Gólman Candra přiváděl Borovany k zoufalství

Osobnost Deníku

Pro větší kluby už jsem asi starý, míní hradecký kapitán a kanonýr Votava

Jindřichohradečtí fotbalisté byli na podzim v roli nováčka příjemným překvapením divize.…

Přečíst článek >

Pohled do tabulky není příliš radostný, neboť prvních pět příček obsadily oddíly z Českobudějovicka a všichni zástupci okresu se seřadili až za nimi.

N. VČELNICE – N. BYSTŘICE 3:1 (2:0)

Miloš Strachota, trenér TJ N. Včelnice (10. místo): „S vědomím, že vítězství by nám přineslo klidnější zimu, jsme se na zápas pečlivě připravili hlavně po taktické stránce. Šli jsme bodům i víc naproti a jsem přesvědčen, že jsme vyhráli zcela po zásluze. Byli jsme hlavně výrazně nebezpečnější před brankou soupeře. Do vedení jsme se dostali po krásné akci po ose Holec, Mareš, Strachota, kterou zakončoval Vávra. Asi rozhodující moment přišel před odchodem do šatny, kdy gólman hostů neudržel střelu Strachoty. Chtěli jsme udržet nulu i ve druhé půli, nicméně soupeř se kontaktním gólem dostal do hry. Naštěstí jsme zase rychle odskočili na rozdíl dvou branek a zápas v pohodě dohráli, když jsme ještě mohli přidat i další trefy. Hosté se rozčilovali při našem třetím gólu. Já nemám problém uznat náš taktický faul na půlce hřiště, kdy z následné akce padl gól i zásluhou naivity bránících hráčů, kdy se jich seběhlo snad pět na levou stranu a měli vyklizeno před vápnem. Jinak ale mladý arbitr pískal velmi dobře, i když mu to hráči obou mužstev usnadnili. A osobně jsem podobný výkon od rozhodčího viděl na podzim asi třikrát, ostatní byli horší a někteří dost výrazně. Vítězstvím nad kvalitním soupeřem jsme zakončili vydařený blok, v němž jsme z posledních pěti zápasů uhráli deset bodů a částečně napravili katastrofální dvě třetiny podzimu. Věřím v lepší jaro, protože tohle mužstvo má minimálně na klidný střed tabulky.“

Vladimír Bervid, trenér Jiskry Nová Bystřice (11.): „Domácí byli útočnější a fotbalovější, my se snažili těžit z brejků. Vyrobili jsme ovšem dvě chyby v defenzivě, které domácí tvrdě trestali ve 23. a 44. minutě. Do druhé půle jsme vstoupili odhodlaně a s cílem utkání zvrátit. V 63. dorostenec Hynek, který byl minutu na hřišti, převzal míč, zprava vtrhl do vápna a mazácky proměnil. Snažili jsme se o vyrovnání. Netvrdím, že by se nám to podařilo, nicméně v 75. minutě, kdy náš tlak vrcholil, byl před očima hlavního rozhodčího i asistenta doslova judistickým chvatem bez míče uchopen náš hráč kolem krku a ramen a protihráč s ním praštil o zem. Oba arbitři na to zírali z několika metrů a nic. Hlavní dokonce křičel „hrajte dál“ a doprovodil to známým gestem. Došlo k přečíslení, faulující hráč pokračoval a dostali jsme třetí gól. Sudí tak hrubým a rozhodujícím způsobem ovlivnili vývoj i výsledek utkání, což uznali i féroví včelničtí funkcionáři. Nechápu, jak někteří lidé mohou řídit krajskou třídu a už vůbec ne, jak se po lajnách mohou prohánět sudí s břichem až po kolena, kulhající a nestačící běhat. Krajskému a potažmo i okresnímu fotbalovému svazu dělají jen ostudu a jsou k pláči. Je třeba je poslat na odpočinek a za vnoučaty. My teď s klukama uděláme tvrdou zimní přípravu a na jaře zase můžete přijít, někteří páni rozhodčí, svým počínáním ničit výsledky naší práce a ještě po hráčích chtít, aby se k vám chovali slušně a nikam vás neposílali, poněvadž to se přece nedělá a dává se za to červená. Divím se, že ti ostatní dobří sudí vás mezi sebou snesou. Kydáte totiž špínu i na ně a děláte fotbalu ostudu. Funkcionáři kraje a okresu, kdy si začnete vážit práce hráčů, trenérů a výborů oddílů, bez kterých byste vy nebyli nic, a zarazíte ten cirkus? A nebo radši dáte po čenichu nám, co si stěžujeme?“

LOMNICE – K. ŘEČICE 0:1 (0:0)

Václav Kroupa, vedoucí mužstva Tatranu Lomnice (6.): „Spíš než fotbal se od začátku hrála bojovná kopaná. Soupeř přijel s dokonalou obrannou taktikou, proti které jsme se nedokázali vůbec prosadit. V první půli si žádný ze soupeřů nevytvořil šanci, jediný vzruch přineslo nedorozumění naší obrany s gólmanem, po němž hostující útočník netrefil prázdnou branku. Obraz hry se příliš nezměnil ani po změně stran a diváky takový zápas nemohl uspokojit. Když už to vypadalo na spravedlivou remízu, rozehráli hosté v 87. minutě z půlky trestný kop a náš brankář si vybral slabou chvilku, čímž se Řečici podařilo vsítit šťastnou vítěznou trefu.“

