Jana Marková z Prahy se otužuje třetím rokem. Nepřivedlo ji k tomu žádné předsevzetí, ani touha po lepší kondici. „Občas jsem jela s kamarádkou na její chalupu u Lužnice. Kamarádka Lužnici miluje. Jak jen může, běží se do ní ponořit. Jednou v zimě jsem se k ní jen tak z legrace přidala… A zjistila jsem, že je to fajn,“ říká pětačtyřicetiletá zdravotní sestra.

Když předloni začala s otužováním parta jejích přátel, připojila se k nim a společně se chodili koupat do Vltavy. „Po nějaké době jsem zjistila, že kromě společných zážitků a euforie z ledové vody mi zimní plavání přineslo ještě další bonus – byla jsem zdravější.“

Jít pomalu a zhluboka dýchat

Martin Řehák je členem královéhradeckého oddílu dálkového a zimního plavání a k otužování už pár lidí přilákal. „Nejlepší je začít na konci léta nebo na podzim a chodit plavat dvakrát třikrát týdně. Jak se voda postupně ochlazuje, organismus si na to zvyká,“ vysvětluje. Podle něj je vcelku jedno, zda se člověk koupe ve vodě tekoucí nebo stojaté, pro otužování to nemá žádný zásadní význam. Sám se chodí koupat do Orlice i do Opatovického písníku.

Příznivci otužování se pravidelně celou zimní sezonu scházejí třikrát týdně u jezu, aby si zaplavali ve studené řece Ostravici ve Frýdku-Místku.
Koupání v ledové vodě je jako čištění zubů, říkají otužilci v řece Ostravici

Vem tě ďas!
Víte, že existuje křest otužilců? V Praze se konává v Braníku a při ceremonii se lije nováčkovi vltavská voda za krk. Pokud chce mít rituál pestřejší, přinese si kostky ledu. Při lití vody řekne křtitel: „Zlom vaz!“ Křtěný odpoví buď „Vem tě ďas!“ nebo „Vem tě čert!“ Pak si jde zaplavat do Vltavy. Jde prý o historicky zažitou formulku, která se používá už od dob legendárního Alfreda Nikodéma, díky němuž se v Praze v roce 1923 uskutečnilo první veřejné zimní plavání.

Co by měl zimní plavec dodržovat? „Zásady jsou jednoduché: nelézt do vody přehřátý a nepřeceňovat své schopnosti. Není špatné vzít si na hlavu čepici, protože právě povrchem hlavy uniká z organismu nejvíce tepla,“ připomíná Martin Řehák. Čepice jsou povolené i na závodech v zimním plavání.

Začátečník by rozhodně neměl zůstávat ve vodě dlouho. Jedno z otužileckých pravidel říká, že je vhodné ledovou vodu opustit ve chvíli, kdy se člověk cítí nejlépe. Chlad má totiž několikaminutové zpoždění. Pro získání benefitů z otužování stačí i kratší doba.„Začínala jsem na třech minutách, postupně jsem to prodloužila na pět, na osm a později na deset minut. Řídím se svým pocitem, a když nevydržím, vylezu,“ popisuje Jana Marková.

Když vstupuje do vody, jde pomalu a zhluboka dýchá: „Jednou jsem hluboké dýchání podcenila a neudělalo mi to dobře.“ Nejhorší jsou pro ni první tři minuty, pak je to prý příjemnější. Ke konci, když jí začnou tuhnout prsty, už chce raději ven.

Třesete se? Je to v pořádku

Bezpečnost ve vodě je důležitá. Existuje pás s nafukovací bójkou, který by plavce udržel na hladině, pokud by ho třeba přepadla křeč. K dostání jsou i neoprenové boty a rukavice, ale ty u Martina Řeháka příliš velkou podporu nenacházejí: „Tím člověk vlastně šidí tělo. Ruce a nohy totiž začínají v ledové vodě mrznout nejdřív, a tím něco naznačují.“

Když člověk vyleze z ledové vody, může se po nějaké chvíli dostavit nezvladatelný třes celého těla. „Není to nic špatného, jde o přirozenou reakci,“ upozorňuje Martin Řehák.

