VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jindřichohradecký fotbal slaví 100 let od vzniku

Jindřichův Hradec – Fotbal v Jindřichově Hradci si v letošním roce připomíná 100 let svého trvání. Během této doby prošel celou řadou změn, úspěchů i pádů.

26.6.2010
SDÍLEJ:

První dochovaná fotografie jindřichohradeckých fotbalistů z tréninku 8. srpna 1919. Na snímku Hanek, R. Schüller, O. Schüller, Zimmer, L. Lhoták, Jar. Bednář, Winter, Žemlička, B. Bednář, A. Lhoták, Dlouhý, Jan Bednář, J. Schüller. Foto: Reprofoto: publikace Fotbal v Jindřichově Hradci

Které jsou jeho hlavní historické mezníky?

Kopaná se do města dostala v období před I. světovou válkou. Tuto nejpopulárnější hru na světě provozovali podle dostupných pramenů zejména vojáci zdejší posádky a studenti místního gymnázia. Mezi nimi se také v roce 1908 uskutečnil první zápas, který se však nedohrál, neboť jej přerušil profesor gymnázia Řehořovský.

Fotbal však získával čím dál víc příznivců jak mezi studenty, tak i mezi občany, a tak v roce 1910 vznikl fotbalový Sportovní kolektiv Jindřichův Hradec, jehož název vzešel z několika návrhů (Sparta, Slavoj, Slavie, Slovan). U jeho zrodu stáli například drogista Žemlička, krejčovský mistr Černý, účetní Dlouhý, Šedivý, Lískovec, Poletín, bratři Albrechtové, Běhálek, Prášek, Hlad, Nosakovič, Šperk, Frank.

Podle záznamů Dr. Josefa Bednáře, který se spolu se svými bratry Janem a Bohumírem po první světové válce stal oporou SK, bylo sehráno první oficiální střetnutí v J. Hradci první srpnovou neděli roku 1910 na vojenském cvičišti s místními vojáky. Výsledek se v dostupných pramenech nedochoval, ale v září došlo k vyzývací odvetě, což v té době činil zpravidla poražený, tak lze soudit, že SK odešel poražen. Do začátku války bylo odehráno 27 zápasů s bilancí 16 vítězství.

Po I. světové válce

Vznik samostatného Československa pochopitelně nemohl zůstat bez dopadu na sport. Z fronty se vraceli vojáci a nejeden Jindřichohradečák padl. Mezi nimi byl i zakládající člen krejčovský mistr Černý.

V J. Hradci se téměř ihned přikročilo k obnovení oddílu kopané, které však bylo provázeno všemi neduhy začínajícího klubu. Nejprve začali opět dohady o názvu, ale nakonec zůstalo při SK.

Po krátké době však došlo ke změnám ve výboru a do čela byl jmenován zdejší hoteliér G. Holub, který nabídku na tuto funkci přijal, aby poté navíc do výboru získal i významné představitele města, jako byl třeba ředitel Pozemkové banky Heinrich, bývalý člen pražské Slavie Ing. Talpa, MUDr. Dolanský či MUDr. Marsa. Největší problém však nastal s výstrojí a výzbrojí.

Výbor nakonec koupil 11 párů štulpen a 11 párů blankytně modrých trenýrek, zatímco košile na hraní a kopačky si museli hráči uhradit ze svého. Na bílé košile si hráči před zápasy přišpendlili modré límečky a na levou stranu zlatou pětilistou růži v modrém štítu.

Premiérový zápas po válce však Jindřichohradečtí odehrál v Třeboni, kde podlehl 1:4. Hosté na hřiště vyběhli v následující sestavě: L. Lhoták, O. Schüller, A. Lhoták, Beneš, Dlouhý, Karásek, Hejlíček, B. Bednář, J. Bednář, R. Schüller a Školaudy.

Zlatá éra

Roky 1920 – 1921 lze právem považovat za zlatá léta. Bylo hodně hráčů, výbor zakoupil kopačky za 2000 korun a dostavily se výborné výsledky.
Roku 1921 byl jihočeským tiskem označován SK za nejlepší fotbalový klub kraje. Tehdy za J. Hradec hostoval i Jiří Tožička, který později reprezentoval ČSR v ledním hokeji. Další posilou byl také Průšek, pozdější hráč Bohemians, fotbalista pražské Slavie i reprezentant ČSR Kummermann. Za zmínku stojí také jména Sova, Hlava či Oscoway.
Spory ve vedení však postupně způsobily, že začátkem roku 1928 byla činnost SK zcela pozastavena.

