Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V konečné tabulce dvanáctá příčka ve II. lize, to je možná nejhorší umístění Dynama za posledních čtyřicet let…

Pohled na tabulku nás samozřejmě vůbec netěší a dvanácté místo určitě je horší umístění, než jsme věřili. Hlavně k tomu přispělo poslední utkání doma s Vlašimí, to kdybychom zvládli za tři body, i pohled na tabulku by byl daleko víc optimistický. Ale na druhou stranu, my tu po nevydařeném podzimu seděli a říkali si, že hlavní prioritou musí být co nejrychleji se zvednout a vzdálit se pryč z nebezpečného pás­ma.

To vážně panovaly reálné obavy o udržení se v soutěži?

Nikdo jsme na to nechtěli ani pomyslet, nicméně po podzimní části jsme od sestupu byli jen dva body. Cílem tudíž bylo rychle nahrát co nejvíc bodů, abychom mohli hrát v klidu a dál stabilizovat tým.

Což se vám zpočátku jara docela dařilo, ne?

Vstup do jara jsme zvládli excelentně! Během prvních kol jsme potřebné body nasbírali: porazili jsme Třinec a Sokolov, vyhráli 3:0 v Ústí a hráli 4:4 s Karvinou, s níž jsme ještě deset minut před koncem vedli 4:2. Nejen, že jsme utekli z pásma sestupu, ale dotáhli jsme se na lepší střed. Současně jsme chtěli i zatraktivnit naši hru a myslím, že se nám to dařilo a že jsme hráli fotbal, který lidi bavil a líbil se jim. Není divu, vždyť jsme ve zmíněných čtyřech zápasech nastříleli jedenáct branek. To jsme chtěli, to jsme si přáli. Jenže pak přišly zápasy, hlavně doma, které jsme nezvládli. Ani ne tak herně, ale výsledkově. Proto vždy, když jsme měli udělat poslední krok do horní části tabulky, jsme klopýtli.

Kde a proč se tedy pak zadrhlo? Nebyla na vině známá epidemie příušnic?

Nechceme se na nic vymlouvat, vinu se snažíme hledat u sebe. Myslím si ale, že jednou z příčin neúspěšných výsledků i ta epidemie byla. Sestava, která se na začátku sezony vykrystalizovala, byla hodně silná, jenže pak to padalo na jednoho po druhém. Možná, že i proto jsme dvanáctí a panuje tady taková nespokojenost. Já se snažím vidět i klady. Splnili jsme základní úkol, který po podzimu tady byl. A myslím si, že i začátek jara, hlavně ta herní stránka, se nám povedla. Nic to ale nemění na tom, že Dynamo musí hrát daleko výš, než tomu bylo letos.

Trošku bych se vrátil k těm příušnicím, kdy jste první případy odtajnili, s těmi dalšími už jste ale raději na veřejnost nechodili. Báli jste se, že byste také nemuseli soutěž dohrát?

Je to tak, s odstupem času to snad lze přiznat. Ta epidemie zasáhla hlavně naši mládež v tréninkovém centru, tam to postihlo spoustu kluků. My věřili, že se nám to vyhne. Bohužel pak se dostalo i do naší kabiny. Jako první byl Milan Jurdík, pak další. Vyhlásili nám karanténu, během níž nikdo nový nepřibyl, ale co čert nechtěl, jen nám karanténa skončila, přišli další hráči. Což jsme už nikde neventilovali a kluky posílali na všelijaké vitaminové injekce a podobné kúry. Vymlouvat se na to nechceme, ostatně ani ty tři týdny pauzy nás nerozhodily a pracovali jsme s těma klukama dál. Právě po karanténě jsme tady sehráli s Karvinou jeden z nejhezčích zápasů, které jsme tu v sezoně odehráli. Jenže pak přišla další onemocnění a kádr my tak široký nemáme, aby to naši hru nijak neovlivnilo.

Jenom příušnice za některými neúspěchy ale jistě nebyly?

