Když jste po pátém kole, kdy mužstvo nemělo ani bod, znovu usedal na lavičku Dynama, určitě jste měl nějaká svá přání a své představy. Cíl asi byl daný a byl jasný, zachránit pro Budějovice ligu. Ale třeba přání, kolik bodů byste chtěl nahrát v prvních pěti kolech po svém příchodu, či kolik byste jich chtěl mít po podzimu, jste určitě měl.

Tak předně, já se nechci vracet k tomu, co bylo a jak to bylo. Ale fakt je, že když jsem mužstvo přebíral, tak jsme si v kabině řekli, že musíme na podzim udělat nejméně třináct bodů. Skutečně to tak je, neříkám to proto, že jsme jich nakonec opravdu těch třináct uhráli. Prostě těch třináct bodů byla povinnost. Splnit tu povinnost nebylo snadné, ale bylo to minimum, s čím jsme mohli na jaře do boje o záchranu jít.

V tu dobu jste asi nepředpokládali, že když těch hubených třináct bodů uhrajete, budete na tom relativně tak dobře…

Samozřejmě, že za normální situace těch třináct bodů je málo. Hodně málo. Jenže letos je abnormální situace, být se třinácti body po podzimu šest bodů od sestupu je nezvyklé. Je to atypická situace.

Dal jste se slyšet, že v jistou dobu jste pomalu ani v těch třináct bodů už nevěřili.

To máte pravdu, jednu dobu už jsme v těch třináct bodů ani nedoufali. Nakonec jsme je získat dokázali, ale jásat nad tím nemůžeme. Jak říkám, je to hodně málo a určitě ještě budou starosti.

Bylo výhodou, že byť asi z doby, kdy jste před čtyřmi roky fotbalisty Dynama v lize poprvé vedl, v týmu moc hráčů nezůstalo, že jste tým znal ze svého působení skauta?

Já věděl, do čeho jdu. Jak chod klubu, tak hráče jsem dobře znal, nešel jsem do neznáma. Chodil jsem rok a půl non stop na jejich zápasy, doma i venku. Někteří hráči ještě z mé doby taky v mužstvu zbyli. Horejš, Křížek, Ondrášek, Stráský, pár by se jich našlo. A třeba Lengyho jsem trénoval v Teplicích. Věděl jsem, že mužstvo není špatné. Jenže pětkrát za sebou se prohrálo, navíc hned prvních pět kol v lize. To s každým mužstvem zatřese.

Co jste si dal po příchodu za svůj úplně první úkol?

Zlepšit obranu. Mužstvo dostávalo strašně moc gólů po hrozných chybách. Průměr byl čtyři góly na zápas, to je děs. Takže prvním cílem bylo nedostávat tolik gólů. Což se podařilo, z prvních tří zápasů jsme tři uhráli vzadu s nulou. A hned nám zase lidi vytýkali, kdy už dáme nějaký gól… Měli pravdu, ale my nejdřív museli zamezit těm nadílkám.

Což se vám podařilo, byť jste právě vzadu měli až neskutečný úbytek hráčů!

To jsme měli… Třeba post pravého beka byl snad zakletý. Odešel Nitrianský, zranil se Bakala, po něm Novák, pak i na druhém kraji obrany Machovec. A nebyly to žádné banality, ale vážná zranění. Co zápas, to operace! Napravo to naštěstí zvládl odehrát Čirkin, byť to jeho místo není. Je to ale hodně fotbalový hráč, dokáže se přizpůsobit. Málokdy asi bude nad všemi vynikat, ale je schopen odehrát na všech postech dobře. Není nervák, je nad věcí.

První miniblok šesti zápasů jste sice moc gólů nedostávali, ale ani jednou jste nevyhráli. Nějaké cenné body jste sice uhráli, jenže po jednom bodu ve vaší situaci, to nebylo nic moc…

To jistě nebylo, avšak třeba remízy s Teplicemi, či hlavně s Plzní, nebo bod v Hradci, to se počítalo. Na druhou stranu doma s Baníkem jsme vyhrát měli. Taky s Teplicemi, kdy jsme odehráli příšerný poločas, ale nakonec jsme k vítězství měli hodně blízko.

