„Byl to pro mě hodně specifický zápas, moc jsem se těšil a věřil jsem, že si nějaký bod odvezeme,“ říkal po zápase hrotový útočník, jenž se při postupové sezoně Dynama stal s 18 góly nejlepším střelcem mužstva. Diváci na Střeleckém ostrově ho uvítali skandováním jeho jména a při odchodu ze hřiště mu celý stadion zatleskal. „Pominu-li poslední sezonu, kdy jsem hrát nemohl, se mi v Dynamu dařilo a budu na své působení v Budějovicích velice rád vzpomínat,“ zdůraznil. „Teď ale jsem v Teplicích a věřím, že se mi i tam bude dařit.

“Proti svému bývalému týmu se chtěl ukázat, jenže ve své první šanci zblízka hlavou přestřelil a pak ho v čisté příležitosti vychytal Vorel. „David Černý mi to dal skvěle na přední tyč, já si křikl, byl jsem tam vlastně sám a chtěl jsem to šajtlí dát k tyči, ale bohužel jsem to pořádně netrefil a za mnou Maťo Králik to tečoval sice do brány, Vorel to však stačil ještě reflexivně vykopnout. Beru to na sebe, to jsem určitě měl trefit, takové šance musím dávat,“ kál se.

V závěru první půle Ledecký vyslal do brejku Hyčku, jenž běžel sám na bránu, ale i jeho Vorel vychytal. „Velká škoda, jak jsem říkal takové šance prostě musíme dávat.“

Prohra ho mrzela. „Byl to zápas dvou rozdílných poločasů, v tom prvním jsme byli lepší a měli jsme dvě stoprocentní šance, ale nevyužili je. Po přestávce jsme z jedné šance, která ani šancí nebyla, naopak dostali gól a jedeme domů bez bodů… Nemáme se ale zač stydět, odjíždíme se vztyčenou hlavou,“ uzavřel David Ledecký