Osobnost Deníku
Přečíst článek >

České Budějovice – Přestože není kdovíjaký čahoun, kam přijede, tam si ho fanoušci okamžitě všimnou.
Talentovaný fotbalista Lukáš Pfeifer  z Libějic u Tábora zatím moc nevyrostl, měří 152 cm, ale výkonnostně se  krok po kroku zlepšuje.
Věkem sice ještě patří do kategorie žáků, trenéři Dynama už ho ale vyzkoušeli v důležitém utkání ligy dorostu.
Jak se popral s o rok staršími protihráči? Jak zvládl konfrontaci s fotbalisty, kteří jsou často ne o jednu, ale dokonce o tři hlavy vyšší?

„Je to pro mě veliká zkušenost, kterou pak mohu zúročit v zápasech se stejně starými protihráči," říká. Šanci, kterou dostal, využil. „Rychlostně, silově i technikou jsou o rok starší hráči na daleko vyšší úrovni než ročník 1999, takže když mohu, vždy rád nastoupím se spoluhráči z mladšího dorostu," uvažuje.
Odborníci chválí Lukášův smysl pro kombinaci, pohyb po hřišti, výběr místa, vedení míče. Teprve čtrnáctiletý fotbalista sám cítí, kde má silné stránky, intenzivně ale pracuje i na odstranění těch slabších.

Jak se za rok změnil? „Největší změny jsem udělal v přístupu k tréninku, chodím často trénovat individuálně a cítím, že se neustále mohu v něčem zlepšovat."
Žákovský tým Dynama patřil loni mezi nejlepší v ČR.

S touto vizitkou vyrazil také na prestižní turnaje. Lukáš Pfeifer nastupoval v základní sestavě. „Turnaje pro mě byly hodně důležité," přikyvuje. „Například v Loučovicích a ve Svitavách, které si myslím, že se mi povedly, a také Kouba cup, kde jsem se posunul s o rok staršími o další kus dál."
Letos nastupuje se svými vrstevníky v lize žáků, ale dvakrát už  naskočil mezi dorostence.

V sobotu cestoval  do Teplic, kde jihočeský tým prohrál 3:4…
„Už v minulém roce jsem hrál žákovskou ligu s o rok staršími, teď jsem s nimi nastoupil do některých zápasů v dorostu. Myslím, že zas tak velký rozdíl to není, uvažuje. „Určitě už dorostence sleduje víc lidí, soutěž je mnohem kvalitnější, ale zase se začínají srovnávat výhody, které měli talentovaní hráči. A proto ten, kdo se bude chtít neustále zlepšovat, musí tomu taky něco dát."
Poprvé nastoupil v lize dorostu proti Jablonci.  Dynamo vyhrálo vysoko 7:2. V dalším duelu s Bohemians Praha (3:3) už dokonce zaznamenal svůj první „dorostenecký" gól!
„Po krásné ráně spoluhráče Romana Vávry jsem stál na správném místě a vystřelil  do odkryté brány," říká, jako by to pro něj byla ta nejjednodušší věc na světě.
Ve zmiňovaném utkání se Lukáš podepsal i pod důležité vyrovnání. „Ve středu hřiště si míč vzal znovu Vávra a poslal mi krásnou kolmou ulici, já běžel sám na gólmana, vystřelil jsem, on to jen těsně vyrazil a Kuba Miklas už dával  do prázdné branky."

A ještě jeden letošní zápas stojí za připomenutí. V lize žáků nastoupil Pfeifer v dresu Dynama v Táboře, kde před časem také hrával. Uvedl se gólem hned ve druhé minutě, vzápětí přidal ještě jeden a z postu středního záložníka oddirigoval svůj tým k výhře 8:0.

Po zápase potvrdil, že „proti svým" měl navýšenou motivaci. „Když se mi něco podaří u žáků,  tak se to v dorostu snažím předvést také. Tam se mi ale jen tak nepovede, abych šel třikrát sám na brankáře a ještě mohl vymýšlet, jak zakončím, nebo co si potom dovolím v příští situaci. Pokaždé, když se mi něco povede, tak mám motivaci být ještě lepší."

Talentovaný fotbalista už vyhlíží ukončení docházky v táborské ZŠ náměstí Mikuláše z Husi.  Kam nasměruje své fotbalové a studijní kroky? „Ještě jsem o tom  moc nepřemýšlel," krčí rameny. „Asi to ale bude podle fotbalu, i když vím, že i škola je důležitá, protože vždy se může stát nečekaná událost a na tu musím být připravený. Takže školu kvůli fotbalu nebudu vynechávat, ale fotbal je pro mě prostě na prvním místě."