Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„V Příbrami jsem byl šest a půl roku a cítil jsem, že už by to chtělo změnu. Myslím, že i po fotbalové stránce mi příchod do Budějovic může hodně pomoci. Doufám, že i já Budějkám pomůžu, že budeme hrát hezký fotbal a že i já půjdu fotbalově ještě nahoru,” uvedl po svém příchodu pro Deník rychlonohý a technicky dobře vybavený záložník.

V novém působišti se však rozjížděl pozvolna – ostatně jako i celé mužstvo. V závěru podzimní části sezony už ale patřil v Ciprově týmu k oporám: proti „své” Příbrami završil výhru Dynama čtvrtým gólem a v neděli pomohl jedním gólem i k výhře s Duklou.

Jak jste tu svou trefu vy viděl?

Na levé straně táhl balon Sandro, já si zaběhl zprava do mezery mezi stopery, kam mi to Sandro krásně dal. Navíc jsem měl i štěstí v tom, že mi to bek soupeře krásně zpracoval do nohy a mně už pak zbývalo jen trefit bránu. A zaplať pánbůh, že to tam spadlo.

Předtím jste ale musel vyhrát i osobní souboj se stoperem, ne?

To bylo taky štěstí, protože on to nebyl stoper, to bych od něj možná odlítl… S Vrzalem jsem se jít do souboje nebál, ten je ještě menší než já. Na něj jsem si věřil.

Radu v bráně Dukly jste překonal s velkým přehledem.

Já viděl, že Radič se chystá padnout na zem, tak jsem mířil nahoru. Stačilo jen trefit bránu.

Vy jste zvyšoval na 2:0, pak jste přidali i třetí gól, přesto jste se nakonec ještě o ty tři body strachovali. Co se to přihodilo?

Nemyslím, že bychom nějak polevili. Prostě oni během chvíle z naší levé strany dvakrát odcentrovali a dali nám dva góly. Při tom prvním byl hráč metr od lajny úplně sám, to bylo pro něj jednoduché. A při tom druhém to nešťastně vypadlo Křížovi z ruky. Dukla měla kliku, za celý zápas měla snad tři centry do vápna a ze dvou z nich dala gól…

Dá se říct, že jste si ale vyhrát zasloužili. Je to tak?

Myslím si, že ano. Dukla až na ty dva slepené góly měla snad ještě jednu střelu zdálky a jinak už vůbec nic. Určitě jsme si vyhrát zasloužili.

Hlavně jste vyhrát nutně potřebovali, ne? A nejen s Duklou, ale i předtím s Příbrami a Žižkovem. A vyhrát tři zápasy doma v řadě nebývá tak snadné…

A lehké jsme to taky určitě neměli… Jak teď s Duklou, tak s Příbramí nám moc pomohly rychlé góly a se Žižkovem to bylo celou půli velké trápení. My věděli, že musíme, a to se většinou moc dobře nehraje.

Byť to nebylo lehké, ty tři zápasy jste zvládli a nakonec jste od sestupových příček šest bodů.

Naštěstí výsledky ostatních ohrožených mužstev nám nahrávaly. Třináct bodů po podzimu není žádná sláva, ale nakonec na tom nejsme tak zle. Třeba na Bohemku, kterou máme doma, ztrácíme jen šest bodů. A to se dá smazat. Totéž platí o Hradci, navíc jsme odskočili Žižkovu i Olomouci.

Nemrzí vás, že už sezona skončila? Není sníh a vy vyhráváte jeden zápas za druhým…

Mně by rozhodně nevadilo, kdyby se hrálo ještě dál. Tu zimní přípravu nikdo z nás nemiluje. Ale aspoň bude čas doléčit všechny naše šrámy.