Mezi I. ligou a přeborem okresu je obrovský rozdíl. Bylo hodně obtížné se s tím srovnat?
Především je třeba říct, že jsem do té „pralesní ligy“, jak leckdy bývají tyto soutěže nazývány, šel po nějaké době, kdy jsem působil v ČFL a v divizi, anebo třeba dorost v Třeboni. Z ligy rovnou do okresu jsem nespadl.

Nicméně rozdíl mezi ligou a okresem určitě je, a to nejen co se týče výkonnosti!
To samozřejmě je, já však zastávám názor, že první liga a okresní přebor, když to chceš dělat pořádně, je úplně jedno. Aspoň já to tak cítím. Tam i tam se to počítá na body, a když bude jeden bod chybět k postupu, tak výš nepůjdeš. Ať z ligy do Evropy, anebo z okresu do kraje. A když ti bude chybět jeden bod k záchraně, půjdeš o soutěž níž.

A trenéra k tomu v lize navíc čeká ještě vyhazov…
To jistě, ale vyhodit tě můžou i v okrese. Rozdíl je samozřejmě ve financích, protože když Slavia nepostoupí do Ligy mistrů, tak přijde o stovky milionů, zatímco v okrese za výhru můžeš dostat tak párek po zápase…

A co třeba přístup k hráčům? Ve Slavii jste mohl dávat odměny i pokuty a hrozit vyhazovem, na Dobré Vodě možná musíte být rád, když se vám hráči na mistrák sejdou…
Jasně, že v lize jsem byl tvrdší než v okrese, kde ti kluci chodí do práce a fotbal dělají pro zábavu. Ve Slavii to bylo jednoduché, nebudeš poslouchat a plnit pokyny, budeš bez peněz. Tady to ti kluci hrají zadarmo, ale já si jich, aslepoň u nás na Dobré Vodě, za jejich přístup hodně vážím. Můj kluk, který právě na Dobré Vodě před lety chytal, když se dozvěděl, že tam půjdu trénovat, jen spráskl ruce a řekl tati, ty ses zbláznil, tam chodí trénovat čtyři kluci a já byl pátý… Ale mně jich chodí na tréninky i dvacet! Jasně, z nich je třeba sedm dorostenců, ale to nevadí, hlavní je, že tolik lidí mám, takže pro ně můžu udělat pořádný trénink. Já si i přípravu teď dělám stejně důkladnou jako předtím ve Varech či v Písku.

Každý den však trénovat a někdy i dvoufázově jako v lize, to určitě teď nemůžete.
To ne, ale chodíme třikrát týdně a čtvrtý den je zápas.

Ale jak jste říkal, předtím se ani na Dobré Vodě na tréninky moc nechodilo. To teď z vás mají hráči takový respekt?
Myslím, že se mi je podařilo přesvědčit, že to dělají sami pro sebe. To už mi kladl kdysi dávno na srdce známý trenér pan Ježek: „Když tě mají hráči respektovat, musí ti věřit. Když se budeš předvádět, sami tě odmáznou…“ Toho se držím a klukům jsem vysvětloval, proč třeba musí v zimě něco naběhat. Proto jsme i s Dobrou Vodou byli na soustředění. Nejen v zimě, ale i v létě! Pět dní v Borovanech, kde nám vedení klubu zařídilo bydlení v tom pěkném hotelu na náměstí. V Borovanech mají i umělku, je tam i posilovna a ve škole jsme měli domluvený bazén. Prostě paráda.

Takže skoro stejně jako se Slavií?
Akorát, že my se Slavií nebyli v Borovanech, nýbrž v Kostarice … (úsměv)

A co samotné zápasy? Třeba derby Sparta – Slavia vám v okrese nechybí?
Ale teď taky máme derby. Zrovna nedávno Dobrá Voda – Srubec, tam je atmosféra jako při zápasech Slavie se Spartou. Už dlouho dopředu se hráči i fanoušci hecují, má to prostě šťávu. I když teď byl docela klid, protože my vyhráli 5:1 a ještě jsme trefili břevno a tyč. Řekl bych, že tam se ty naše tréninky projevily, v těchto nižších soutěžích když někdo víc trénuje, je to znát. My ty své soupeře, s nimiž jsme hráli, často uběhali.

Že by všechno na Dobré Vodě tak klapalo? Hráči chodí na tréninky v hojném počtu, máte natrénováno, vyhráváte. Prostě idylka, nic vás netrápí…
Ale taky by se něco našlo… Třeba tři hráči, zkušení, z nějakých důvodů, které nechci rozebírat, nám odešli. Další kluk si vyhodil rameno a den před dalším zápasem přišel klíčový muž zadních řad, že mu umřel dědeček. A hned za ním další, že taky nebude. Takže my náhle měli osm kluků mimo, to by zamávalo i se Slavií… A na rozdíl od Slavie na kluky nějak tlačit a rozdávat pokuty v okrese nejde. Mně třeba kluk tady řekne, trenére, na mě nekřičte, já mám dvě děti a je mi už sedmadvacet. Tak já akorát řeknu, to já mám tři děti a je mi sedmdesát… Ale nic víc s tím nenadělám.

Když už je řeč o Slavii, jak na roky v ní vzpomínáte? A nezávidíte svým nástupcům, že jezdí s týmem po evropských pohárech a za jakých podmínek klub v Edenu teď funguje?
Tak to pozor, já Slavii přebíral, když do zahraničí odešli takoví borci jako Berger, Šmicer, Bejbl, Suchopárek a další, i tak jsme ale tenkrát se Slavií skončili v lize druzí!

Bavili jsme se o některých rozdílech mezi ligou a okresem. Co třeba platy trenéra? Dle serveru iblesk.cz Trpišovský ve Slavii podepsal novou smlouvu na 1,4 milionu korun a navíc stotisícový bonus za každý získaný bod. A ve Spartě Stramaccioni měl základ ještě dvakrát větší…
Možná tomu nikdo nebude věřit, ale já měl v Drnovicích základ dvacet tisíc. Jasně, v té době padesát tisíc byly ještě pěkné peníze, a taky byly k platu i velké prémie – ale za mužstva, která jsi nikdy neporazil…

Ale ve Slavii to jistě bylo víc.
Když se ozvala Slavia, to bylo večer, hned jsem kývl, ani jsem nespal a ráno jel do Prahy. Výboři se mě ptali, jaký plat bych se představoval, já krčil rameny, tak řekli, kolik jste měl v Drnovicích a já řekl těch dvacet tisíc. A to byla chyba, dali mi čtyřiadvacet… Ale po mně Beránek už dostal sto padesát.

Dělat fotbalového trenéra bylo vaše povolání, ale po sedmdesátce už to asi pro peníze neděláte. Pořád vás ta řehole baví?
Baví. Jak jsem říkal, na Dobré Vodě se cítíš jako trenér, lidi na tréninky chodí, tak tam nestojíš jako hlídač nějakých pěti kluků. Dívám se na to reálně, vyloženě postup za cíl nemáme, protože Borek a Zliv dle mého názoru mají lepší kádr než my. My totiž máme hodně mladých kluků, chce to čas. Ale já času mám dost a trénovat mě pořád baví.