VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kotrba: Jen trenér určí, co je přínos a co neúnosné riziko

České Budějovice – Pár dní předtím, než fotbalisté Dynama zahájí přípravu na nový ročník I. ligy, se druhou částí rozhovoru s generálním manažerem Jiřím Kotrbou vracíme k uplynulé sezoně.

5.6.2012
SDÍLEJ:

Uplynulý ročník I. ligy hodnotí generální manažer Dynama Jiří Kotrba.Foto: Deník/ Václav Pancer

Po pěti kolech jste neměli ani bod, ale nakonec jste v lize byli desátí. Takže spokojenost?

Já bych to řekl asi tak, že sezona skončila podle našich představ. Desáté místo odpovídá tomu, kam asi tak zhruba patříme. Pětatřicet bodů, když jsem teď dělal hodnocení pro akcionáře, je v rozmezí, ve kterém se posledních pět šest let pohybujeme. Na druhou stranu letošní ročník první ligy alespoň pro mě byl trošku atypický v tom, že jsme vzhledem k nevydařenému začátku museli mužstvo v sezoně výrazně posílit i za cenu velkého počtu hostování. Což není zrovna moje strategie a my na začátku sezony naopak chtěli dát přednost našim odchovancům. Jenže na postavení v tabulce jsme zareagovat museli, a tak jsme od září přivedli do základu osm nových hráčů.

Dá se tudíž říci, že zásluhu na tom, že jste se už čtyři kola dopředu zachránili a že jste na jaře skončili na skvělém pátém místě, má i management klubu?

První, kdo má na výsledky a výkony mužstva vliv, jsou hráči. V druhém sledu je to realizační tým. Nicméně neméně důležitou práci musí odvést i management klubu a jeho akcionáři, kteří na činnost klubu shání prostředky. Všem jim patří poděkovat.

Před začátkem sezony jste si pochvaloval, že oproti minulým rokům je v mužstvu hodně odchovanců a že hráčský kádr i omládl. Což se poté, co jste sáhli ke zmíněným hostováním, úplně otočilo a základní sestava najednou byla možná nejstarší v lize a také odchovanců ubylo.

Se záměrem omladit tým a sázet na své odchovance jsme opravdu do sezony šli. Já osobně si to dal i za svůj velký úkol. Jenže jak se ukázalo, někteří ti mladí a nezkušení hráči k tomu, aby se v kádru zabydleli, potřebovali víc času. A hlavně potřebovali i pár dobrých výsledků. A ty jsme na začátku ligy bohužel neměli. Proto jsme si s Karlem Poborským a ostatními akcionáři sedli a hledali řešení. Mohu teď prozradit, že nikdo na mě netlačil, abych z postu trenéra odešel. My se dohodli, že mužstvo musíme posílit. A já, aniž bych se chtěl nějak obhajovat, jsem věděl, že přijde tolik a takových hráčů. Já si je mohl udělat pro sebe a bylo mi jasné, že po jejich příchodu by se i přes ten nepříjemný začátek výsledky měly jednoznačně dostavit.

Přesto jste se rozhodl vrátit do funkce generálního manažera a post trenéra předat Františku Ciprovi. Přitom jste se v létě netajil tím, že vás trénování baví, na lavičku jste se hodně těšil.

Ale mě trénování baví pořád! Když už nejsem trenér, tak se aspoň jdu podívat na tréninky na Složiště. Já se jako trenér prostě pořád cítím. Na to jsem studoval, na to jsem se celý život připravoval a ta práce mě prostě strašně baví. Přesto, že trenéřina je i kočovný život. Já s výjimkou čtyř let, kdy jsem rodinu vzal do Jablonce, jsem vždycky přijel v týdnu na den domů a hned zase jel pryč. A najednou jsem zjistil, že mým dětem je osmnáct a více let a že já vlastně nezažil jejich problémy, a to, jak rostly, jak žily. Teď mám dvě malá vnoučata, čtyři a sedm roků, a byť ani teď nejsem přes den tolik doma, jsem s nimi v jednom domě a zažívám si to, co jsem se svými dětmi zažít nemohl. A navíc, když už těch vnoučat mám dost, tak je zase mohu hezky poslat k rodičům…

Trošku jsme od fotbalu odbočili, byť k příjemným věcem, takže zpátky k fotbalu.