Jak říkám, na epidemii se vymlouvat nechceme. Nás hlavně srážely obrovské individuální chyby v obraně. Proseděli jsme nad tím spoustu času, zkoumali jsme video a s hráči si jednotlivá utkání důkladně rozebírali.

A k čemu jste došli?

Musím říct, že za celou svou fotbalovou kariéru, ať hráčskou, anebo trenérskou, jak u mládeže, tak i v dospělém fotbale, jsem nic podobného ještě nezažil… Nešlo o systémové selhání, že bychom nějak propadali, byly to ale individuální zkraty, které nás stály jen na domácím hřišti minimálně sedm bodů. Byly to neskutečné zkraty a nejhorší na tom bylo, že jeden zápas to udělal jeden hráč a další zápas zase jiný hráč.

Přitom vy jste sám jako stoper jistě byl zvyklý spíš na to, že v Budějovicích stačilo dát jeden gól a body zůstávaly doma…

To jsme klukům mockrát říkali, že Budějovice hlavně na domácím hřišti vždycky byly silné a že doma góly nedostávaly. Byl to také jeden z hlavních úkolů, které jsme si po podzimu dali – ze Střeleckého ostrova zase udělat tak nedobytnou tvrz, jako tomu bylo i za mé éry, kdy nám kolikrát opravdu stačil jeden gól na to, aby ty tři body tady zůstaly. Bohužel letos jsme i doma hodně gólů dostávali a bylo tomu tak i v posledním zápase, kdy jsme Vlašimi sami tři góly darovali.

Kritických výhrad už jste svým svěřencům adresoval dostatek, bude taky nějaká chvála? S kým jste byli v sezoně hodně spokojeni?

Především bych chtěl říct, že jsme se přes zimu snažili na mužstvu zapracovat taky kádrově a posílit ho směrem k větší kvalitě. Znovu opakuji, přezimovali jsme pouze s dvoubodovým odstupem na sestup, takže jsme museli na kvalitě týmu zapracovat. Vrátil se Michal Klesa, jenž sice byl dlouho zraněn, ale slibovali jsme si od něho, že do týmu vnese patřičnou zkušenost. Přišli Čavoš, Opluštil a Ujec.

Co Kalod, jenž na podzim jako hrotový útočník dal jen dva góly, ale na jaře mu to najednou začalo padat?

Ríša Kalod byl dlouhodobě zraněn a my si s ním na soustředění v Prachaticích sedli a určité věci jsme si řekli, aby to pomohlo jemu a on pomohl nám. Upřímně říkám, že kdyby mi tam tehdy někdo řekl, že Ríša nastřílí na jaře devět gólů, asi bych se jen pousmál. Ale musím říct, že Ríša patřil na jaře k tahounům mužstva.

Které další hráče byste ještě vyzdvihl?

Určitě starší kluky. Ať to byl Petr Benát, anebo Honza Šimák. Měl bych pochválit i nové kluky, co přišli, ti nám taky pomohli. Přesto bych hlavně ocenil Kaloda, Benáta a Šimáka, ti tři na začátku jarní sezony, kdy to pro nás bylo nesmírně důležité, prokázali obrovskou kvalitu. A to i co se týče produktivity, vždyť po Kalodovi nejvíc gólů dal Šimák a taky Benát na jaře střílel důležité góly. Navíc Beny měl i skvělou tu předfinální fázi. Navíc tihle zkušení hráči dali kabině i správný řád.

Už jste se tudíž s vedením klubu bavili, co s těmito zkušenými hráči bude dál? Počítáte s nimi i do příští sezony?

Samozřejmě, že že kádr na příští sezonu už jsme dávali dohromady, že jsme o tom jednali. Pokud chceme vrátit Dynamo tam, kam patří, a já věřím, že se nám to i povede, že minulá sezona byla taková rozjížděcí, pak by hráči jako Petr Benát a Ríša Kalod měli pokračovat a byly jim i nabídnuty smlouvy na příští sezonu. Co se týče Honzy Šimáka, tam je to zatím v řešení a uvidíme, zda se domluvíme.

A co Michal Klesa?

