Osobnost Deníku
Přečíst článek >

S fotbalem začínal v Písku, svůj život ale spojil s českobudějovickým Dynamem, jehož dres oblékal od roku 1953. A hrál velice dobře, což může potvrdit i autor těchto řádek, jenž Zdeňka Čadka vídal naštěstí hrát na vlastní oči. Zprvu mu fandil jako žáček Dynama zpoza zábradlí hřiště na bývalé Šroubárně a poté jeho fotbalové kousky pár sezon líčil jako začínající sportovní redaktor v tehdejší Jihočeské pravdě.

Deset let byl Zdeněk Čadek v Dynamu kapitánem, poté i trenérem a posléze také jeho šéfem. Nikdy se nestalo, že by odmítl žádost o rozhovor, jichž tudíž v Jihočeské pravdě a poté i v Deníku jižní Čechy vyšly desítky.

Předsedou klubu Zdeněk Čadek byl i v roce 1985, kdy se fotbalisté Dynama probojovali po dlouhých sedmatřiceti letech do I. ligy.

Po sametové revoluci se Čadek sice rozhodl odejít do důchodu, v roce 1993 se však noví majitelé Dynama na něj obrátili se žádostí, aby znovu převzal řízení klubu. A přestože se říká, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky, Zdeněk Čadek se dlouho nerozmýšlel a do horkého ředitelského křesla usedl znovu.

Což se ukázalo pro fotbal na jihu Čech jako nejlepší možné řešení, za Čadkova šéfování Dynamo přes některé dílčí nezdary v nejvyšší soutěži českého fotbalu odehrálo řadu sezon.
Při otevření klubové Síně slávy byl Zdeněk Čadek do ní uveden jako jeden z prvních.
K fotbalu Zdeněk Čadek dovedl oba své syny a oba, jak Milan, tak Zdeněk mladší, si v Dynamu zahráli i za áčko – a Milan Čadek navíc na Střeleckém ostrově už řadu let funkcionaří, v této době jako generální sekretář.

Před pěti lety Zdeňku Čadkovi jeho následovníci v kopačkách jako dárek k 85. narozeninám tři ligové body nenadělili, ale i bod s Libercem jubilant tehdy bral. „Na začátek sezony to byl velice fotbalový zápas,“ pochvaloval si remízu 1:1. „Jen je škoda, že jsme tak brzy dostali vyrovnávací gól. Pak se síla Liberce začala projevovat,“ prokázal v rozhovoru pro Deník jak odborné znalosti, tak i srdce fanouška.

Pět let předtím, kdy Zdeněk Čadek slavil osmdesátku, odpovídal i na dotaz, jak to dělá, že je stále tak plný elánu a optimismu, kterým vždy hýřil. „Já tady chci být do sta let,“ řekl se širokým úsměvem pro Deník jižní Čechy.

Stovky se Zdeněk Čadek sice nedožil, do devadesátky mu ale zbývalo jen pár dní. Určitě se těšil, až se vydá na Střelecký ostrov, kde se bude zase hrát první liga.

Jeho místo na čestné tribuně už bohužel zůstane prázdné. On sám ale v našich vzpomínkách bude žít dál.