My na začátku ligy měli i těžký los. Což není výmluva, ale fakt. Hned na úvod jsme měli Spartu, pak venku sice nováčka Duklu Praha, ta ale nakonec skončila v první polovině tabulky a prokázala svou kvalitu. Navíc přišla i zmíněná zranění. Třeba na kraj zálohy jsme počítali vpravo s Hudsonem a vlevo se Sandrem. Jenže hned první týden přípravy se Hudson na soustředění v Písku těžce zranil a druhý týden se nepochopitelně zranil i Sandro, jenž na tréninku kopl do drnu a zlomil si prst. Tak jsme zareagovali a přivedli z Příbrami Klesu. Myslím, že ani těch prvních pět kol, v nichž jsme neuhráli ani bod, jsme paradoxně nehráli až tak špatný fotbal. Až na Jablonec, kdy jsme doma propadli. Nicméně jen na dobrý fotbal se nehraje…

Trenér Cipro uvedl, že za úspěch v této sezoně považuje i to, že se vám podařilo prodat do velkých klubů dva nadějné mladé fotbalisty. Viděl jste to stejně?

Já bych to formuloval trošku jinak. Spíš než úspěchem bych to nazval nezbytností. Abychom naplnili rozpočet, my prostě v sezoně nějakého hráče za pět až deset milionů prodat potřebujeme. Aby se to povedlo zrealizovat, ten hráč samozřejmě musí tu kvalitu mít. A to, že se ho podaří prodat, je výsledek práce všech trenérů, kteří hráče od jeho prvních krůčků vychovávali. A Kotrba, nebo po něm Cipro a předtím třeba Tobiáš či Šilhavý, celý ten řetězec pak už samotným prodejem jen završí.

Jenže když ti dva mladí hráči odešli, tým zase o něco zestárl…

Když jsme si na začátku jarní sezony s Frantou Ciprem sedli a probrali se složením týmu, došli jsme k závěru, že máme mužstvo na to, aby se v lize zachránilo. Že máme hodně zkušený tým, který i když přijede na první zápas ke klíčovému klání do Olomouce, tak se z toho nesesype. Takoví hráči, jako je Řepka a spol., toho zažili už tolik, že podobné bitvy je nemohou rozhodit. Na druhou stranu teď v našem mužstvu není nikdo, kdo by měl za velké peníze někam odejít. Je třeba vidět, že jsme se udrželi, což je super, teď ale musíme říct, co bude dál. Zase budeme chtít mít co nejdříve jistotu první ligy i pro další sezonu, nicméně další prioritou musí být dostat do sestavy nadějné mladíky. Těm my musíme dát šanci. A musíme se ptát, zda takové hráče vůbec máme.

A máte je?

Myslíme si, že ano. Jenže zatím spíš v týmech od patnácti do osmnácti let. Tam máme velmi kvalitní ročníky a z nich si trenér áčka ty nejlepší musí vybírat. My ho do toho tlačíme, jenže on sám musí zhodnotit, co bude přínos a co už neúnosné riziko. Riziko je to vždycky, nicméně když žádného mladého hráče do sestavy nezamontujeme, nemůžeme ho prodat a klub pak jen těžko může fungovat dál na takové úrovni jako dosud. Včetně toho, že dál budeme své mzdové povinnosti v klubu plnit řádně a včas.

Což se o vás všeobecně traduje, ne? Budějovice hráče nepřeplácí, ale výplaty jdou včas, je většinou slyšet na vaši adresu.

Uvedu jeden příklad. My vždy měli dobrý vztah k Volešákovi a ani on se netajil tím, že se mu tu líbilo. Takže jsme se na Slovácku jen tak nezávazně doptávali, zda by by Volešák třeba nebyl k řešení. Řekli nám, klidně, ale má u nás smlouvu. Takže jsme z toho zase vycouvali. Ale Volešák dal najevo, že by k nám šel, a to právě proto, že u nás to funguje přesně tak, jak se o nás hovoří. Což pro mě jako člověka, který tohle v klubu zajišťuje, je velké vyznamenání. Není to ale zase tak, že bychom své nejlepší hráče nedokázali patřičně ohodnotit. Jistě, ty hráče, kteří ještě v našich očích na sobě musí pracovat, se snažíme nepřeplácet. I z výchovných důvodů, neboť ti mladí na to, aby všechno měli hned, ještě nejsou dost zralí. Naučit se je třeba i zacházet s penězi. Jsou ale i hráči, kteří tu mají dobré podmínky. Na poměry našeho klubu má Tomáš Řepka hodně dobré podmínky. Má je i Roman Lengyel.

Po sezoně jste smlouvu prodloužili trenéru Ciprovi. S jeho prací jste tudíž spokojeni?