Okupace

Po dlouhotrvajících jednáních došlo 14. června 1931 k obnovení činnosti a o rok později SK zvítězil ve II. třídě.

Počátkem roku 1932 zahájil výbor klubu jednání o získání vlastní hrací plochy. Za symbolický roční nájem ve výši 250 korun získal pozemek v místě, kde dnes stojí mlékárna. Hrací plocha byla oplocena, postavily se kabiny i klubovna. Slavnostní otevření hřiště 14. června 1933 obstaral duel proti kompletnímu mužstvu Českých Budějovic, v němž domácí prohráli 1:4.

V roce 1934 byl zaznamenán nárůst členů na 186, oddíl sehrál 49 zápasů, v nichž kanonýr Král zaznamenal 51 gólů.

Jaro 1938 bylo již plně ve znamení mezinárodní situace. J. Hradec přišel o řadu hráčů, někteří narukovali do války, a někteří se navíc odstěhovali. Podzimní okupace znamenala pro kraj i ze sportovního hlediska nezhojitelnou ránu.

Na jedno utkání v roce 1942 však ti, kteří jej navštívili, nikdy nezapomněli. 6. dubna totiž SK absolvoval střetnutí proti fotbalovému oddílu wehrmachtu. S tímto nápadem přišel velitel zdejší německé posádky. Výbor SK tuto nabídku přijal, protože případné odmítnutí mohlo mít dalekosáhlé následky nejen pro klub.

Němci se ujali vedení krátce po zahájení zápasu. V ochozech řinčely bubny i trumpety. Postupem času však narůstala převaha SK, která byla korunována skvělou výhrou 4:1. Toho dne v J. Hradci zavládla radost, neboť vítězství nesymbolizovalo pouze fotbal.

Poválečná léta

Ihned po osvobození republiky se sešel výbor SK a v druhé polovině května 1945 byl sehrán zápas s Rudou armádou, jehož výsledek se ale nedochoval.

Rozvrat sportovních aktivit během válečných let způsobil, že na podzim 1945 nebylo možné zahájit boje o body v rámci Jihočeského kraje. Hrála se tedy jenom přátelská utkání.

Na jednu charakteristickou skutečnost prvních poválečných let je však třeba upozornit. Byla jí vysoká návštěvnost. Vždyť na přátelské utkání s Novou Bystřicí přišlo 1450 platících diváků! Když se na fotbal dostavilo méně než 500 lidí, hledal výbor příčiny a místní tisk nechápavě kroutil hlavou.

Poválečná léta byla ve znamení různých reorganizací, a tak se tělovýchova dostala pod hlavičku odborů. Dnes, s více než šedesátiletým odstupem, lze říci, že toto období bylo pro sport plodné. Každý chtěl, aby jeho tým vynikal, a proto byly vytvářeny patřičné podmínky pro činnost sportovních kolektivů.

V sezoně 1946/47 zvítězil J. Hradec, již jako Sokol, ve II. třídě, postoupil do kvalifikace a odtud do I. A třídy.

Vstup do mistrovské třídy byl ohromující – ve třech utkáních získal J. Hradec pět bodů. To bylo bohužel téměř vše, ve zbývajících zápasech uhrál pouze jediný bod a na podzim byl v tabulce poslední. Ani jaro 1948 nebylo o moc lepší a následoval sestup.

Po skončení podzimní sezóny se několik hráčů rozhodlo opustit mužstvo a také situace ve výboru nebyla nijak povzbuzující. A právě tehdy, dle písemných záznamů Josefa Koblasy, se sešlo několik odvážných (Karel Matoušek, Jan Matoušek, B. Langvail, A. Popov a další) a navrhli, aby civilní fotbal ve městě nad Vajgarem „nezašel“. Podařilo se doplnit výbor o nové členy a ten rozhodl o zachování všech družstev, což se později ukázalo jako zcela správný krok. Nejvíce se zlepšili dorostenci a ani první mužstvo nezůstalo pozadu – po podzimní části bylo na prvním místě.

Tyršův stadion

Psal se rok 1950 a Sokol J. Hradec hrál I. A třídu, což byla vrcholná soutěž kraje. Z 26 zápasů získal J. Hradec 24 bodů, skončil na 11. místě a zdálo se, že I. A třída bude i pro příští sezonu jistá. Ovšem skutečnost byla úplně jiná. Došlo k dalším reorganizacím uvnitř klubu a J. Hradec jako čtvrtý oddíl od konce tabulky sestoupil.

