Slovenský fotbalový talent Dominik Topolský často pobývá na jihu Čech. V rámci Letní fotbalové školy trénuje a vylepšuje své dovednosti. Na jihu se mu věnují trenéři Petr Požárek a Václav Hrabík. Teprve jedenáctiletý Dominik odpovídal na dotazy Deníku: 

Kdy jsi s fotbalem začal?

Když mi byly čtyři roky. Doma ve městě Námestovo, kde jsem se narodil. Začínal jsem s fotbalem  na našem fotbalovém hřišti.

Fotbal tě určitě moc baví, co nejvíc ze všeho?

Úplně nejvíc ze všeho mě baví, když  hrajeme s míčem. Když si mohu dělat a zkoušet fintičky, obehrávat soupeře.

Docela často cestuješ, co říkají učitelé ve škole?
Ve škole mi vycházejí vstříc. Pětkrát do roka cestujeme s Fulhamem po Evropě. Jednou až dvakrát cestuji na Letní fotbalovou školu, abych se potkal s českými a slovenskými hráči a zahrál si s nimi.

Jaký je tvůj fotbalový sen?

Chtěl bych hrát  Champions League. To je podle mě nejlepší liga na světě.

Jak často a kde trénuješ?

Třikrát  týdně ve Fulhamu po dvou hodinách,téměř každý den trénuju v parku hodinu a půl. Doma cvičím strečink s mamkou. Dvakrát týdně chodím plavat. V neděli hrajeme zápasy.

Kdo tě trénoval a trénuje?

Rád vzpomínám na Kucharika, Mušaka, Matějčíka ze Slovenska. V Anglii jsem poznal Bella, Boowiiho a Keatha Stylesse. V jižních Čechách se mi věnovali trenér Hrabík, který mi vysvětloval taktiku fotbalu, a Požárek, který mi pomáhá s technikou běhání.

S technikou běhu?

On mi vysvětlil  smysl strečinku a také posilování vlastní vahou těla.

Trénuješ s míčem speciálně fotbalovou techniku?

Samozřejmě. Technice se věnuju s osobním trenérem, tím je  Balinder Shing .  Původem je z Indie, ale pět let studoval brazilskou techniku, kterou učí své svěřence.

VIZITKA HRÁČE:

Narozen:  29. 3. 2001
Kluby: Námestovo, Ružomberok, Žilina, Chelsea FC – ETC (elitní tréninkové centrum), Esher Wisards a nyní Fulham FC.  „Osmnáctého července pojedu na testy do FC Barcelona.“
Film: preferuji dobrodružné a komediální filmy
Oblíbené jídlo: dědkova kapustnice (polévka).
Oblíbené pití: čaj od maminky. „A v něm trochu cukru.“