„Šli jsme ze druhého místa, ale naším cílem byl postup, a to jsme splnili," říkal loni v zimě v rozhovoru pro Deník jižní Čechy.

Exkluzivní rozhovor bývalý kanonýr českobudějovického Dynama našemu listu poskytl i tentokráte.

Když jsme spolu v létě naposledy mluvili, říkal jste, že Tromsø hodně bodů zbytečně poztrácelo a že to v norské lize, která se na rozdíl od většiny evropských zemí hraje od jara do zimy, zřejmě nebudete mít na podzim snadné. Jak to tudíž dopadlo?

Nakonec dobře, ale byl to boj až do úplného konce… My se totiž prakticky zachránili až v předposledním kole. takže ta sezona byla trošku až příliš divoká. Naštěstí s dobrým koncem pro nás.

Když jste v Norska hrál první rok, bylo Tromsø zvyklé bojovat i v evropských pohárech. Co se to tudíž teď v klubu stalo?

To je pravda, jenže předminulou sezonu jsme dokonce spadli a loni hráli druhou ligu. Teď jsme sice hráli docela dobré zápasy, jenže jsme nedávali góly, neměli jsme však ani šance. A skutečně jsme ztráceli zbytečné zápasy, třeba s posledním jsme doma jen remizovali. Naopak jsme doma hráli nerozhodně třeba i s prvním v tabulce, takže to fakt bylo takové divoké. Ale zachránili jsme se, a to bylo hlavní.

S tím cílem jste do sezony i šli?

Že bychom se měli plácat někde u dna tabulky, to určitě vedení klubu nechtělo. Raději bychom byli někde uprostřed tabulky, když se ale sezona začala odvíjet jinak, samozřejmě hlavním cílem bylo odvrátit hrozbu sestupu. Měli jsme dost mladý tým a chyběli nám hráči se zkušenostmi. Proto jsme asi nezvládli zápasy, které bychom normálně zvládnout měli.

A jak se v Tromsø dařilo vám osobně? V létě jste si pochvaloval, že jste nastřílel sedm gólů, kolik jste jich přidal na podzim?

Jestli jsem vám říkal, že jsem dal sedm gólů, tak je dost smutné. Já jich totiž dal dohromady devět, takže na podzim už nic moc…

Devět gólů v první lize, to přece není tak špatné?

To jo, jenže na podzim jsem tudíž dal ty góly už jen dva – a navíc oba až v tom předposledním kole… Ale díky tomu jsme se vlastně zachránili, takže i ty dva góly měly velikou cenu. Myslím, že pro mě to v Norsku asi byla nejtěžší sezona, protože já někdy od 20. června až do toho 7. listopadu nedal gól. Lidi tam mi ale věřili a já se snažil makat pro tým, navíc jsem nasbíral i nějaké asistence, takže nakonec devět gólů a šest asistencí není až tak špatná bilance. A když jsem těma dvěma góly rozhodl ten klíčový zápas, lidi mě málem nosili na ramenou.

Už v létě jste naznačoval, že po sezoně zřejmě z Tromsø odejdete. Platí to stále?

Skončila mi smlouva, a byť mi klub nabídl o rok ji prodloužit, k dohodě nedošlo a já tu nabídku odmítl. Cítím, že je čas na změnu a v současné době tudíž řeším, co bude dál.

A co bude?

Nějaké nabídky jsou, já ale říkám, že dokud to neleží na stole na papíru, tak mě to nezajímá. Nechci nic uspěchat, času je dost, přestupové období je až v lednu. Navíc kluby teď ještě hrály i evropské poháry. Přiznávám ale, že jsem trošku nesvůj, je to pro mě něco nového, já nikdy bez smlouvy nebyl. Doufám ale, že se to vyřeší a že se nějaká dobrá nabídka na stole objeví. Akorát preferuji zahraničí, takže věřím, že půjdu ven.

Vy jste si svého času angažmá v Norsku velice chválil, bral byste ale asi i nějakou jinou ligu. Je to tak?

Norskou ligu jsem chválil, byl to pro mě krok nahoru. Ale Norsko už zřejmě ne, ta umělá tráva už mi trochu leze krkem. Raději bych šel někam, kde se hraje liga na přírodní trávě. Někam víc na jih, anebo do střední Evropy.

Takže třeba i Česko? Anebo návrat domů není teď u vás na pořadu dne?

Větší kluby tady mě neoslovily, ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy… Raději bych ale šel do zahraničí. Čímž nevylučuji, že třeba za čtrnáct dnů nemůžu být v nějakém českém klubu… Když ale budu mít podobné nabídky ze zahraničí a z Česka, asi bych vzal tu zvenku.