K jednoznačnému podřízení tělovýchovy odborům došlo v roce 1951. J. Hradec získal patronát v národním podniku Jiholen a hrál pod názvem Sokol Jiholen. V té době to byl pro oddíl přínos, nehledě na to, že ve městě vznikly i další fotbalové oddíly – Dynamo a Slovan. Sokol Jiholen hrál tehdy II. třídu a dělil se společně s budějovickým Dynamem B a Ševětínem o třetí příčku. Ve druhé polovině roku 1951 byla za nevysvětlitelných okolností nařízena šestikolová kvalifikace, kterou Jiholen prošel bez ztráty jediného bodu, ale přesto nepostoupil. Tento nepochopitelný počin byl připisován „jihočeské fotbalové mafii“.

Přestože se dochovalo poměrně dost cenných informací a dokumentů z let válečných i poválečných, léta 1953 až 1957 zůstávají místem doslova hluchým. A přece kroniky z těchto let existovaly. Při 60. výročí hradeckého fotbalu byly k nahlédnutí, ale to bylo naposledy, kdy byly spatřeny.

Co se dá dokázat z úst pamětníků, tak v těchto letech hrála fotbal mužstva A i B mužů, žáci, dorost i staří páni. Počet odehraných zápasů byl odhadnut na 460. Dle rozpisu soutěží kraje z roku 1956 se dočteme, že J. Hradec působil v I. A třídě.

Sloučení 4 oddílů

Na konci tohoto období se v J. Hradci začalo vážně uvažovat o tom, že čtyři fotbalové oddíly jsou pro město přepychem. Nejprve došlo ke sloučení Slovanu s Dynamem. Dalším problémem se však stala hrací plocha. Již se vědělo, že na dosavadním hřišti je naplánována výstavba průmyslového objektu (mlékárna). Zanícený sportovec Jaroslav Venkrbec spolu s dalšími tedy začal uvažovat o rekonstrukci hrací plochy na Tyršově stadionu, kde se fotbal hrával ještě před válkou. Kromě hřiště byla postavena i krytá tribuna pro 1000 sedících diváků, což v té době nemělo ani jedno město v kraji!

I tato skutečnost dávala tušit, že sloučení Dynama a Slovanu nebylo v J. Hradci posledním. Nutno zdůraznit, že ke sloučení Jiskry Jiholen a Slovanu byli funkcionáři Jiskry donuceni Jaroslavem Venkrbcem. I přesto, že Jiskra měla mnohem víc oddílů než Slovan. Rozhodující jednání o sloučení obou tělovýchovných jednot vedli v roce 1958 předsedové obou těchto jednot – Antonín Kučera (Slovan) a Andrej Popov (Jiskra Jiholen). Nová tělovýchovná jednota začala svou činnost se čtyřmi fotbalovými mužstvy – A muži (okresní přebor), B muži (III. třída), dorost (I. A třída) a žáci (okresní přebor).

Ještě roku 1959 se hrály soutěže systémem jaro – podzim. Slovan v nich měl opět stejná družstva, ale díky reorganizaci se I. A třída opětovně dostala do krajské soutěže. To bylo poprvé, kdy za J. Hradec nastoupil cizinec – Polák Netkaniec. V průběhu jara konečně snad všem funkcionářům došlo, že je nutno změnit nepovedený systém jaro – podzim.
V následující sezoně byl Slovan zařazen do I. B třídy, kde měl za soupeř například i Třeboň, Halámky, Strmilov či Trhové Sviny.

Vzestupy i pády

V letech 1959/60 došlo v celé republice k územním reorganizacím a právě okres J. Hradec patřil k nejvíce zasaženým i co se týče fotbalu.
Až do roku 1966 se Slovan pohyboval na rozhraní okresních a krajských soutěží a třeba podzim 1963 patřil k vůbec nejhorším v historii. Hráči se dokonce k několika zápasům okresního přeboru vůbec nesešli…

Radikální obrat nastal na konci sezony roku 1966, kdy Slovan jako první civilní mužstvo z okresu postoupil do krajského přeboru.

Jeden zápas tohoto ročníku určitě stojí za zmínku, a to ten s béčkem Dynama. Slovan vyhrál senzačně 8:0, přestože si hosté dovezli i ligové hráče. J. Hradec hrál v sestavě: Spilka – Tiapal, Punda, Sehner, Bognár, Mareš, Dvořák, Kröpfl, Madar, Kuldan, Klesal. V kraji se ovšem týmu od Vajgaru příliš nevedlo a za tři sezony následoval neodvratný pád.
V dalším období byla nejpovedenější sezona 1974/75, v níž si Slovan po letech znovu vybojoval účast v krajském přeboru.

