Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Druhou metu, to znamená dostat tým do horní poloviny tabulky, splnil snad ještě lépe. Tým FC MAS Táborsko, na který by po prvních kolech ročníku 2013/14 vsadil jen málokdo, se bude přes zimu vyhřívat na postupových příčkách Fotbalové národní ligy.

K týmu jste přišel letos v průběhu jara, ale každý trenér je rád, když si může mužstvo sám připravit. To se vám podařilo až v létě. Jaké jste si stanovil priority?
Priority byly vcelku jasné a byly vysloveny nahlas většinovým majitelem klubu: aby se neopakovala situaci z posledních tří sezon, kdy klub ve druhé lize bojoval jen o záchranu. Mým úkolem bylo tým pozvednout a připravit tak, aby se dostal do horních pater tabulky. Když jsem na jaře přišel, v sedmi zápasech jsem poznal charakter mužstva. Věděl jsem, se kterými hráči se musíme rozloučit, a naopak, se kterými můžeme počítat. Zároveň jsem předložil návrhy, které hráče potřebujeme přivést, abychom mohli hrát o vyšší příčky tabulky. Chci touto cestou poděkovat vedení klubu, že mi maximálně vyšlo vstříc.

Určitě se vám většina věcí povedla, protože po šestnáctém kole má tým 32 bodů, aktuálně drží sérii jedenácti zápasů bez prohry a přes zimu bude na postupových příčkách…
Můj odhad na začátku podzimu byl, že bychom se mohli pohybovat někde kolem čtvrtého až pátého místa. Věděl jsem, že kádr kvalitu má, ale čekal nás velmi těžký úvod soutěže. Nedařilo se nám tak, jak bychom chtěli. Šlo o to udržet hráče v napětí, přesvědčit je, že jdeme správnou cestou a vrátit je zpátky do hry. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se dostali i na první místo tabulky. Předčilo to naše očekávání.

Táborsko má sérii 11 utkání bez prohry. Vy jste podobnou sérii zažil před lety, když jste vedl Vlašim. Dá se to srovnat?
Vlašim se připravovala v úplně jiných podmínkách. Někteří hráči tam chodili normálně do zaměstnání a trénovalo se až odpoledne, dopoledne jsem hráče neměl k dispozici. Srovnat se nechá kvalita hráčského kádru tehdejší Vlašimi a dnešního Táborska a také to, že obě mužstva si sedla lidsky. Z obou mužstev bylo cítit, že chtějí hrát dobrý fotbal, a že jsou hladová po úspěchu.

Často jste tvrdil, že problémy Táborska byly na postu gólmana, a to Fryšták nebyl špatný brankář. Do brány jste v létě přivedl dvojici Toma – Winter a zdá se, že se to vyplácí…
Vždy skládám mužstvo podle osy: gólman – stoper – střední záložník – útočník. Na stoperu máme Petra Mráze, o němž vím, že je to výrazná osobnost. Střední záložník je u nás jasný: Jan Šimák. Útočníkem číslo jedna byl Míla Strnad, který se nelíbí každému, ale podle mě má na druhou ligu vysokou kvalitu a navíc je dobrý do kabiny. Scházel nám však gólman, který by podával vyrovnané výkony bez výkyvů. Máte pravdu, že Fryšták nebyl špatný brankář, ale občas dostával laciné góly. To jsme chtěli odbourat. Proto jsem přivedl Michala Tomu, který svou postavou možná nebudí důvěru, není to typicky štíhlý gólman, ale podle mě patří ke dvou, třem nejlepším ve druhé lize.

Také jste si přál posílit levou stranu sestavy, kde v minulé sezoně nastupovali praváci a zpomalovali hru. Jak jste byl spokojen?
Každý trenér je rád, když mu na levé straně hrají rychlí, levonozí hráči, kteří umějí dát ostrý centr do vápna. Povedl se nám příchod Luboše Tusjaka na hostování ze Slavie. Po dvou, třech zápasech, kdy to nebylo ono, chytnul fazonu, která ho vynesla až do reprezentace do 21 let. Patřil k našim nejlepším hráčům. Trošku za očekáváním zůstal Roman Potočný, ale musím na jeho omluvu říct, že na podzim se dostal do fantastické formy Miljan Vukadinović, který Potočného do sestavy už nepustil.

V záložní řadě si velmi dobře rozuměli Šiml, Javorek a Kočí.
U Javorka, který se vrátil z Dynama České Budějovice, jsem věděl, že kvalitu má, že potřebuje dostat důvěru. Vyplatilo se to. Ondra Šiml má zkušenosti ze druhé i první ligy a ukázalo se, že on bude tím správným defenzivním štítem. Navíc umí i směrem dopředu. Podstatné ale je, že všichni si na hřišti dokážou pomoci a lidsky si k sobě sedli.

Kočí pod vámi výrazně pookřál. Tento mimořádně technicky vybavený hráč přitom o sobě občas říká, že nemá ani na I. A třídu…
U Aleš Kočího to může být hec. On je takový šprýmař. Ze začátku sezony to měl složité, protože na jeho místě hrál velmi dobře Tonda Presl, který měl formu. Po zranění Presla ale Kočí chytil svou příležitost za pačesy a podával velice kvalitní výkony.