Návrat do Dynama, které má letos velké finanční starosti, tudíž v blízké době v úvahu asi nepřichází…

Tady finanční problémy byly i dřív, určitě mě ale mrzí, že kluci na jaře neudrželi první ligu a že se jim ani ve druhé lize moc nedařilo. Není to hezké je vidět v té situaci, v jaké dneska jsou. Naštěstí padá jen jeden, takže doufejme, že to Budějovice na jaře dohrají v klidu a že se třeba zvednou příští rok. Nicméně do Budějovic se asi vracet nebudu. Stejně mě ale Budějovice ani neoslovily…

Jste se svými bývalými spoluhráči z Dynama stále v kontaktu? I když moc už jich tam asi nezbylo,co?

To nezbylo… Pokud vím, tak tam teď hrají samí mladí kluci. A s kým jsem ještě já hrál? Je tam Kříža (Zdeněk Křížek, pozn.), Beny (Petr Benát), Novas (Pavel Novák), jinak už ani nevím… Znám se ale s Romanem Lengyelem, jenž v Dynamu dál pracuje a prý trénuje i mládež, s tím se hodně vídám. Naposled teď i v Písku, kde hrála česká repre do patnácti let s Plzní a Příbramí. Potkal jsem tam taky pana Skálu, ten mě taky v Dynamu trénoval. V Písku jsem se viděl i s panem Vlčkem, to byl pro mě nejvíc trenér na Složišti. Tam se prý pohybuje i Míra Plocek, takže známé v Dynamu mám pořád, v mužstvu už jich ale moc nezůstalo. Že ale Dynamo vsadilo na mladé odchovance, to se dá pochopit, jinak by to v současné situaci asi ani nešlo. Ostatně než se trápit v první lize je lepší hrát druhou ligu, v ní šanci dát mladým, stabilizovat tým a třeba za tři čtyři roky se do první ligy zase vrátit.

Loni v zimě, když jsme po sezoně dělali podobný rozhovor, jste zalitoval, že musíte jet do Bratislavy a že se nedostanete na tradiční halový turnaj do Kaplice. Letos se tam nechystáte?

Pozvánku jsem od Lengyho dostal, právě v Písku jsme se o tom bavili, zřejmě ale nepojedu. Přijede mi mamka a mám ještě nějaká jednání. Mám toho hodně, nestíhám. Lengy mi ale ještě má volat, tak uvidím (rozhovor jsme vedli před sobotou, kdy zmíněný turnaj v Kaplici probíhal – pozn. red.). Pořád mě někdo shání, agenti a všelijaké nabídky, už jsem z toho byl málem na hlavu… S kamarádem jsem seděl na kávě a nestihli jsme si ani něco pořádně říct, jak mi v jednom kuse zvonil mobil. Tak jsem ho teď radši vypnul, abychom aspoň ten náš rozhovor mohli absolvovat… (úsměv)

Za pár dní je konec roku, co byste si přál do toho nového?

Hlavně zdraví. Nejen sobě, ale všem. Zrovna teď jsem byl navštívit pana Jandu, jenž mi před lety dal šanci v áčku Blatné a potom mi rok pomáhal na internátu ve Strakonicich. Vždycky sršel optimismem a teď prý půl roku nešel ven, akorát jezdí sanitkou na nějaká samá vyšetření. Teď jenom kvůli tomu, že jsem za ním přijel, ven vyšel, dokonce o berlích, neboť si prý zlomil dvanáct obratlů, nebo co. Vidět takového frajera, který vždycky rozdával jen samou srandu, jak na tom teď je, prý je hodně nemocen, to není jen tak. Moc mě potěšilo, že si na mě čas udělal a hned se zajímal, kde budu hrát a zda nemířím do Indie. Všem lidem tudíž přeji jen to dobré, ale jak už jsem říkal, zdraví je ze všeho nejdůležitější, toho ať si každý váží. A co bych přál sám sobě? Taky zdraví, člověk nikdy neví, co se může stát. A aby mi přišlo nějaké dobré angažmá a já zase hrál fotbal a zase dával i góly. Měsíc jsem fotbal nehrál a cítím, že už mi to zase chybí.

Linhart z Dynama do Slavie?

Jednadvacetiletý útočník druholigového Dynama Č. Budějovice Zdeněk Linhart, jenž hájil na podzim v kvalifikaci o postup na ME 21 barvy české jednadvacítky, v Dynamu neprodloužil smlouvu a sdělil, že by chtěl změnit působiště.

„Zájem o něj projevila pražská Slavia," potvrdil generální manažer Dynama Martin Vozábal. „S ní teď o jeho přestupu jednáme," dodal.