Radim Kvitský, trenér Sokola Kardašova Řečice (7.): „První polovina zápasu byla vcelku vyrovnaná, ale dost neurovnaná. Za zmínku stojí snad jen zbytečná hláška domácího kouče na adresu mých svěřenců, že když za ním přijdou, naučí je hrát fotbal. Jako kdyby touto glosou předurčil výsledek duelu… Domácí sice měli více ze hry, ovšem pouze v držení míče, jinak jsme je do žádné větší šance nepustili. My hráli na brejky a v 35. minutě se Kovář ocitl sám před lomnickou brankou, ale jako obyčejně gól nedal. Po změně stran nás domácí více zatlačili, naše defenziva však pracovala velmi dobře, a tak to vypadalo na bezbrankovou remízu. Jenže v závěru kopal Roštek z poloviny hřiště trestňák, míč prolétl přes všechny hráče a k překvapení všech zapadl do sítě. Pro nás to jsou šťastné a velmi milé tři body. Ještě bych se rád zmínil o panu rozhodčím, který nám pískal už v Ševětíne, kde jsme zaslouženě prohráli, a já jsem jej chválil. A musím to milerád udělat znovu. Kéž by takových sudích běhalo po našich hřištích víc.“

SLAVONICE – SUCHDOL 1:1 (0:0)

Ladislav Burghard, trenér Sokola Slavonice (12.): „Na těžkém terénu se hrál bojovný fotbal a myslím, že remíza odpovídá. Suchdolu se více povedl první poločas, my zase byli lepší po změně stran. Také jsme se po pěkné akci ujali vedení, o které se postaral sváteční střelec Raška, ale soupeř o dvanáct minut později vyrovnal. Až do konce jsme sice měli převahu, další zásah jsme ovšem už přidat nedokázali. Soupeř hrál férově, zápas zvládli dobře i sudí.“

Jaromír Baierling, trenér Sokola Suchdol (8.): „V první půli jsme byli aktivnější, ale Poborský nastřelil pouze tyč. Po obrátce se hra vyrovnala a domácí se v 57. minutě dostali do vedení. Naštěstí se nám povedlo poměrně brzy srovnat skóre, o což se postarali dva naši nejlepší hráči. Poborský přihrával, Špale se zapsal mezi střelce. Zase jsme však dohrávali o deseti, když musel po druhé žluté do sprchy Štěpánek, jinak se ale celý duel odehrál slušně.“

LEDENICE – TŘEBĚTICE 5:2 (4:1)

Josef Bastl, trenér Sokola Třebětice (9.): „Bohužel jsme totálně prospali úvod střetnutí a ve 20. minutě prohrávali o tři góly. Jeden byl polovlastní, druhý vlastní a třetí z penalty. Prostě jsme si zahráli na Jánošíky a domácím vítězství usnadnili. Pak jsme se konečně rozehráli a po dvou tutovkách přišlo snížení po krásné akci Pokorného s Chvátalem. Domácí jsme sice přitlačili, ovšem po další chybě jsme inkasovali těsně před odchodem do kabin počtvrté. Po změně stran jsme sice měli snahu s výsledkem ještě něco udělat, ale moc se nám to nepovedlo. Už několik týdnů nás trápí mizerná koncovka a k tomu se přidaly i chyby v obraně. Hráčům nelze vytknout bojovnost, ale to nestačí. Jinak bych chtěl dát za pravdu ostatním oddílům z našeho okresu, že hrát na Českobudějovicku je složité…“

BOROVANY – Č. VELENICE 1:1 (1:0)

Richard Kliment, vedoucí mužstva Lokomotivy České Velenice (13.): „Jak je vidno z naší sestavy, hrál kdo měl ruce a nohy. S bídou jsme sehnali jedenáct hráčů, abychom vůbec na hřiště vedoucího týmu soutěže odjeli. Samotný duel mohu zhodnotit velice stručně. Nejlepším hráčem na hřišti byl jednoznačně náš gólman Candra, který domácí střelce přiváděl doslova k zoufalství a šílenství. Byl to prostě jeho zápas a kromě jediné střely ve 21. minutě chytil minimálně deset stoprocentních gólů. My se jen bránili, ale v 80. minutě se nám povedl brejk, kdy z půlky utekl Peterek a Sokol jeho střelu před domácím brankářem tečoval. Pak už Borovanští střetnutí dohráli v křeči a ještě dnes asi nevěřícně kroutí hlavami nad tím, co jim Candra vyvedl.“

KUNŽAK – ŠEVĚTÍN 0:8 (0:1)

Karel Winkler, předseda TJ Kunžak (14.): „V prvním poločase jsme ještě celkem dokázali se soupeřem držet krok. Plnili jsme taktické pokyny, na nichž jsme se domluvili, to znamená vycházet ze zajištěné obrany a pokusit se hrozit z brejků. I tak jsme soupeře pustili do několika gólových příležitostí a z jedné z nich se dostal snadno do vedení. Naše útočná snaha byla skoro nulová a za celé utkání jsme branku téměř neohrozili. Druhý poločas, stejně jako minule, byl z naší strany katastrofální. Po hrubých chybách jsme inkasovali během pěti minut tři rychlé góly a pak už bylo jen otázkou, jaký příděl dostaneme. Na hřišti to vypadalo, jako by soupeř měl o dva muže navíc. Hráči by si měli sáhnout do svědomí, zda nechali na hřišti všechno. S tímto přístupem nemáme v soutěži co dělat.“

JAK NASTOUPILI V I. B TŘÍDĚ