Už na podzim, kdy Franta mužstvo přebíral, jsme věděli, jaké mužstvo bude mít, jaké hráče přivedeme. Že chceme starší, zkušené hráče a že by tudíž měl k mužstvu přijít i trenér, který s nimi vyjde. Byly dvě možnosti, Pavel Tobiáš či Franta Cipro. Obě byly k úvaze. Když ale před třemi roky Pavel k áčku přišel, rozbili jsme práci u mládeže a já to rozbít znovu nechtěl. Pokud šlo o Frantu, já věděl, že s těmi staršími hráči on vyjde. Což se potvrdilo. Když se po sezoně jednalo o tom, zda u týmu zůstane, vzhledem k tomu, jak jsme v soutěži skončili, jak jsme se prezentovali, jak jsme dělali body, žádný důvod ke změně nebyl. Ani by nebylo slušné mu říct, Franto, teď končíš. Nicméně my teď od něj budeme chtít i tu druhou část, která se týká zařazování mladých hráčů. To musí zvládnout, jinak my všichni budeme mít problémy.

A co realizační tým?

Předpokládám, že změny nebudou, že Ciprovými asistenty budou Jiří Lerch a Petr Skála. S tím, že Martin Vozábal, jenž měl za úkol s mladšími hráči navíc trénovat, přejde jako hlavní kouč k nově vytvářené juniorce. Asistenta a realizační tým si má Martin vybrat a navrhnout vedení klubu.

Počítáte s tím, že vedle juniorky budete mít dál i farmu?

Jsou dvě možnosti. První je ta, že budeme mít áčko, juniorku a první dorost, což znamená hrát Gambrinus ligu, která se hraje od pátku do pondělka, juniorskou ligu, která by se měla hrát v pondělí či v úterý, a dorosteneckou ligu (ta hraje v sobotu ráno). Jde nám o vytíženost hráčů o víkendu. Mám tabulku a z ní vidím, že Franta Němec poslední týdny v áčku hraje pět osm minut. Což je dobře, v lize nasává atmosféru a získává tam ostruhy, nicméně ho to nikam dál neposouvá z hlediska fotbalové dovednosti. Přitom dal dva góly v lize, což na loňského dorostence není špatné. Tito mladí hráči by měli mít víc možností někde hrát. Třeba za juniorku, byť teprve řešíme, kde juniorka bude hrát. Zda na Složišti, nebo ve Strakonicích. Přemýšlíme, kde by na juniorku chodilo víc lidí.

Jakou věkovou hranici bude juniorka mít?

Juniorka je pro hráče ročníku 1992 a mladší, v základním kádru ale může být pět hráčů starších. Plus tři hráči, kteří jsou v klubu na testech. To dohromady dává osm hráčů, což podle mě už je moc. Ztrácí to ráz juniorky. Na svazu mi lidi říkají, vždyť je nemusíte využít. Můžete, ale nemusíte. Není to sestupová soutěž. I juniorka by ale měla být plně profesionální, byť s výrazně nižším finančním ohodnocením proti áčku. Já to nazývám spíš podporou než platem…

A co strakonická farma?

To je právě ta druhá varianta. A to, že bychom měli tři mužstva a čtyři soutěže. Tou čtvrtou by byla třetí liga či divize ve Strakonicích. Pro ně je výhodnější, když mají převážně naše hráče, které nemusí platit. Pak tam jsou dva tři starší a zkušení hráči, kteří by se tudíž začlenili do juniorky, a tento tým, doplněný o ty hráče z áčka, kteří v první lize pravidelně nenastupují, by hrál v sobotu divizi či třetí ligu. A nejlepší dorostenci by v pondělí šli hrát juniorskou ligu. Všichni hráči, kteří jsou zdraví, by od soboty do pondělka měli odehrán cirka ten jeden zápas, aby se nám nestávalo, že by někdo hrál jen pár minut.

Farmu tedy na druhou kolej neposíláte?

Už z toho, že do Strakonic chodili i ti kluci z áčka, kteří by tam nikdy nechodili, je vidět, že bychom chtěli Strakonicím pomoct do třetí ligy, kterou by jako naše farma příští sezonu hrály. Možná, že bude stačit, když skončí druzí, v ČFL se ruší béčka, ze druhé příčky se může postupovat. Strakonice nám trošku zkomplikovaly život, že si na jaře nechaly jen malý počet svých hráčů. Na podzim jsme doplňovali tři čtyři hráče, na jaře ale náhle leželo hráčské zabezpečení jen na nás. I proto chodili kluci z áčka, což zase s sebou nese i riziko zranění. Jinak ale farma vyhovuje. Náklady jsme rozložili. Provozní náklady mají Strakonice, mzdové my. Dopilovat se některé věci ještě musí, něco se povedlo, něco ne.