A co je podle něj vlastně na ledové vodě tak hezkého? „Když vlezeš do vody, v těle se všechno jako by sevře, ale pak uděláš pár temp a všechno se zlepší. Když vylezeš z vody, vyplaví se v organismu endorfi ny. A je ti fajn…“

Pomoc ocení i ptáci. Těm můžete připravit ptačí budku i krmítko a do něj potravu v podobě jablek, slunečnicových semínek nebo speciálních směsí pro venkovní ptactvo
Podzim v plném proudu. Zvířata se připravují na zimu, „pomoc“ jim může i ublížit

S tím souhlasí i Jana Marková: „Mám ráda ten pocit euforie z ledové vody. Podle mě je intenzivnější než u sportu.“

Člověk by se však kvůli vlastní bezpečnosti neměl chodit otužovat do ledové vody sám. Je dobré vyhecovat kamarády, aby se přidali, nebo najít otužilce prostřednictvím internetu, třeba na facebooku. Například v Hradci Králové se mohou zájemci obrátit na místní oddíl, zdejší otužilci jim rádi pomohou, poradí, případně vezmou mezi sebe.

Lidé se mohou připojit i k otužilcům z Kladna, kteří o svých aktivitách informují na facebooku a sezonu už zahájili také plavci z Frýdku-Místku.

Zimní plavci v zimním Lipně.Zimní plavci v zimním Lipně.Zdroj: Deník/Jaroslav Sýbek

Každému vyhovuje něco jiného

Jana loni přivedla k otužování dalšího kamaráda a chodili ve dvou. Sama upřednostňuje tekoucí vodu, proto se otužují v řece: „Ka-marád plavat nechce, bojí se, že se mu něco stane. Já plavu, protože jinak bych ve vodě asi dlouho nevydržela. Když doplavu, vrátím se k němu a povídáme si. Ve vodě vydržíme asi deset minut.“

Pro ukončení pobytu v ledové vodě žádná striktní pravidla nejsou. Někdo pak ještě cvičí, někdo jde prostě pryč. „Když vylezeme, rychle se oblékneme. Měli bychom se asi proběhnout, ale to neděláme. Dáme si teplý čaj, a pak poskakujeme a zahříváme si prsty u nohou,“ říká Jana.

Vítězný snímek celé soutěže Fotograf divoké přírody roku. Klubko samců včel snažících se spářit s jedinou samičkou.
Dechberoucí snímky přírody: Unikátní fotografie z prestižní soutěže vás okouzlí

Příznivé účinky otužování se projeví nejdříve za tři až čtyři týdny. Důležitá je však soustavnost. Odborníci upozorňují, že pokud člověk s otužováním přestane, jeho otužilost během několika týdnů poklesne. Po delším přerušení kvůli nemoci nebo z jakéhokoliv jiného důvodu je proto třeba začít téměř od začátku.

Otužováním ke slávě

Zabývat se uměním není hlavním cílem zimních plavců, ale pravdou je, že hradečtí otužilci už si několikrát zahráli ve filmu. „Účinkovali jsme v Bábě z ledu a nedávno jsme se zúčastnili natáčení snímku Il Boemo. Ten jsem ale ještě neviděl, takže nevím, jestli nás nakonec nevystřihli,“ směje se Martin Řehák.

Nechte se prohlédnout

„Dálkové a zimní plavání spadá do zdravotně náročné disciplíny. Každý rok proto podstupujeme lékařskou prohlídku u svého obvodního nebo sportovního lékaře. U vstupní lékařské prohlídky je nutné absolvovat zátěžové EKG, kde se dá případně podchytit srdeční arytmie při zátěži. U pravidelné lékařské prohlídky je absolvování zátěžového EKG již na uvážení obvodního lékaře. Téměř všichni touto lékařskou prohlídkou prochází bez omezení.“
Oddíl dálkového a zimního plavání TJ Sokol Hradec Králové