Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Byl mimo hru skoro celý rok, takže šlo o první zkoušku, jak snese zatížení na této úrovni. Vedl si velice dobře," chválil ho trenér FCT Petr Frňka.

Šel jste do hry až ve druhé půli, kdy se vám podařilo jednogólový náskok Znojma vyrovnat. Svůj minizápas jste tudíž vyhrál 1:0, ale těší vůbec takové vítězství?

To víte, že ne. Hráli jsme doma a chtěli jsme tři body. Myslím si, že jsme na vítězství měli. Brzy jsme vyrovnali a měli jsme tam mraky centrů, jenže chybí nám to štěstíčko, aby nám tam něco taky spadlo. Prostě nějaký náhodný gól. Věřím, že kdybychom dali druhý gól, že bychom už zápas dotáhli do vítězného konce. Jenže ten gól jsme nedali, a proto jsme doma hráli jen 1:1.

Druhou půli, hlavně v jejím začátku, jste skutečně měli velký tlak. Ale proč jste první půli tak prohospodařili?

Těžko říct… Dostali jsme brzkou branku a řekl bych, že ta nás docela zaskočila. Když prohráváte, vždycky se hraje hůř. Nervozita roste, kazíte jednoduché nahrávky a lehké míče. Ale je fakt, že do druhé půle jsme vlítli tak, jak jsme měli hrát od začátku. Že jsme po rychlém vyrovnání nedali druhý gól, byla velká škoda.

Vy jste do mistrovského zápasu naskočil po hodně dlouhé době. Jaké potíže vás vlastně ze hry vyřadily?

Je to skoro deset měsíců, kdy jsem si tady s Opavou poranil koleno. Utrhl se mi křížový vaz, k tomu se přidal pochroumaný meniskus a následovala náročná operace a nucená pauza. Už se do toho teď ale zase pomalu dostávám, je to lepší a lepší.

Prvně do hry po zranění jste šel v poháru v Olomouci?

Nějaké zápasy už jsem byl s béčkem, ale za áčko to byla v Olomouci premiéra.

Teď proti Znojmu jste odehrál celý poločas a bylo vidět, že máte velkou chuť. Dá se říct, že se vám i dařilo.

Chuť jsem samozřejmě měl a hrálo se mi i dobře, hodnocení svého výkonu však musím nechat jiným. Hlavně mě těší, že i koleno drží a že se cítím čím dál tím líp.

Málem jste se zapsal i mezi střelce. Ta vaše střela zdálky po odraženém míči, to byla rána jako z děla…

Sedlo mi to, bohužel tomu chyběla ještě přesnost. Byl jsem na pětadvaceti metrech, tak jsem chtěl, aby to mělo razanci, ale jak jsem moc chtěl, tak jsem to bohužel překopl…

Z postu pravého obránce hodně tlačil po lajně dopředu. Ale není divu, pokud se nemýlím, v Ústí jste patřil k nadějným útočníkům…

Je fakt, že jsem vždycky dříve hrával krajního záložníka či útočníka, ty návyky tudíž pořád mám. Až si někdy musím dávat pozor, aby měl to netáhlo vpřed moc, abych to neotvíral vzadu.

Vy osobně prožíváte příznivé období, vracíte se k fotbalu. Jenže Táborsku se výsledkově nedaří. Co k tomu?

Ztrácíme úplně zbytečně zápasy, které máme vyhrát. Ať to byl Frýdek-Místek, či ve Vítkovicích, nebo teď se Znojmem. Všechno zápasy, kdy nejsme herně horší, naopak jsme lepší, akorát to štěstíčko nám chybí. Snad se to už teď v pátek v Ústí otočí a ty tři body získáme.