U Vajgaru souběžně se svou hráčskou kariérou postupně vedl všechny kategorie od přípravky, přes žáky až po dorost a v posledních letech FK Jindřichův Hradec 1910 zastřešoval v roli šéftrenéra mládeže. „Začínal jsem u mladších žáků ročníku 1997, které jsem vedl čtyři roky a pak postupně prošel všemi věkovými mládežnickými kategoriemi,“ říká Jan Beneš, který souběžně ještě posledních několik let působil v roli hrajícího trenéra v Dačicích. I z toho je patrné, jak moc má fotbal pod kůží.
O tom, že se chce v této kariéře posunout zase o něco výš, byl rozhodnutý už před startem uplynulé sezony, jež nakonec skončila velkým triumfem jeho svěřenců, kteří v kategorii staršího dorostu vyhráli krajský přebor a poprvé v klubové historii postoupili do republikové divize.
„Lépe to asi zakončit nešlo. Byla to skvělá sezona. Jádro týmu tvořili kluci ročníku 2005, s nimiž jsem začínal v mladší přípravce a kromě dvou let jsem je trénoval po celou dobu. Myslím, že se zúročila naše systematická práce a kvalitní tréninkový proces, což vygradovalo zaslouženým postupem,“ tvrdí.
Hráči v poslední době už zřejmě tušili, že jejich oblíbený trenér skončí, i když oficiálně jim to oznámil až na dokopné. „Je pravda, že to bylo chvíli trochu smutné, ale jsem na ten tým pyšný, co dokázal a věřím, že se může dál rozvíjet,“ soudí Jan Beneš.
Jeho další kroky povedou k mládeži Táborska, kde převzal kategorii mladších žáků ročníku 2012, kteří hrají divizi.
„Už jsem potřeboval změnu a dalším důvodem byl samozřejmě i kariérní posun. Přece jen jsem v Hradci jako hráč i trenér byl hodně dlouho a taky jsem se chtěl v trenéřině zase dostat o něco výš,“ vysvětluje učitel tělocviku, který kvůli tomu skončil i na jedné z jindřichohradeckých základních škol a od září bude vyučovat na táborské průmyslovce.
„Tréninky budeme mít i dopoledne a pak brzy odpoledne, takže pokud bych pracoval v Hradci, nedalo by se to skloubit,“ doplnil.
Když se ohlédne zpět, těší ho, že stál u obrody hradeckého mládežnického fotbalu, který se z Popelky vypracoval až na jednu z bašt jihočeské kopané.
„Ušli jsme skutečně dlouhou, trnitou cestu a udělal se obrovský kus práce. Dřív to u hradecké mládež byla v podstatě éra obětavých tatínků, kteří jednotlivé týmy vedli, my s Markem Černochem jsme vlastně byli prvními licencovanými trenéry. Chtělo to hodně změn od úplného základu a někdy nebylo jednoduché je uvést do praxe. Začalo se pracovat koncepčně a dětem se věnují kvalitní trenéři, což postupně začalo nést ovoce a taky to zavřelo pusu nejrůznějším kritikům a pochybovačům,“ konstatoval Jan Beneš.
To ostatně podtrhuje fakt, že jindřichohradecký fotbalový klub má za sebou jednu z nejúspěšnějších sezon. Kromě prvenství zmiňovaných dorostenců skončili v krajském přeboru na druhé příčce starší žáci a mládežníci se v posledních letech dokáží plnohodnotně prosadit do kádru mužů, který se po roce vrací do divize.
„Myslím, že se nám vyplatilo, když jsme měli týmy složené z osmdesáti, devadesáti procent z kluků z Hradce nebo jeho nejbližšího okolí. Ti nejlepší odcházeli do Budějovic nebo do Táborska, ale pak se nám vraceli. Ti ostatní zůstali a řada z nich se stala oporou mužského týmu. A tak by to mělo být,“ soudí kouč.
Ten by navíc jistě stále platil i za velmi kvalitního hráče a střelce, což ještě nedávno potvrzoval v I. A třídě v dačickém dresu, ale ten už v nejbližší době oblékat nebude. „Hráčskou kariéru jsem momentálně stopnul a teď se chci soustředit jen na trénování,“ zmínil.
Jan Beneš bude nadále svým bývalým svěřencům fandit a sledovat jejich divizní výkony. Taktovky se po něm ujal Miroslav Zeman, jenž si v minulosti jako trenér rovněž prošel Táborskem. „Klukům přeju, aby nezapomněli, co jsme se společně naučili, aby si na mě občas vzpomněli a aby pro Hradec divizi dorostu udrželi co nejdéle. Republikovou soutěž by si zasloužili i žáci a já věřím, že se to povede a Hradec bude ve všech hlavních kategoriích divizní,“ uzavírá Jan Beneš.
