Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po zápase odpovídal na dotazy Deníku.

Sice až v závěru, ale přece jen jste na hřiště šel. Jaké jsou vaše bezprostřední pocity?

Šel jsem tam na pár minut a hned jsme dostali gól. Což je škoda a mrzí mě to. Tím spíš, že jsme celý druhý poločas dle mě byli o hodně lepší a měli i moc šancí, ale nic jsme nedotáhli do konce. O dva body jsme přišli úplně zbytečně, takový zápas bychom měli vyhrát.

Řekl bych, že hru ve své moci jste měli spíš do půle. Po přestávce Frýdek dost zlobil.

To je pravda, jenže většinou jen z protiútoků. Podle mě jsme měli vyhrát o dva či více gólů.

Hodně jste se na hřiště těšil?

Jsem rád, že jsem se tam dostal. Ty poslední dny pro mě byly trošku hektické, já ještě ve středu pořádně nevěděl, že možnost sem jít vůbec je. Upeklo se to během pár hodin a přišel jsem sem vlastně až v pátek, většinu kluků v kabině ani pořádně ještě neznám. Tomu, že jsem se aspoň na chvíli dostal na hřiště, jsem tudíž rád. Doufám, že minuty mi budou přibývat – a hlavně, že příště vyhrajeme.

Absolvoval jste vůbec nějaký trénink?

Akorát ten předzápasový v pátek ráno. Žádný jiný.

Když se vyskytla možnost změnit dres, dal jste si nějaký čas na rozmyšlenou?

Pár minut. Víc času ani nebylo, musel jsem se rozhodnout rychle. Já ale neměl nad čím váhat, v Jihlavě bych asi nehrál. Byl to tudíž logický krok.

Přitom jste prošel prakticky všemi mládežnickými reprezentacemi, ne?

To ano, hrál jsem i kvalifikaci za jednadvacítku. Teď jsem samozřejmě vypadl, když jsem v Jihlavě nehrál.

Co vy a Táborsko? Věděl jste, kam jdete?

Znal jsem kluky, co prošli Karvinou. A pak ty, s nimiž jsem hrál v reprezentaci. Do města jsem se ještě nestihl podívat. Už se na to těším.

Nejbližší přání?

Přišel jsem na hostování do konce podzimu, tak bych během té doby tady rád odehrál co nejvíc zápasů a dal i nějaké góly.