Samostatnou kapitolou je Jan Šimák, génius, tvůrce, který hraje dobře, i když hraje podprůměrně…Před pátým kolem ale hrozilo, že by mohl odejít do Dynama České Budějovice.
My jsme si s většinovým majitelem Jiřím Smržem jednoznačně řekli, že Honzu Šimáka nikam nepustíme, že zůstane dál u nás. Honza má velkou kvalitu, kterou bychom nenahradili. Dokáže na sebe navázat dva, tři hráče soupeře, dokáže uvolnit spoluhráče. Navíc na sebe umí vzít odpovědnost.

Kde jste podle vašeho názoru body ztratili, s kým jste je naopak získali se štěstím?
Myslím, že jsme tři body ztratili ve Frýdku-Místku, kde jsme prohráli vysoko 3:0. Dvacet minut jsme tam hráli velmi dobře, měli jsme tři stoprocentní šance, ale soupeř nám dal dva náhodné góly, přičemž jeden padl po chybě brankáře Tomy. I když jsme prohráli 3:0, přesto tvrdím, že jsme byli v tom zápase lepším týmem. Remizovali jsme zbytečně na střížkovské Bohemce 1:1, kde jsme měli vyhrát. Ale tato remíza nám paradoxně pomohla. Měli jsme za sebou asi pět zápasů bez prohry a hráči si mysleli, že už to půjde samo, že se nemusejí snažit. Dostali jsme facku, která byla prospěšná. Do konce podzimu se neopakovalo, že by hráči něco podcenili. Se štěstím jsme porazili doma Viktorku Žižkov. Šli jsme do vedení 1:0, neproměnili jsme penaltu na 2:0. Soupeř měl pak tři, čtyři vyložené příležitosti na vyrovnání, ale zachránil nás Toma.

Na podzim se také zvedl mediální zájem o FC MAS Táborsko, který v minulých sezonách nikoho nezajímal. Nebál jste, že zájem novinářů týmu ublíží, že hráči zpychnou?
Mě překvapilo, že to nevznikl žádný problém. Naopak to mančaft nakoplo a povzbudilo. Zažívali jsme kontrast. Dříve tento tým vyhrával jednou za měsíc a teď najednou za ním jezdily televize. Mediální zájem nám spíše pomohl, vykonalo to dobrou službu.

Nebojíte se, že může nastat rozprodej hráčů a mužstvo se vám rozpadne?
Kolem druholigového mužstva, které hraje dobře a má úspěchy, vždycky brousí agenti a zástupci z Gambrinus ligy. Uvidíme, jak to dopadne, ale věřím, že mužstvo až na výjimky zůstane pohromadě. Víme, že Tusjakovi u nás končí půlroční hostování. Pak odejde maximálně ještě jeden hráč.

Je tím hráčem na odchodu Miljan Vukadinović?
Na podzim kolem něho vypukl humbuk. Je to hráč, který má nakročeno do první ligy. Ideální by bylo, kdyby ho někdo koupil, dal peníze, a nechal nám ho ještě na jaro, aby nám pomohl.

Jak je plán pro hráče do konce roku a kdy zahájíte zimní přípravu?
Teď mají hráči týden volno, pak absolvují jedenáctidenní tréninkový cyklus a posléze nastoupí na dovolenou. Zimní příprava vypukne šestého ledna. V rámci ní budeme hrát Tipsport Cup. Začínáme hned v pátek desátého ledna se Slavií Praha.

Měl jste po utkání ve Varnsdorfu setkání s majitelem klubu Jiřím Smržem a došla řeč na nějaké změny?
Scházíme se spolu pravidelně každý týden. Bavili jsme se o kádru, o zimní přípravě. Naším zájmem je udržet u nás Tusjaka. Pokud se to nepodaří a on se prosadí ve Slavii, budeme muset přivést někoho na levou stranu. Snažíme se, aby mančaft hrál pohromadě celý rok, aby šest, sedm hráčů neodcházelo každých půl roku.

Jak se vy cítíte v FC MAS Táborsko?
Jsem tu velice spokojen. Poznal jsme tu výborné lidi, profesionály na vysoké úrovni zapálené pro fotbal. Chci vyjádřit maximální spokojenost. Co nás hendikepuje, je prostředí na stadionu Soukeník, které není takové, jaké by mělo být. Věřím, že se to změní, že se klubu podaří vybudovat v Táboře nový stadion, kdy tribuny přiléhají k hrací ploše a fotbal dokáže diváky více vtáhnout do dění na hřišti.

Co můžete slíbit pro jaro, od jakých fotbalových zásad nikdy neupustíte?
Chceme hrát i nadále útočně. Nepůjdeme nikdy cestou fotbalového vyčkávání. Chceme hrát divácky atraktivní fotbal. Mým cílem je zlepšení finální fáze hry. Potřebujeme dávat více gólů!