Ten má platnou smlouvu ještě na rok. už jsem říkal, že když se vracel, byl po zranění a my věděli, že jeho forma asi nebude taková, jak jsme byli u něj zvyklí. Začátek sezony však zvládl perfektně, první zápas byl vyloženě jeho. Pak šly výkony dolů, což ale bylo logické, vždyť de facto rok nehrál a je možné, že mu i došly síly. Věřím ale, že když teď dobře potrénuje a absolvuje celou letní přípravu, že to bude zase ten starý dobrý Klesa, na kterého jsme tu byli zvyklí.

Pokud si vybavuji, asi tři góly jste dostali z penalt, které „spáchal" právě Michal Klesa. Neříkali jste mu, že by měl ve vápně být trochu opatrnější?

Za prvé, třeba ta jeho třetí penalta na Vyšehradě byla taková trošku jiná. Neříkám, že se vůbec nedala písknout, ale nechtěl bych se k tomu víc vyjadřovat… Obě předchozí penalty, hlavně tu proti Hradci, jsme s ním ale řešili u videa. Míč šel úplně někam jinam, on to chtěl dohrát, ale fotbalista jeho zkušeností se v té situaci prostě musí zachovat jinak.

Jak vypadá situace s hráči, jimž skončilo hostování?

Jirka Mareš, Mára Opluštil i Tomáš Hájovský by se měli zapojit do svých mateřských klubů. Co se týče Patrika Čavoše a Kuby Peška, tam by z naší strany zájem o to, aby tady oba pokračovali, určitě byl. Kuba Pešek by tu začínal vlastně už třetí rok. A Patrik Čavoš na to, jak je mladý, sice měl i nějaké výkyvy, v zásadě ale odehrál to, co jsme od něj čekali, patřil k příjemným překvapením, Pro naše mužstvo byl rozhodně posilou. O ně bychom zájem tudíž měli a myslím, že ani Sparta by se nebránila.

Co mladíci Havel, Kadula a Held, které jste si v zimě stáhli z hostování z Písku?

Martin Held měl smůlu, protože se hned na začátku přípravy v Linci těžce zranil a skoro celé jaro promarodil. Až v závěru sezony chodil aspoň za juniorku. Pokud jde o Jindru Kadulu, dle mě je to fotbalista, který dávno už měl být někde jinde. Že tomu tak není, je jen v něm. Jen talent ale nestačí, jeho přístup k fotbalu není dobrý. Pokud věci kolem změní a já věřím, že k tomu dospěje, bude z něj výborný hráč. Na druhé straně je pravda, že i jeho přibrzdilo zranění, ale za juniorku potom podával nadstandardní výkony, proto dostal příležitost i v áčku. Já si ale stojím za tím, že dres áčka si musí zasloužit a že musí změnit přístup k fotbalu. Musí i mimo stadion žít fotbalem, teprve pak z něj může být platný hráč.

A co Lukáš Havel, jenž naskočil až do posledního zápasu, ale hned se blýskl i gólem?

Lukáš patří do ročníku devět šest, který jsem dva roky trénoval v devatenáctce. Víme, že Lukáš kvalitu má a i on by měl letní přípravu tady začít. My chceme stavět na mladých a místních hráčích, samozřejmě to chce i čas a trpělivost. Uvidíme, jak se nám povede tým složit, těžko ve druhé lize hrát najednou s půlkou mužstva s devět šestkami.

Jak bude vypadat letní příprava na novou sezonu?

Budeme se připravovat doma, máme tady ideální podmínky. Nechystáme se ai na žádné letní soustředění, nepřihlásili jsme se na žádný turnaj. Volili jsme podobný systém přípravy, jaký se nám vyplatil v zimě. To znamená přípravné zápasy s kvalitními soupeři: budeme mít áčko Sparty, Duklu Praha, Žižkov, Jihlavu či Znojmo. Chceme se na sezonu dobře připravit, neboť chceme hrát dále stejně útočný a divácký fotbal jako teď, ale zároveň též o hodně výš, než tomu bylo letos.