Obec má okolo 700 obyvatel a téměř každý devátý z nich je členem této dobrovolné organizace, čímž se řadí mezi největší v Jarošově.
V současné době má Sbor 79 členů. Jeho starostou je Ladislav Štěbeták a velitelem zásahové jednotky jeho syn Vladislav. K tomu je ještě nutné přičíst 25 mladých hasičů, které dlouhá léta vedou Zdeněk Vaněček a Vladislava Vacková. A právě na svůj dorost jsou v Jarošově patřičně hrdí. „S dětmi se v klubovně hasičské zbrojnice scházíme každé pondělí, kde je učíme, ale také prověřujeme jejich znalosti z požární ochrany,“ uvedl Zdeněk Vaněček. Podle jeho slov je výchova dětí nedílnou součástí jarošovského sboru.
„Práce s dětmi vyžaduje velké nadšení a specifický přístup, který oba vedoucí mládeže dokonale prokazují a v případě jejich odchodu bychom tuto ztrátu jen těžko nahrazovali,“ ocenil práci vedoucích mládeže velitel zásahové jednotky Vladislav Štěbeták, který odhadl, že z různých důvodů u dobrovolných hasičů zůstane do dospělosti asi jen jedna desetina dětí. „Ostatní se buď odstěhují, jdou do učení, práce ve Sboru je přestane zajímat a podobně. Důvodů je opravdu hodně,“ doplnil velitel, který zároveň zásahovou jednotku jarošovských hasičů představil. Ta má jedenáct příslušníků. Nejčastěji zasahují při požárech a povodních. Naposledy byli pozváni k hašení lokomotivy na nádraží v Jarošově nad Nežárkou. „Samotný zásah prováděli jindřichohradečtí profesionálové, ale i odborný výklad a ukázka jejich činnosti byly pro nás velkou školou,“ uvedl Štěbeták.
Ve výbavě zásahové jednotky nechybí plovoucí čerpadlo pro čerpání vody ze zatopených sklepů či ruční radiostanice pro dorozumívání v místě zásahu. „Z prostředků pro technické zásahy nám trochu chybí motorová pila. Prakticky každý rok pomáháme s odstraňováním spadlých stromů po vichřici a v takových případech používáme vlastní,“ řekl velitel jednotky a zároveň dodal, že ji už mají od obce přislíbenou. K základnímu technickému vybavení však patří stařičká Š-706 RTHP z roku 1969, která je dosud v perfektním stavu, a motorová stříkačka PPS- 12.
Vedle této techniky opečovávají také historickou stříkačku z roku 1900, kterou si sami zrenovovali, a koňskou stříkačku z roku 1930, jež rekonstrukcí v současné době prochází. K těmto historickým stříkačkám si pořídilo osm členů i dobové bílé uniformy, ve kterých se účastní různých hasičských akcí.
Tak jako řadu menších sborů, trápí i jarošovský otázka financí.
„Bohužel mě mrzí, že zejména ze strany státu není podpora tak velká, aby se tyto malé sbory mohly lépe rozvíjet a zdokonalovat,“ uvedl Vladislav Štěbeták a dodal, že by touto cestou chtěl poděkovat obecnímu úřadu za finanční a materiální pomoc. Nadstandardní vztahy s jarošovským obecním úřadem dokládá i hasičský prapor, který místním dobrovolníkům obec zakoupila v roce 2006 ke 120. výročí vzniku Sboru.
Na druhou stranu se dobrovolní hasiči každý rok zúčastňují řady brigád, jako jsou sběr železného šrotu, sázení a zalévání stromků a podobně.
„Získané peníze jdou do našeho rozpočtu, ze kterého financujeme drobné nákupy. Letos jsme například zakoupili zásahové přilby a rukavice,“ upřesnil Štěbeták.
Kromě brigádní činnosti se také podílí na společenském životě v obci a ochotně pomáhají všude tam, kde je to třeba.