úhynu ryb v řece Bečvě v Hranicích, pondělí 21. září 2020
Zmizelé vzorky z otrávené Bečvy? Nevíme, kde skončily, stěžují si rybáři

„Je suis Charlie“ napsal na twitter 7. ledna 2015 Joachim Roncin na podporu kreslířů satirického časopisu Charlie Hebdo, jehož redakci postřílel fanatický islamista. „Odtud se pak slogan velice rychle rozšířil do celého světa. Krátká a formálně banální věta rázem získala nový význam: vyjádření soustrasti či podpory,“ popisuje Ferynů.