Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Věřili jsme, že bude do začátku ligy fit, avšak není, litoval na předligové tiskovce Dynama trenér František Cipro absence šestadvacetiletého záložníka, jenž v minulé sezoně po pátém kole se přesunul na Střelecký ostrov z druholigového Sezimova Ústí.

V Dynamu se už ve svém prvním utkání uvedl výborným výkonem proti Plzni a hned se zabydlel v základní sestavě. V Ostravě dal svůj první ligový gól, kterým zařídil cennou remízu, doma svým druhým ligovým gólem rozhodl o výhře se Slavií.

V posledním kole uplynulého ročníku I. ligy na Spartě pro zranění kolena nedohrál a po operaci si prvně zahrál až tento týden v juniorské lize proti Teplicím.

Soutěžní utkání jste si zahrál po tříměsíční pauze. Čekal jste, že budete mimo hru tak dlouho?

To určitě ne. Věřil jsem, že minimálně o měsíc ta pauza bude kratší. Jenže se objevily nějaké komplikace, tak se to trošku natáhlo. Pořád mi noha otékala, ale teď už to snad bude dobré.

Byly ty tři měsíce nejdelší dobou, kdy jste se ve své kariéře musel bez fotbalu obejít?

Právě totéž zranění, co mě potkalo teď, jsem měl i před čtyřmi roky, když jsem hrál za juniorku pražské Slavie. Jenže tam jsem už za dvě měsíce byl fit a v pohodě jsem hrál, proto mě teď ten měsíc navíc zaskočil.

Jak jste se na hřišti cítil? Třeba míč, poslouchal vás?

Pár přihrávek jsem taky pokazil, myslím si ale, že tak hrozné to snad nebylo. Balon až takový problém snad nebude, těžší to ale možná bude s fyzičkou. Nějaký čas asi potrvá, než ji naberu. Věřím ale, že nějak extrémně dlouho to snad nebude.

V pondělí jste v juniorské lize proti Teplicím po svém zranění hrál prvně, v tréninku už ale nějakou dobu jste. Je to tak?

Zpočátku jsem se tři týdny připravoval individuálně, teď už ale tak deset dní trénuji normálně s mužstvem. Že ale trénink a zápas je něco úplně jiného, mi ukázal právě i zápas s Teplicemi. To je nebe a dudy. Ještě nějakou chvíli mi asi bude trvat, než se dostanu do zápasového rytmu na sto procent. Věřím ale, že to bude co nejdřív a že se brzy dostanu do formy, kterou jsem měl před tím zraněním.

Byl jste rád, že jste zase naskočil do zápasu, byť zatím jen za juniorku?

Samozřejmě, že jsem z toho měl velkou radost. Byl jsem na ten okamžik už hrozně moc natěšený a bylo mi úplně jedno, za jaký tým a v jaké soutěži to je. Hlavně, že jsem si těch nějakých šedesát minut už mohl zahrát. A dokonce jsem pomohl klukům k vítězství i jedním gólem. Snad koleno drží a půjde to dál tou správnou cestou.

Věříte, že byste mohl brzy naskočit i do ligového zápasu?

Jistě, třeba už teď v sobotu v Brně!

To byste hodně potěšil trenéra Cipra, ten si často na vaši absenci stěžuje…

Já vím, taky jsem to četl. Máme však v mužstvu jiné zkušené hráče, jako jsou Tomáš Řepka, Roman Lengyel nebo Ruda Otepka. Na mně to určitě nestojí. Máme kvalitní tým a jsem přesvědčen, že jakmile se vyhraje jeden zápas, že to půjde zase nahoru.

Zatím se ale mužstvu příliš nedaří. Na jaře jste patřili v první lize k nejlepším, zatímco teď je tým u dna tabulky.

Přitom jsme měli výborný vstup do sezony, když kluci tady porazili Olomouc, která šla do sezony s velkými ambicemi. A velká škoda, že se pak neudržel výsledek v Boleslavi, kde se po poločase vedlo 2:0, jenže po přestávce to domácí otočili. Od té druhé půle v Boleslavi to šlo dolů, ale já si myslím, že první vítězství nás nastartuje a že naše výkony půjdou nahoru. A že i ty body budeme sbírat stejně jako na jaře, kdy jsme byli pátým nejlepším mužstvem celé ligy.