„Nikdy jsem podobné ocenění nedostal a mám z něj velkou radost,“ uvedl čtyřiadvacetiletý krajní záložník na adventním klubovém setkání, kde také odpovídal na dotazy Deníku.

Dle fanoušků se vám osobně podzimní část sezony vydařila, byl tudíž podzim i dle vašich představ?
Dá se to tak říct, i když to mohlo možná z mé strany být ještě lepší. I gólů jsem mohl dát víc. Nejen proto, že proti Hradci můj gól byl připsán hráči soupeře jako vlastňák, nevyužitých šancí bylo víc. Mrzí mě třeba nějaké situace z Třince a ze všeho nejvíc to nastřelené břevno tam. Bylo to v závěru utkání, a kdyby to byl gól, mohli jsme mít všechny tři body. Nicméně na podzim se mi docela dařilo a doufám, že na to navážu i na jaře a že hlavně pomůžu týmu. Jak gólově, tak i svými asistencemi.

Když se zastavíme u té střely do břevna v Třinci, mohl jste to řešit nějak jinak?
Když si to zpětně vybavuji, já měl pravou stranu víc odkrytou a dával jsem to dobře, ale byl jsem v záklonu a jak jsem to zvedl a byl navíc hodně těžký terén, šlo to místo pod víko jen do břevna. Chybělo pár centimetrů, prostě smůla.

Zmínil jste nějaké nevyužité šance, v tomto směru byste tudíž na sobě mohl na jaře zapracovat?
Doufám, že i na jaře budu mít týmu co dát. Myslím, že k tomu mám nakročeno, do těch šancí se dostávám i je klukům připravuji, a pokud budu hrát, budu se snažit co nejvíc týmu pomoct. Věřím, že v této sezoně svou hranici překonám. Já nejvíc zatím dal asi čtyři góly, ty už jsem dal teď za půlku sezony, takže na jaře snad nějaké góly ještě přidám.

Myslíte, že prožíváte teď svou zatím nejlepší část dosavadní kariéry?
Do šancí se teď asi dostávám nejvíc a zřejmě jsem taky z toho i nejvíc vytěžil. Lépe řečeno, mohl jsem gólů mít určitě ještě víc, i tak je to ale moje zatím nejlepší sezona. Daří se mi, to mě těší, hlavně je to ale kvůli týmu. My se totiž zvedli týmově, prostě nám to šlape a makáme na sobě. Ty individuální výkony potom jako by vykouknou na povrch. Prostě fotbal je hlavně týmová práce a já se budu snažit pomáhat týmu, co bude v mých silách.

Uvítal jste, že se vaše hostování ze Sparty změnilo v přestup a že jste v Dynamu už kmenovým hráčem?
Smlouvu jsem podepisoval do roku 2021 a toho, že mi Dynamo dalo takovou podporu, si cením. Budu se snažit to klubu vracet na hřišti co nejlepšími výkony.

Že jste se přesunul ze Sparty do Českých Budějovic vás tudíž nemrzí?
To v žádném případě ne, mně se tady líbí. I přítelkyně se teď za mnou přestěhovala, takže i to domácí prostředí mám zpříjemněné. Prostě v Budějovicích jsem spokojen jak lidsky, tak fotbalově. Daří se mi, makám na sobě a chci z toho vytěžit na hřišti co nejvíc.

Když jsou výsledky, vždycky se hovoří o tom, že k tomu i parta přispívá. Vám to ale teď v kabině prý opravdu všechno klape na jedničku?
Přesně tak, v kabině nám to šlape perfektně. Taky na trénincích makáme naplno a doufám, že nám to vydrží. Všichni totiž jdeme za tím naším cílem, kterým je postup do první ligy.

Buď vy, anebo Patrik Čavoš, teď si nevybavuji, kdo z vás, při přebírání cen pro hráče podzimu a autora nejhezčího gólu, řekl, že máte kvalitní tým a taky výborného trenéra. Je vidět, že i diplomacie je v týmu na vysoké úrovni…
Kdo z nás dvou to řekl? Já si myslím, že jsme to řekli oba… (smích) Já osobně od trenéra cítím podporu a jsem přesvědčen, že i on má stejné myšlení i stejný cíl jako my. Na našich úspěších má stejný podíl jako my.