Po střídavém působení v krajském přeboru a v I. A třídě přišel postupně výkonnostní pád, který v roce 1987 skončil sestupem do I. B třídě. Nutno však podotknout, že hned v následující sezoně se Slovanu podařilo vybojovat I. A třídu zpět.

Rok v divizi

Zatím nejúspěšnější kapitolu jindřichohradecké kopané tvoří 90. léta minulého století.

Úspěšná série začala v sezoně 1992/93, kdy se postoupilo do krajského přeboru. První rok v této soutěži byl vydařený a mužstvo skončilo na 8. místě. Poté došlo k jeho výraznému posílení a následující sezona vešla do historie celé jihočeské kopané, neboť Slovan vyhrál krajský přebor s rekordním ziskem 59 bodů ze 60 možných a vybojoval si postup do divize.

Historická divizní premiéra se odehrála 14. srpna 1994 na Tyršově stadionu proti Spartaku Chodov. Slovanu se však nedařilo a také díky „vysychání“ klubové a sponzorské pokladny po jednoročním působení v divizi putoval zpět do kraje.

Postupně se však začalo tvořit perspektivní mužstvo postavené na vlastních odchovancích, které až do konce 90. let úspěšně pokračovalo v krajském přeboru.

Poslední dekáda je opět ve znamení střídavého působení v krajském přeboru a I. A třídě. Po loňském opětovném postupu mezi jihočeskou elitu se fotbalistům, kteří od 1. ledna odtrhli od Slovanu a fungují pod novým názvem FK J. Hradec 1910, podařilo soutěž udržet a v posledních letech hodně těží i z dobré práce na mládežnickém poli.

Čerpáno z publikace Ivo Ježka Fotbal v Jindřichově Hradci – 100 let.

JAK ŠLY ROKY:
1910 – vznikl Sportovní kolektiv J. Hradec, v srpnu první zápas a prohra s vojáky
1918 – obnovena činnost klubu
1920/21 – nejlepší klub v kraji
1942 – utkání s wehrmachtem
1945 – utkání s Rudou armádou
1946 – změna názvu na Jiskra
1958 – sloučení Slovanu, Jiskry
a Jiholenu
1966 historický postup Slovanu do krajského přeboru
1994 – postup do divize
2010 – vznik FK J. Hradec 1910

PROGRAM OSLAV:
SOBOTA 26. ČERVNA – STADION VAJGAR JINDŘICHŮV HRADEC
13.00 hodin: dvě utkání žáků J. Hradec – Heidenreichstein
15.15 hodin: ocenění 22 jindřichohradeckých fotbalových osobností
15.30 hodin: utkání roku: Internacionálové J. Hradec – Tým St. W Karla Vágnera (Ivan Hašek, Jan Berger, Karol Dobiáš, Petr Rada, Jan Fiala, Horst Siegl, Ladislav Maier a další)
17.30 hodin: vystoupení Josefa Vágnera, Terezy Vágnerové a Michaela Foreta s písněmi z muzikálu Děti ráje
Doprovodný program: autogramiáda, Aerobik Team Lena, rodinné penalty o ceny, skákací hrad, trampolína
Vstupné: 50 korun, děti v doprovodu rodičů zdarma, ostatní 20 korun

Autor: Zdeněk Prager

26.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Letošní předávání cen Spokojený zákazník Jihočeského kraje.
15

Cenu Spokojený zákazník Jihočeského kraje letos převzalo 17 podnikatelů

Ilustrační foto

Stolní tenisté bojovali o tituly, kraloval Šindelář ze Studené

V restauraci řádil zloděj

Lomnice nad Lužnicí - Neznámý pachatel využil nepřítomnosti obsluhy a odcizil hotovost.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

OBRAZEM: V Radouni se sešli malí i velcí

Horní Radouň - V kulturním domě v Horní Radouni se odehrálo předvánoční setkání.

Koledy si zazpívá celé Česko již ve středu

Jindřichohradecko – Dvaatřicet míst se letos na Jindřichohradecku přidá k předvánoční akci Česko zpívá koledy, kterou pořádá Deník ve spolupráci s Českým rozhlasem a v Jindřichově Hradci také s Rádiem Česká Kanada.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT