Hostovice. Kdysi dávno samostatná obec, která byla za druhé světové války začleněna k Ústí nad Labem. Místní se snad neurazí, ale kromě fotbalového hřiště tady nic zajímavého nenajdete.
Ovšem právě to hřiště je unikátní. Kvůli svahu je našikmo. Každý soupeř si těžce zvyká, že jeden poločas hraje do kopce.
Přesto (nebo právě proto) se Hostovice loni radovaly z triumfu v unikátní soutěžní anketě o nejlepší fotbalovou adresu v Česku.
„Měli jsme ohromnou radost, prožívali to hráči, jejich rodiny, okolí,“ vyprávěl sekretář klubu Libor Touš.
Malý klub z Ústí nad Labem, jenž hraje nejnižší krajskou soutěž (I.B třídu), vystoupal na trůn díky více než 100 tisícům hlasů. Za odměnu putovaly na adresu šéfa celku sudy s pivem, vstupenky do akvaparku a také lístky na fotbalovou reprezentaci.
Diskuse v klubovně netrvala dlouho. Hráči chtěli na výlet do Prahy, a tak vzkázali: „Počkáme na březen.“
Přišel březen a zápas s Arménií, jenž přinesl slavný moment v klubové historii. „Na zápas jsme vypravili autobus,“ přiblížil kouč Jaroslav Dvořák. Z celkového počtu 16 158 diváků na Letné jich 23 přijelo z Hostovic.
Trenér s úsměvem líčil, že šlo o zážitek spojený s jakýmsi teambuildingem. Po zimní pauze prý nikdy neviděl tolik fotbalistů pohromadě. „Nejdříve jsme zašli do fanzóny, dali jsme si pár piv…“ poznamenal.
play_fill
Samotný průběh přátelského utkání fotbalisty hrající sedmou nejvyšší soutěž nenadchl. „Překvapila mě rychlost Arménců na stranách. Neznáte je a pak předvedou tohle,“ podotkl Dvořák, jenž na sebe prozradil, že je sparťan. „A upřímně říkám, že z výkonu Ladislava Krejčího jsem radost neměl. Nemá formu, přistupuje k situacím lehkovážně. Je absurdní, že byl zvolen hráčem zápasu.“
Hostovice potěšila atmosféra. Žádný pískot, naopak rachot, který ve svém malebném areálu (ani u soupeřů) nezažívají.
„Jsme rádi, že jsme do soutěže šli. Já sice v době hlasování nebyl trenérem, ale tak trochu jsem to burcoval. Jsem kovaný Hostovičák a chtěl jsem, abychom to vyhráli,“ uzavřel Dvořák.
Načítám tabulku ...