Trenér Horejš třeba vás hájil i po utkání ve Znojmě, kde jste dostal v nastaveném čase červenou kartu. Jak jste to své vyloučení vy přijal? Zřejmě jste si to vybral na roky dopředu, ne?
Já ve Znojmě šel do zápasu s tím, že už mám tři žluté a že tudíž to musím odehrát bez karty, abych na Opavu doma neměl stopku. Jenže už v zápase jsem tu čtvrtou kartu dostal, což mě nejvíc mrzelo. Tu červenou jsem pak dostal za druhou žlutou v zápase, to byl ale taktický faul, kdy by domácí šli do přečíslení. Proti Opavě jsem tudíž chyběl, ale kluci to zvládli i beze mě, tam se síla týmu jasně potvrdila. Spíš mě pak mrzí zápas proti Táborsku, kde jsem taky ještě hrát nemohl. je to ale i ponaučení pro mě, abych si na ty karty dával pozor. Některé totiž byly úplně zbytečné. Do jara jdu bez jediné karty, tak jsem si snad už nějaké ponaučení vzal… Jinak tu červenou jsem dostal prvně v životě a doufám, že i naposledy…

Cítíte i vy sám, že jste se na podzim dostal do role jednoho z klíčových hráčů?
Určitě to cítím. Už nejsem nejmladší, nejsem dorostenec, jakým jsem byl ve Spartě. Nejsem jednadvacetiletý kluk, táhne mi na pětadvacet a jsem už střední generace. Taky cítím, že se hráči na mě spoléhají a já mám už větší odpovědnost.

Když jste zmínil Spartu, je velký rozdíl hrát fotbal ve Spartě, či v Budějovicích?
Samozřejmě, že rozdíl je. Já byl ve Spartě od mládeže až do áčka a třeba v dorostu toho Sparta pro mě dělala moc. V ubytování, ve škola, prostě ve všem. Bez té podpory bych fotbalově nebyl na takové úrovni, na jaké teď jsem, a já jsem Spartě za to vděčný. Když mi pan Lavička dal šanci v áčku a já za Spartu nastoupil v poháru i v lize, i když v ní jen na minutu, byl to vrchol. To je splněný sen každého fotbalisty. Alespoň já to od malička tak cítil a taky jsem si za tím i šel.

Do Sparty jste jako nadějný mladík přicházel z Chrudimi. Zvládal jste přechod z provinčního prostředí do velkoměsta bez obtíží?
Bez pomoci rodičů by to nešlo. Ti mi všechno obětovali a jim patří ten největší dík. A nejen za jejich podporu v době, kdy jsem byl ve Spartě. Vděčím jim i za to, že teď jsem tady v Budějovicích.

V podzimní části sezony se vám osobně velice dařilo, dával jste i góly, takže se o vás ve fotbalovém prostředí jistě taky už ví. Nepřistála vám tudíž na stole i nějaká nabídka z první ligy?
Tyto věci já vůbec neřeším, to jde kolem mě. Mám manažera a řekli jsme si, že si v zimě sedneme, ale nic konkrétního na stole není. A já to ani řešit nechci, teď mám v hlavě nastavené tak, že tady hraji, jsem tady spokojen a nic mi nechybí. Co bude dál, o tom v této chvíli nepřemýšlím.

Postup do ligy vám vedení klubu za cíl nedalo a ani vás do toho netlačí, vy jste však připustil, že v kabině o vidině postupu hovoříte a že tomu i věříte. Ani porážka s Vlašimí vás v tom nezviklala?
My tomu pevně věříme, protože věříme v sílu týmu. Bez ohledu na tu Vlašim za sebou máme úspěšný podzim, a to nejen výsledkově, ale i herně. My ve většině zápasů totiž své soupeře přehrávali a v některých zápasech jsme o vítězství přišli zbytečně. A to většinou vždycky, když jsme dostali první gól. Jako právě i doma s Vlašimí. Když si na tohle dáme pozor a sami naopak první gól dáme, pak už to dotáhneme do vítězného konce. Máme totiž nejlepší obranu v celé soutěži. A jak všichni věříme, máme i mužstvo na ligu.