„Fotbalem žiju, okresní přebor i teď krajská soutěž, to je naše Liga mistrů. A když ještě dokážu předběhnout dvacetileté kluky, tak není důvod. Rodina by si to možná už přála, ale pokud drží zdraví, chci ještě hrát. I když je pravda, že po každém zápase už mě bolí celý člověk,“ culí se lídr kabiny.

Jeho tým útočil na postup už před dvěma lety, ale nakonec byli šťastnější fotbalisté Slavonic. V uplynulé sezoně už si vysněnou metu uniknout nenechal. „Samozřejmě, že to nebylo jednoduché, moc zaváhání si nemůžete dovolit. Ale věděli jsme, co chceme, soustředili se vždy na nejbližší zápas a věřili jsme si, že to dokážeme, což se taky nakonec povedlo,“ vzpomíná Martin Zvára.

Stráž měla prakticky celou sezonu pohodlný náskok, nakonec se však přece jen nevyvarovala drobného zaváhání, ale atak pronásledovatelů ustála. „Bylo to ovlivněno zraněními, v jednu chvílí jsme měli osm hráčů mimo hru, přišel i výbuch s Lásenicí, která v té chvíli byla poslední nebo předposlední. Ale stále jsme to měli pod kontrolou a myšlenky, že by to nedopadlo, jsme si vůbec nepřipouštěli, protože jinak jsme předváděli celkem stabilní výkony,“ líčí.

Do nové krajské soutěže Sokol vtrhl jako uragán a v premiéře doma deklasoval Nemanice 7:0. Vysokou výhru nad soupeřem, který spadl z I. A třídy, však strážský kapitán nepřeceňuje.

„Věděli jsme, že Nemanice mají dost svých starostí, že se jim asi nepovedlo po mnoha odchodech kádr doplnit, takže konfrontace s nimi není moc vypovídající. I když takové vítězství samozřejmě potěší,“ konstatoval Martin Zvára.

Ten by si přál, aby se Stráž pohybovala v klidném středu tabulky a vyhnula se sestupovým starostem. „Jsme realisté, známe kvalitu soupeřů, takže přehnané ambice nemáme a zůstáváme nohama pevně na zemi. A taky máme spíše starší hráčský kádr, čehož jsem já nejlepším důkazem,. Postupně se však snažíme omlazovat. Vrátil se nám dvacetiletý Škarda a dobře se momentálně jeví minimálně dva dorostenci, které bychom postupně chtěli do týmu zapracovat,“ podotkl.


Načítám tabulku ...