Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Máte po podzimu průměr více než gól na zápas. Těší vás tato bilance?
Určitě. Ze začátku sezony se mi tolik nedařilo a jsem rád, že mi to tam potom napadalo. Po delší době jsem dokonce zaznamenal hattrick. Mrzí mě, že jsem nedal gól třeba proti Protivínu. Ale bilance je to jinak dobrá. Nemohu si stěžovat. Asi nejlepší, jakou jsem zatím měl.

Byl jste vždycky střelec, nebo jste začal góly dávat až s přibývajícím věkem?
Góly jsem dával vždycky, i když za mlada ne tolik. Je znát, že jsem posbíral určité zkušenosti. Když jsem třeba kolem dvaceti let přecházel do mužů, tak jsem míval hodně šancí, ale gólů jsem z nich tolik nedával. Čím jsem starší, tím je tato bilance příznivější. Přece jen už dokáži zachovat chladnou hlavu, zlepšilo se to. Docela mi to tam padá (úsměv).

Celou svou kariéru jste nastupoval na pozici útočníka?
Dá se to tak říct. Od přípravky hraji v útoku. Když jsme teď někdy v Oseku v nouzi a je to potřeba, tak mě trenér Voříšek občas postaví do zálohy. Ale abych byl někdy v obraně nebo dokonce v brance, to nikdy.

Kde všude jste zatím hrál fotbal?
Jsem odchovanec Blatné, kde jsem byl do šestnácti let a prošel všemi mládežnickými kategoriemi. V šestnácti letech už jsem tam hrál za muže. Potom jsem odešel na do Strakonic, kde jsem hrál dva roky za starší dorost a další dva roky za muže. Když se potom ale do Strakonic přesunula farma Dynama, tak jsem odešel do Horažďovic, kde jsem sezonu hrál plzeňský krajský přebor. Následoval rok v divizi v Čížové a potom další v krajském přeboru v Sedlici.

Poté vaši kariéru přerušilo zranění?
Ano. Rok jsem vůbec fotbal nehrál. Stal jsem se hráčem Bělčic, kde jsem s fotbalem začínal. Po půl roce mi zavolal trenér Voříšek, jestli bych nechtěl jít do Oseka. Kývl jsem a už jsem tady čtyři a půl roku.

Váš tým je po nedohraném podzimu v tabulce krajského přeboru druhý. Panuje spokojenost s tímto výsledkem?
Je to zatím nejlepší období, které jsem v Oseku strávil. Vždycky jsme hrávali lepší střed tabulky, nebo také jen bojovali o záchranu. Druhé místo je velký úspěch. Povedlo se tým vhodně posílit a daří se nám. Užíváme si to.

Bavíte se i o případném postupu do divize?
Rádi bychom hráli nahoře v tabulce a bavili se fotbalem. Mluvit o divizi je předčasné. Ta je finančně i fotbalově úplně jinde.

Koho považujete za největšího soupeře v boji o čelo tabulky?
Na čele je Český Krumlov, kterému vyšel vstup do soutěže a určitě patří k největším favoritům. Nahoru podle mého opět půjde Olešník a zvedne se i Protivín.

Stoupá postupně úroveň krajského přeboru?
Řekl bych, že úroveň je v posledních letech pořád zhruba stejná. Někdo sestoupí z divize, jiný tým zase postoupí nahoru. Neřekl bych, že by se kvalita přeboru nějak výrazně měnila.

Před sezonou do Oseka zamířil dlouholetý brankář ligového Dynama Zdeněk Křížek. Je velkou posilou?
Kříža je velká posila. Bohužel pro nás má ale své pracovní povinnosti v Dynamu, kde dělá u mládeže trenéra gólmanů. Za nás odchytal jenom derby s Blatnou a část zápasu ve Strakonicích, kde se však bohužel zranil a v poločase musel střídat. Z devíti odehraných zápasů tak za nás odehrál jeden a půl.

Pohybuje se kolem mužstva také další bývalý exligový hráč Václav Mrkvička?
Venca hraje v Rakousku a u nás v Oseku dělá manažera. Shání posily do týmu. Třeba příchod Kříži byla jeho práce, jsou kamarádi.

Jak často v Oseku trénujete?
Tréninky jsou dvakrát v týdnu. Většina z nás je přes týden pracovně pryč, nebo máme kluky, kteří studují, takže většinou stíháme jen páteční tréninky. Úterky bývají slabší.

Lákalo by vás zahrát si ještě vyšší soutěž?
Fotbal už hraji jenom pro radost. Divizi jsem si zahrál ve Strakonicích a v Čížové. Nikam se netlačím. Nevím, jestli by to pro mě ještě bylo. Momentálně ani žádnou takovou nabídku nemám. Nejdříve by musela přijít, abych o ní případně mohl přemýšlet.

Už jste přemýšlel, jestli u fotbalu zůstanete i do budoucna třeba jako trenér?
Přes týden jsem v Praze a začal jsem na Spartě trénovat ty úplně nejmenší. Je to projekt pro talentované děti. Taková sparťanská školička, ze které ti nejlepší přecházejí do klubové přípravky. Zatím mě to baví. U dětí jsem spokojený a docela mě to naplňuje. Uvidíme, jestli se někdy v budoucnu posunu třeba k dospělým.

Kvůli pandemii koronaviru se amatérské fotbalové soutěže na jaře nehrály vůbec a teď na podzim jenom krátce. Může to mít neblahý vliv na hráčskou základnu?
Obávám se, že to nezůstane bez následků. Především mezi mládeží, která si odvykla od školy i pravidelných tréninků. Ale odliv hráčů může být také u dospělých, kteří mají rodiny. Zvyknou si na fungování bez fotbalu. Je škoda, že se fotbal na jaře přestal hrát a teď na podzim se to zopakovalo.

Amatérský sport je u nás momentálně zmrazen. Trénujete alespoň nějak improvizovaně?
Snažím se hýbat, ale jsou to spíše práce na zahradě. Občas se jdu proběhnout. Jinak toho moc dělat nejde. Na kolo už je zima a tenis také hrát nejde.

Je dobře, že se rozbíhají alespoň dvě nejvyšší soutěže a fotbal tak bude možné sledovat v televizi?
To určitě. Hraje si také Evropská liga, takže alespoň něco. Moc jsem nechápal, proč byla první liga přerušena, když jsou tam všichni hráči testovaní a hraje se bez diváků, takže se tam nemůže nikdo nakazit. Ale je dobře, že to obnovili a bude fotbal v televizi.