Zajít si na pivo? Každý, kdo někdy hrál fotbal, dobře ví, že právě tak se nejlépe tuží kolektiv. Jenže když se o něco podobného pokusí ostře sledovaní reprezentanti, je kolem toho pořádně živo. Jako aktuálně v Olomouci, kde byla trojice hráčů vyloučena z týmu kvůli poněkud protáhnuté návštěvě diskotéky.
Vladimír Coufal, Jakub Brabec a Jan Kuchta rozhodně nejsou první (a určitě ani poslední) fotbaloví reprezentanti, na které něco takového prasklo. Svěží novinkou jejich kauzy je snad jen družná spoluúčast člena výkonného výboru FAČR. To tu ještě nebylo. (Tomáš Neumann později uvedl, že byl ve městě na večeři s dcerou a hráče pak v baru potkal jen náhodou.)
Proč si ale nepřipomenout obdobné kratochvíle národního tým z let minulých? Pokaždé plnily titulky v médiích a fanoušci nestačili kroutit hlavou.
2007: Ujfaluši nic neplatil
Tu hlášku dnes znají i ti, kteří se jinak o fotbal vůbec nezajímají. Bujaré soirée na pokoji č. 433 v hotelu Praha už dávno vstoupilo do tuzemských sportovních legend. Hráči si na oslavu narozenin pozvali několik profesionálek, schopných rozproudit zábavu, a kapitán Tomáš Ujfaluši na recepci vyrovnával účet.
„Nic jsem neplatil a ta částka absolutně nesouhlasí,“ vysvětloval pak řízný stoper na tiskovce, když byl tázán, zda skutečně šlo o sumu přes 40 tisíc korun. Ujafaluši později tvrdil, že jeho výrok byl zkreslený a že na recepci platil pouze za pivo.
Slavný výrok mu však už nikdo neodpáře a sám bývalý obránce je s tím smířený. Nedávno tento citát dokonce spojil se svou kolekcí triček (část výdělku jde na charitativní účely a podporu malých fotbalistů). „Nemám problém udělat si ze sebe legraci,“ usmívá se Ujfaluši po letech.
2008: Pěsti v Kozičce
Krátce po neúspěchu na Euru 2008 (Češi skončili už ve skupině a veleúspěšný trenér Karel Brückner tehdy ukončil svou reprezentační štaci) se čtveřice hráčů dostala do konfliktu v proslulém baru Kozička v centru Prahy. Účastníci? Tomáš Ujfaluši, Milan Baroš, Radek Kováč a také Martin Fenin, jenž si už tehdy zadělával na pověst notorického průšviháře.
„Jeden z kamarádu byl napaden a já jsem se rozhodl ho zastat,“ uvedl pak Fenin v prohlášení pro média. Došlo prý ke rvačce a právě tehdejší útočník Eintrachtu Frankfurt si při ní měl počínat obzvlášť vehementně.
„Vždycky říkám, že reprezentantem se hráč nestává v hodinu srazu, ale reprezentantem je pořád, protože stále je vzorem pro širokou veřejnost, pro mladé hráče,“ zlobil se tehdejší svazový místopředseda Vlastimil Košťál, tento vzor počestnosti.
2011: Co nemá Radek Drulák?
Tehdy reprezentaci vedl Michal Bílek a mužstvo bylo v kvalifikaci mistrovství Evropy pod palbou kritiky. Velmi ostře se na adresu trenéra i hráčů vyjádřil někdejší kanonýr Radek Drulák, což někteří hráči a členové realizačního týmu těžce nesli. Dodejme, že Drulákova slova svou úrovní skutečně odpovídala spíš pivnímu tlachu v hospodě než expertní analýze.
Hráči to bývalému útočníkovi spontánně vrátili po postupovém úspěchu v baráži v Černé Hoře. Na letišti předvedli všem přítomným hezky secvičený pokřik s poněkud drsným obsahem. „Radek Drulák nemá č….!“ neslo se halou v Podgorici.
Takto stigmatizovaný Drulák zprvu zvažoval žalobu, skandál se probíral všude možně a kapitán mužstva Tomáš Rosický se omlouval. Dnes ta vzpomínka působí spíš úsměvně. „A dodnes jsem přesvědčenej, že někteří novináři, co pak ohromně moralizovali, na tom letišti zpívali s námi,“ komentoval to v textu pro web Bez frází útočník Jan Rezek.
2011: Roztrhané obleky
Zmíněný postup na Euro 2012 (kde Češi pod Bílkovým vedením nakonec prošli do čtvrtfinále) se slavil skutečně vydatně. Během letu do Prahy totiž fotbalisté zjistili zajímavou věc: když prudce škubnete látkou, z níž je ušitý oblek, látka praskne a oblek se potrhá.
Výsledek? Hráči z letadla vystoupili ve zcela zničených hadrech, šlo přitom o obleky od sponzora v hodnotě několika set tisíc korun. Své pověsti nepříliš bystrých floutků tím rozhodně moc nepomohli. Opět došlo na následné omluvy a sliby uhrazení škody.
„Lítali jsme jako pošuci po letadle a škubali, co nám přišlo pod ruku,“ bohatýrsky líčil Rezek. „V tu chvíli nám úplně nedošlo, že by z toho mohla být nějaká ostuda.“ Kabina se pak složila na nové obleky, přispělo se i dětem z dětských domovů. „Upřímně? Za tu prdel to stálo,“ uzavřel Rezek.
Dodejme, že fotbalisté to uměli rozjet i za mytických časů Nedvěda, Poborského a spol., ale buď tehdy dokázali své eskapády lépe tajit, nebo díky tomu, že měli tak skvělé výsledky, že soukromí se tolik neřešilo. A chytré telefony a sociální sítě nebyly tak rozšířené.
