Kliknutím zvětšíte
„Díky tamnímu klimatu a podmínkám je to atraktivní destinace,“ vypráví David Zíka, hráčský agent ze společnosti Global Sports.
Zatímco na většině míst v Česku dnes budou rádi za dvanáct stupňů (brrr), Kypr hlásí na konci září skoro čtyřicítky (opravdu)!
Ano, koupat se tu dá v pohodě osm měsíců v roce, během zimy si tady ze stromu utrhnete pomeranče. V tom-to duchu by se dalo pokračovat ještě dlouho. Ovšem vraťme se k fotbalu.
Kypr poráží Turecko
Co stojí za pozornost? Právěv tuto chvíli působí na Kypru hned šest českých fotbalistů. Nejenže jde o raritu (tolik jich tu nikdy nebylo), zásadní je i dovětek, že Kypr v tomto ohledu poráží větší a dříve obvyklé „trhy“ jako Itálie či Turecko.
Čím to je? „Velké kluby tu platí solidně. Největší celky, které vlastní bohatí byznysmeni, nabídnou podmínky srovnatelné s těmito zeměmi. Hráči dají víc peněz, než kolik by měl u nás. Tedy po-mineme-li Slavii a Spartu,“ tvrdí Zíka.
Dříve na Kypru působil třeba Jan Rezek, v rolích trenérů se zde mihli Josef Pešice nebo Dušan Uhrin mladší. Ovšem to byl fotbalový pravěk. Teď vám tady klub dá nejen plat (průměr kolem 200 tisíc eur za rok), navíc vám zajistí byt i auto.
Proto sem přestoupil Josef Hušbauer (Anorthosis Fama-gusta), i proto je tu duo Michael Lüftner a Jan Lecjaks (Omonia Nikósie) a podmínky zlákaly také Tomáše Wágnera a Pavla Čmovše (Nea Salamina Famagusta).
Posledním do party (a asi nejméně známým) je Josef Kvída, hráč Pafosu. „Několik sezon jsem působil v Nizozemsku, ale když přišla nabídka z Kypru, nezaváhal jsem,“ vysvětluje 23letý odchovanec příbramského fotbalu.
Samozřejmě – Kypr není jen rájem na zemi. Občas z ostrova přilétne zpráva, že fanoušci znovu na někoho zaútočili. Hlavně rozhodčí tady nemají na růžích ustláno. Za posledních pár let tady vybuchlo několik bomb – obvykle mířily právě na sudí (jednou to bylo v autě, jednou před domem…).
Horkokrevný jih se nezapře. „Fanoušci tu fotbal opravdu prožívají. Ale já jsem to ještě úplně nezažil, i tady máme kvůli koronaviru řadu omezení,“ dodává Kvída.
Také hřiště nejsou zrovna velká hitparáda – kupříkladu Pafos hraje na archaickém stadionu s atletickým oválem. „Ale tréninkové zázemí je super, udělali ho nové, tam máme všechno,“ říká Kvída.
Do toho připočtěte politiku (třeba Famagusta nehraje ve Famagustě, nýbrž v Larnace, protože východní část Kypru zabrali v 70. letech Turkové). Asi vás proto nepřekvapí, žev kyperské soutěži – jinak tolik „kosmopolitní“ – nenajdete jediného fotbalistu z Turecka.
Trendem jsou cizinci
Na ostrově, který je námořní křižovatkou mezi Evropou a orientem, se nejvíce fotbalem živí cizinci původem z Brazílie (30). Následují Řekové a Španělé. „Tady nevidíte tým, který by spoléhal na Kypřany,“ uznává Kvída.
Renomovaný server Transfermarkt eviduje na Kypru hned 260 zahraničních fotbalistů!Jednou z největších hvězd je Sam Hutchinson, anglický fotbalista v Pafosu (na lavičce úřaduje trenér Cameron Toshack, syn velšské legendy). „Máme velké ambice,“ usmívá se Kvída.
Takových klubů je ovšem spousta. Zvláště dvojka z Nikósie budí respekt.
Příklad 1: Omonia v létě prošla přes tři předkola aždo play-off Ligy mistrů. Má jistý podzim v pohárech.
Příklad 2: APOEL předvede um ve čtvrtek pod Ještědem – i on v Evropské lize pokořil již tři soupeře a Liberci byl nalosován pro 4. předkolo.
A aby ten výčet zajímavostí byl kompletní: v aktuálním koeficientu UEFA už Kypr přeskočil Česko…
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