Zmínil jste Plzeň, s níž jste tu hráli 0:0 a byli možná i trochu zklamaní, přitom Plzeň pak šla přes Borisov do Evropské ligy, hrála 2:2 s Milánem a její hráči pomohli Česku vybojovat Euro.

Řekl bych, že s Plzní jsme odehráli vůbec nejlepší zápas celého podzimu. Dali jsme tu čtyři góly letos výborné Příbrami, drtili jsme v závěru Žižkov, výborné fáze jsme měli také proti Dukle, z pohledu kvality hry ale byl zápas s Plzní nejlepší.

Po prohře na Slavii jste měli před sebou posledních pět kol podzimu, z toho tři zápasy doma. A vy jste veřejně vyhlásil, že minimálně ty tři zápasy doma prostě musíte vyhrát. To jste si tak věřili?

Já si prvně myslím, že jsme bodovat mohli předtím už na Slavii. My tam celý poločas hráli dobře a měli i dvě šance, oni žádnou. Jenže vyloučení Nováka nás srazilo. Navíc jsme hned nato dostali hrozně blbý gól. Pak už nám skutečně nezbylo nic jiného, než aspoň ty zbývající tři zápasy doma vyhrát. Byť už poněkolikáté připomínám, že vyhrát doma tři zápasy v řadě není žádná sranda. S kýmkoli a pro kohokoli. Pro nás to ale byla nutnost. Zaplať pánbůh za to, že jsme to zvládli. Zima přece jen nebude tak krutá.

Jistou dobu, kdy se začalo spekulovat o změnách ve Spartě, „zaručené” zprávy hovořily, že do Budějovic míří Jozef Chovanec. Jak jste tyto zvěsti bral?

Jak? Nijak. Věcmi, které nemohu ovlivnit, se nezabývám.

Devět bodů ze tří posledních zápasů doma vás potěšilo, na který zápas byste naopak nejraději zapomněl? Třeba na čtyřku v Liberci?

Já bych spíše vymazal určité fáze některých utkání. Některé se nám povedly. Třeba posledních dvacet minut s Teplicemi. Či závěr proti Žižkovu, kdy jsme zahazovali jednu šanci za druhou. Taky určitá fáze na Slavii se povedla. Podobně tomu bylo i v Liberci. Ale taky v Boleslavi, kde jsme sehráli příšerný první poločas, v tom druhém se ale oni dlouho klepali o výsledek. Anebo teď naposled s Duklou, kdy jsme až do stavu 3:0 hráli výborně. Jenže až na zápas s Plzní jsme bohužel nikdy neodehráli kvalitně celý zápas.

Zlomem ve zmíněných zápasech ve váš neprospěch většinou byl inkasovaný gól.

Přesně tak. Jakmile dostaneme gól, mužstvo se sesype. Klasika byla teď Dukla, kdy jsme vedli 3:0, a přesto nás gól srazil. Dva se začnou hádat a vyčítat si, kdo co zavinil, přidá se třetí a čtvrtému vynadají, takže ten se sesype a nechce míč. Všichni se bojí hrát, nikdo nechce udělat chybu a je po fotbale… A nebyl nikdo, kdo by ty ostatní vyburcoval.

Když už je řeč o osobnostech, na kom jste vy stavěl? Každý trenér má svou osu týmu, na kterou spoléhá. Koho jste měl vy?

Asi jediný, kdo celou sezonu podával stabilní výkony, byl Roman Lengyel. Byly zápasy, kdy zářili Otepka či Sandro. Dobře až na poslední dva zápasy chytal Kříža. Defenzívu zpevnil Brezinský. Mluvili jsme o Čirkinovi, ke konci sezony se přidal Klesa. A vpředu Ondrášek, góly nám vlastně dlouho dával jen on. Neměl to lehké, soupeři si ho pak už pečlivě hlídali. Až na Lengyela ale nebyl nikdo, že by neměl i slabší dny.