A co první dorost? Ten vám letos dělal samou radost, ne?

Jistě, že nás těší, že se dorostu tak daří. Nechci totiž říkat, že nejde o výsledky. To platí v žácích, tam výsledky nejsou priorita, ale v devatenáctce už na výsledcích záleží, to už je přísně vyběrové mužstvo. Nejen z výsledků máme radost, hodně kluků teď máme v reprezentaci. Je nám moc líto, skutečně moc, co se stalo Kadulovi. Budeme se snažit mu vytvořit co nejlepší podmínky k tomu, aby se ze svého zranění co nejrychleji otřepal a vrátil se na výkonnostní úroveň, kterou měl. Byl na mistrovství Evropy, hrál na mistrovství světa. Zahrál si už i v lize. Na rozdíl od některých vrstevníků, kteří sice už fyzicky jsou vyspělí, ale mentálně ještě ne, on totiž už i v tomto směru byl na ligu připraven. Já pořád mám v hlavě tu partu, kde byli Jirka Lerch, Povišer, Vácha či Koller. To byl dorost, který jsme s Pavlem Tobiášem tehdy v Dynamu vedli. Ti se dokázali prosadit. Na rozdíl od jiných. Kdysi tu byl mladý Hájek, kterého Tobiáš už v jeho sedmnácti letech postavil do ligy, vypadal jako velký talent, ale vytratil se. Teď bych uvedl Reina, v patnácti letech obrovská naděje, jeho vývoj však není ke spokojenosti ani naší, ani jeho.

Když je řeč o mládeži, jistě jste náležitě pyšní na Složiště?

Máme krásné středisko, já se s ním všude chlubím. Teď jsme tady měli na školení technické ředitele z první a druhé ligy, a když viděli Složiště a stav tamních hřišť na konci sezony, byli nadšení. Což nás těší, jenže zabezpečit to stojí velké peníze. My od města či kraje nechceme prostředky na první mužstvo, ale jako výpomoc s dostavbou na Složišti i v každodenní činnosti tam. Jen přetlaková hala nás stojí milion čtyři sta tisíc ročně.

Na závěr pár slov o divácích. Za Dynamem v jejich počtu byly jen stadiony Bohemians, Žižkova a Dukly. Není to v hracím dni? Svaz údajně zvažuje německý model, kde v pátek je jedna televizní předehrávka a zbylé zápasy se až na nedělní dohrávku hrají v jednotném čase v sobotu.

My se o tom bavili i s panem Čadkem, který klub vedl před námi, a shodli jsme se, že na hracích dnech návštěvnost nezávisí. Dříve nadstandard dělali přespolní diváci a nedělní podvečer možná pro ně není úplně ideální. Problém je v tom, že termíny určují televizní společnosti. Já si myslím, že záleží na jiných věcech. Je to o atraktivitě soupeřů, o prostředí na stadionech, které my tady máme krásné. Viz fantastická dětská tribuna. Diváky nám jistě ubírají i televizní přenosy v různých sportbarech. Hlavně jde o to, jaký fotbal divákům nabídneme. Je to i zpětná vazba, když je plný stadion a lidi fandí, nedá se lajdačit. Určitě se chceme atmosférou při zápasech zabývat. Máme radost z toho, že se rodí divácký kotel, bohužel těch kluků je málo a další se na ně nenabalují. Pochopitelně budeme rádi, když lidi budou chodit. Fotbal totiž neděláme pro sebe, ale pro ně.

Autor: Bohumil Ortman

5.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Volby ovlivnilo zklamání z politiky tradičních stran

Ilustrační foto.
1

Muž si ustlal u kolejí, měl velké štěstí

AKTUALIZOVÁNO

U Semic se stala nehoda. Řidič a dva malí synové jsou vážně zraněni

Písek - V neděli před 14. hodinou se stala na silnici I/20 na trase Písek - ČB nedaleko Semic vážná dopravní nehoda. Čelně se střetla dvě osobní auta - Škoda Octavia a Škoda Felicie. Během nehody došlo ke třem vážným a jednomu lehkému zranění. Na místě zasahoval vrtulník. 

OBRAZEM: Města vítala nové občánky

Třeboň - V lázeňském městě se konalo slavnostní vítání nově narozených dětí.

OBRAZEM: Dění v Bystřici pravidelně oživuje divadlo

Nová Bystřice - V Nové Bystřici se pravidelně konají divadelní představení pro děti i dospělé.

OBRAZEM: Fotbalisté Buku sesadili Studenou z čela přeboru

Jindřichohradecko -  Fotbalový přebor mužů má o víkendu na programu zápasy 9. kola.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení