Minulý pátek se vrátil z dovolené, takže první přípravný zápas svého nového celku v Roudném sledoval pouze z tribuny. Přesto si odnesl několik prospěšných poznatků. Nechyběl ani na Rudolfově, kde Třeboň odehrála utkání krajského poháru, v němž zvítězila 2:0. Sám se už tento týden naplno zapojil do tréninkového procesu a nový dres na sebe poprvé obleče na turnaji v Římově.

Co vás přimělo vyměnit třeboňský dres za službu v českobudějovické Slavii?
Skončila mi smlouva a hostování. Před rokem a půl mě do Třeboně pozval ještě Míra Wolf s tím, že potřebuje doplnit kádr. Když se za tím ohlídnu, byla to úžasná štace a zakončení mé vrcholové kariéry. Taky jsem si zahrál víc než bych očekával, bylo to fajn. Byli a jsou tam výborní fotbalisti. Dávají fotbalu dost, i když mnozí jsou studenti nebo mají časově náročné zaměstnání. A taky nemůžu nepřipomenout působení na Hluboké, kde jsem ve skvělé partě taky strávil pěkných pár chvil svého života. Obojí angažmá za to stálo.

Vy jste vlastně v Třeboni zažil tři trenérské sestavy. Nejdříve Wolfa s Markem, pak Marka s Orlíčkem a nakonec i Čížka s Klimešem a Matoušem. Dala by se nějak jejich práce porovnat?
To je těžké. Ale každý z nich byl výborným fotbalistou, takže všichni preferovali technickou ofenzivní hru. Tomu odpovídaly i náplně tréninků, bavily nás. S Mírou Čížkem se obměnil kádr. Navíc přišel Příhoda a dává hernímu projevu trochu jinou tvář. A ten ve středu pole vytvořil s Pintérem skvělou dvojku tvůrců hry. Na ni se můžou Třeboňští spolehnout.

Ale věnujme se teď vašim novým úkolům, které na vás čekají u Malého jezu. Kdo vás tam přetáhl?
Asi na mě upozornil Tomáš Sedláček, který sdílí zaměstnání s „Grigou“ Staňkem. A ten svého času taky v Třeboni působil. Slovo dalo slovo a jsem tam. Slavia není pro mě zase až tak neznámá, pár hráčů tam znám, třeba Vondrouška nebo Bočka.

Co tedy prozatím o svém novém týmu víte?
Viděl jsem je v Roudném a nebyl to špatný dojem. V manšaftu se spojuje zkušenost s mládím. Teprve se musím s kluky víc sblížit a poznat je. Přišli noví mladíci z SKP a zdá se, že jsou šikovní.

Spolu s Václavem Hojdarem vytvoříte rovnocennou trenérskou dvojici, ve které nebude jmenován hlavní kouč. Není to přece jenom chyba? Něco podobného udělali v právě v Třeboni s Janem Markem a Jiřím Orlíčkem a nedělalo to zrovna dobrotu.
Do toho jsem neviděl, ale myslím, že s Vaškem to budeme mít docela dobře rozdělené. On bude mít na starosti třeba fyzickou přípravu, on ty kluky zná. Ví o nich všechno, má zmáknutý všechny terény okolo. Já, taky jako trenérský elév, bych měl mít na starosti spíš herní stránku. Třeba nacvičovat standardky, a tak. A koučování utkání bude Vaškovou věcí. Z lavičky je všechno vidět líp než ze hřiště. Já si spoluhráče budu dirigovat tak právě při těch standardkách, protože tam hlas z lavičky nemusí být slyšet.

Co na vás tedy v nejbližší době u Malého jezu čeká?
Trénujeme tří až čtyřfázově, je to dost zabíračka. A o víkendu hrajeme turnaj v Římově. Soutěž se neúprosně blíží a musíme být připraveni.

Milan Šíma, www.jihoceskyfotbal.cz