Poslední funkční parní vodárna v ČR. Nadšenci tu chtějí zbudovat zážitkový park

Na popel narazili, když čistili technologický kanál pod parním kotlem. Právě za ním a parním strojem se na Střekov už několik let vypravují příznivci století páry z celé země. „Je sice prastarý, ale právě proto si ho musíte hýčkat jako malé dítě. Aby pak ukazoval tu svojí krásu ostatním,“ poplácává kotel z roku 1911 Dundr.

I díky jeho péčí je tento poklad, náhodou objevený v roce 2002, stále provozuschopný. Něčím takovým se může pochlubit už jen pár historických expozic v Česku, jedině v Ústí se ale jede skutečně na páru. Když se kotel roztopí, pohání svého kamaráda, pětikoňový parní stroj z roku 1874. Ten ještě v 70. letech minulého století pohánělo čerpadlo, které dodávalo vodu z Labe do tendrů lokomotiv.

Les jako z hororu. Z okolí vrbětických skladů mrazí, podívejte se

Střekovský ostrůvek starých časů se lidem otvírá od dubna do října běžně každou první sobotu v měsíci. Připomíná jim, že vodní hospodářství šlo dřív s železnicí ruku v ruce. Historická hodnota a turistický potenciál zašlé strojovny jsou dobře zřejmé důležitým hráčům ve městě. Právě proto památku už před několika lety vybrali za středobod vize vybudování zcela nového technoparku v bezprostředním okolí vodárny. „Nosnou myšlenkou by byla doprava,“ přibližuje projekt jeden z jeho iniciátorů, historik a muzejník Martin Krsek, který je dnes i městským radním za PRO! Ústí.

Projekt za více než 100 milionů

Technopark by nepředstavoval jen železniční dopravu, ale i tu lodní, městskou hromadnou a automobilovou. Jeho expozice by měla připomínat Ústí jako strategický dopravní uzel. Po předpokládaném výkupu pozemků od železničářů by se areál rozkládal na asi půl kilometru dlouhém pásu u trati, který je dnes ukázkovým brownfieldem. „V ideálním případě by mohl být napojený lávkou přes Labe s uvažovaným inovačním centrem v bývalém cukrovaru,“ doplňuje Krsek. Kromě oprav zchátralých objektů je zatím zbožným přáním nadšenců i přístavba dalších provozů.

Nástřel projektu zatím za 100-150 milionů už existuje. Na ústeckém magistrátu s ním v tuto chvíli počítají jako s jednou z fichí, které by byly financovatelné z Fondu pro spravedlivou transformaci. Jestli bude technopark nakonec patřit k prioritám města při žádání o evropské peníze, není ještě jasné. I s ohledem na Plán spravedlivé transformace, který se teprve zřetelněji rýsuje. „Takže v tomto kontextu je předčasné mluvit o konkrétní žádosti o podporu a harmonogramu projektu,“ odpověděla mluvčí města Romana Macová na dotaz, kdy by případně mohly peníze z EU přijít a kdy by se pak mohlo začít stavět.

Renovace legendární Slovenské strely finišuje. Dobový interiér nemá chybu

Zástupce Zubrnické muzeální železnice Radek Kubala k vizi technoparku s opravenou vodárnou v čele opatrně říká, že by pěkné, kdyby se něco takového povedlo.

„Chtěli bychom vedle vodárny vybudovat i vodní jeřáb, který by příležitostně napájel parní lokomotivy,“ nastiňuje Kubala. Tak by lidé v celku viděli, jak to s vodou a železnicí dříve bylo. Spolek zatím intenzivně pracuje na obnově historické trati Českým středohořím z Velkého Března až do Úštěku. Kdyby se nakonec podařilo získat na ústecký technopark finance z EU, nové prostory by si spolek přál využít i jako zázemí pro jeho historická železniční vozidla. Ta zatím stojí na dešti poblíž Malého Března, na zatím obnovené části trati do Zubrnic. Ústecký kraj tam ze Střekova vypravuje jednu ze svých turistických linek.