Třeba na Sandra ale některé zápasy byla radost se dívat…

To jistě, fotbal v jeho podání se lidem musí líbit. Jenže jen doma. Kdyby hrál i venku tak, jak hrál doma, dlouho by tady asi nebyl.

Jenže Sandro asi nebyl jediný, kdo hrál doma líp než venku.

A problém není ani Kotrba, ani Cipro. Venku Dynamo nevyhrálo už dva roky! To je příšerná bilance. Já si nemyslím, že Příbram má až tak lepší mužstvo než my. Jenže na rozdíl od nás jim vyšel vstup do sezony, chytili se a hrají i venku v pohodě. Věří si, jsou sebevědomí, soupeř se jich bojí. Zatímco my, jak už jsem o tom mluvil, když dostaneme gól, jsme hned dole.

Zmínil jste Křížka, jenž se po letech, kdy někomu kryl záda, stal v bráně jedničkou. Místo Kučery, kolem jehož zmizení ze sestavy bylo mezi fanoušky plno dohadů. Jak to s ním bylo?

Když já přišel k mužstvu, Kučera už v kabině nebyl. Já se k tomu vyjadřovat nebudu.

Ke Křížkovi jste na post gólmana přivedli až z Chelsea nadějného Mateje Delače, jenž oba pohárové zápasy se Žižkovem odchytal výborně. Ale zůstane tady i na jaře?

V první řadě bych chtěl říci, že Matej Delač je mimořádný gólman. V jeho věku nevídaný. Nejde jen o zmíněné poháry, ale třeba v tréninku je famózní. Teď je s chorvatskou jednadvacítkou, pak bude měsíc v Chelsea. Co bude dál, v tuto chvíli nevím. My bychom byli moc rádi, kdyby tady ještě půl roku zůstal. Ani on sám není proti, všechno ale záleží na Chelsea. Doufám, že to do konce roku budeme vědět. Když odejde, musíme ke Křížkovi někoho přivést.

A co další hráči, kteří tady jsou na hostování?

Jen do zimy měli hostování Javorek a Rýdel, já bych o oba stál. Oni by oba měli zájem zůstat, záleží ale, jak se dohodnou kluby. Brezinský tu patrně zůstane až do léta, že by si ho Plzeň stáhla, nepředpokládám. Naopak bych byl rád, aby se už v zimě vrátil Rakovan, jenž v Čáslavi podává dobré výkony. Do zimní přípravy půjdou i dorostenci Linhart, Kadula a Funda.

Jak to vypadá s marody?

Riegel, jenž se zranil už loni v zimě, do přípravy půjde. Fit už je Novák, naopak určitě celé jaro nebudou Bakala, jenž je po operaci, a Stráský, kterého operace teprve čeká. To jsou sedmiměsíční pauzy. Což je škoda, třeba Bakala se jevil velice dobře. Kdy začne Machovec , kdy Petráň, to je zatím ve hvězdách.

S nějakým doplněním týmu tudíž pro jaro zřejmě počítáte?

Na některých postech tým skutečně potřebujeme posílit. Jak kvůli té spoustě zranění, tak i vzhledem ke karetnímu ohrožení. Máme asi čtyři hráče se třemi žlutými kartami. Doufám tudíž, že dva tři hráči přijdou.

Co chystáte na zimu?

Budeme využívat naši novou umělku, v plánu je i soustředění a tradičně budeme hrát i Tipsport ligu, kde ve skupině v Praze-Satalicích máme jen prvoligové soupeře. A těsně před soutěží budeme hrát v Salcburku.

Jdete do jara nakonec se solidním šestibodovým odstupem od sestupových příček, nicméně lehké jaro vás asi nečeká…

To jistě ne. Už jen proto, že za námi jsou Olomouc a Baník. Radši bych tam viděl jiná mužstva. Byť to na jaře nebude jednoduché, ligu pro Budějovice prostě zachránit musíme. To je pro jaro náš hlavní a vlastně i jediný cíl.

A nějaký osobní cíl?

Můj cíl? Aspoň jednou už konečně vyhrát venku a tady doma porazit Slavii.