Letos v zimě se devětadvacetiletý útočník po pěti letech, které strávil v rakouském Karlsteinu a nakrátko i v Chlístově na Třebíčsku, kde s rodinou žije, vrátil do mateřského klubu a hned v jarní části uplynulé sezony se stal nejvýraznější střeleckou personou klubu. Čich na góly prokazuje i v novém ročníku, jak o tom vypovídá jeho střelecká bilance.

Výhra na půdě silných Bernartic díky vašemu hattricku je asi hodně cenná. Jak byste utkání zhodnotil?

V Bernarticích se opravdu moc nevyhrává a my jsme rádi, že jsme to na rozdíl od minulého venkovního zápasu ve Čtyřech Dvorech zvládli jak bodově, tak hlavně herně. Musím ocenit výkon každého našeho hráče, protože jsme jezdili po zadku, což také vedlo k zisku tří bodů.

Všechny tři góly jste dal hlavou. Už se vám to někdy povedlo?

U mě je poměr vstřelených branek nohama a hlavou tak zhruba padesát na padesát, ale že bych někdy dal hattrick jen hlavou, to si nepamatuji.

Po 11 kolech máte na svém kontě 16 gólů, což je více než slušná práce, zvlášť, když jste neodehrál všechny zápasy. Jak jste se svými výkony a s touto bilancí spokojený?

Samozřejmě s tím spokojený být mohu. Jediné, co mě mrzí, je to, že z toho není více bodů. V mém věku už mě spíše zajímá týmový výkon, než nějaké osobní statistiky. 

Výborně si vede i váš mladý parťák z útoku Jan Vacek, který se trefil už jedenáctkrát. Asi vám to spolu hodně klape. Co bystě o něm řekl?

Tak tady bych mohl napsat sloh. Jenda je podle mě nejtalentovanější hráč v soutěži. Absolutně nechápu, jak někdo se čtyřiceti kilogramy může vyhrát tolik osobních soubojů a být tak silný na míči. Má obrovský potenciál a já doufám, že ho naplní. I když je samozřejmě skvělé s ním hrát, protože si myslím, že si rozumíme, přál bych mu, aby to dotáhl co nejdál.

Nejlepší střelci I. A třídy sk. B
16 - Robin Štolba (Dačice)
12 - David Král (Chýnov)
11 - Jan Vacek (Dačice)
       Adam Rakovan (Bernartice)
       Michal Sokolt (Jistebnice)
8 - Roman Nehyba (Třebětice)

Před nedávnem se uskutečnilo velké derby na půdě třebětického nováčka, které skončilo remízou 2:2 a sledovalo jej neuvěřitelných 650 diváků. Vy jste kvůli nemoci v sestavě Dačic chyběl. Jak moc vás to mrzí?

Mrzí mě to opravdu hodně. Znám tam většinu kluků, viděl jsem atmosféru a rozhodně jsem u toho chtěl být. Každopádně zdraví je ale na prvním místě. Uvidíme, jak bude vypadat odveta u nás v Dačicích, která mě snad již nemine.

A vůbec, co říkáte na adresu Třebětic, které aktuálně vedou tabulku I. A třídy?

Rozhodně mě to nepřekvapuje. Mají hodně kvalitní zálohu, dobrou partu kluků a skvělé zázemí. Uvidíme, jestli jim to nasazení a elán vydrží až do konce.

Navíc tam na utkání chodí daleko víc lidí než v Dačicích…

Koho by nemrzelo, že v takovém městě, jako jsou Dačice, si cestu na fotbal najde maximálně sto lidí. Těžko říct, čím to je. Myslím si, že hrajeme celkem koukatelný fotbal.  Takže určitě, fanoušky a hlavně tu jejich podporu musí Třeběticím závidět každý.

Dačice mají sezonu rozjedou vcelku služně. I s kontumační výhrou nad Nemanicemi, která ještě není v tabulce započítaná, mají 20 bodů a na první místo tak ztrácejí jen čtyři. Jaké jsou vlastně ambice týmu?

Já osobně mám cíl vyhrát soutěž a klidně i postoupit, Máme mladý tým, který se každým zápasem zlepšuje a nabírá potřebné zkušenosti. Pokud kádr zůstane pohromadě, mohlo by to být v budoucnu zajímavé.

Mužstvo vede nová trenérská dvojice Josef Novák, Dušan Lovětínský. Jak je vnímáte?

Oba znám hrozně dlouho. S Pepkem jsem se něco nahrál, byl to hrající trenér našeho futsalového týmu, takže vím, jaký umí být pes. Ale pro naše mladíky je to ideální dvojice, protože, co si budeme povídat, občas potřebují dostat, jak by řekl Pepek, céres.

Do konce podzimu zbývají dvě kola, jedete na budějovickou Slavii ČB a končíte doma s Veselím nad Lužnicí. Oba jsou to soupeři v tabulce pod vámi. Cíl asi tedy bude jasný.

Je to tak. Chceme získat šest bodů a následně si užít dokopnou.

A nepošilháváte, vzhledem k vašim výkonům a střelecké potenci, přece jen ještě po vyšší soutěži. Třeba vás bývalý parťák a další dačický odchovanec Martin Toman je v dresu Jindřichova Hradce aktuálně nejlepším střelcem krajského přeboru a spoluhráč jako vy by se mu určitě hodil…

Už nejsem na fotbal úplně nejmladší, moc tréninků nestíhám, mám dítě, takže jsem v Dačicích spokojený, jelikož mi to tolerují. Co se týče Martina, tak jsem doufal, že by spíš on mohl jít ke mně, protože jsme se spolu o tom v minulosti bavili. Ale vzhledem k tomu, jakou má fazonu a fakt, že si ještě nevyzkoušel zahraniční angažmá, tak si na něj v Dačicích budu muset asi ještě počkat.


Načítám tabulku ...