V kolika letech jste začínal s hokejem?
Začínal jsem hodně brzy, už ve třech letech. Hokej hrál i můj starší bratr.

Hrál jste rovnou hokej, nebo jste zkoušel i jiné sporty?
Skoro bych řekl, že si hokej vybral mě, než já hokej. Jak už jsem řekl, začal jsem ho hrát jako hodně malý. Pouze jsem rok vynechal, když jsem byl na střední škole. Zkoušel jsem i jiné sporty, třeba baseball nebo plavání, ale hokej mě vždycky bavil nejvíce.

Proč jste si vybral post obránce? Nebo vás na něj zařadili trenéři?
Začínal jsem jako útočník, ale postupně mě trenéři zařadili na post obránce a v obraně už jsem zůstal.

Dosáhl jste nějakého zajímavého úspěchu v mládežnických kategoriích?
Vyhráli jsme NAHL, což je mládežnická obdoba NHL. To bylo perfektní a dodnes si to pamatuji. Vyhrát každý šampionát je hezké a tohle bylo vyloženě super.

Do NHL jste se prosadil ve třiadvaceti letech a za dvě sezony nasbíral v New York Rangers sedm startů. Mrzí vás, že jich nebylo víc, nebo jste rád, že jste si nejslavnější soutěž světa vůbec zahrál?
Až budu jednou důchodce, tak si budu říkat, že bylo super zahrát si NHL za Rangers. Teď mě ale mrzí, že jsem toho neodehrál víc. Na druhou stranu většina hokejistů nedosáhne ani na těch sedmi zápasů v NHL. Ale mělo jich být víc. To vím.

Nebyla možnost odejít do jiného klubu v NHL, když jste se neprosadil v Rangers?
Zkoušel jsem to. Byl jsem v Nashvillu a dalších klubech, ale v tréninkovém kempu jsem se nikdy nedokázal prosadit do prvního týmu a pokaždé mě poslali na farmu.

Berete už své působení v NHL jako uzavřenou kapitolu?
Myslím si, že už to nevyjde, ale ještě to úplně nevzdávám. Nějaká šance je vždycky. Teď se ale soustředím výhradně na to, abych s Motorem postoupil do extraligy.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl opustit Ameriku? A proč jste si vybral jako své další působiště zrovna Německo?
Byl jsem na farmě Buffala v Rochesteru a moc jsem nehrál. Tak jsem oslovil svého agenta, aby mi na další sezonu sehnal něco v Evropě. On se mi ozval, že by pro něj měl něco v Německu, ale bylo by to hned. Tak jsem kývl a letěl jsem do Wolfsburgu. Tam jsem ale nebyl dlouho, odehrál jsem tam jenom deset zápasů. Byla to však zajímavá zkušenost.

Kudy vedla vaše cesta z Německa do Plzně?
Ještě z Ameriky se trochu znám s plzeňským šéfem Martinem Strakou. Jinak to ale vyřizoval můj agent. Když jsem skončil v Německu, tak jsem dostal nabídku z Plzně. Vzal jsem ji a byl jsem tam hodně spokojený.

V Plzni jste loni skončili třetí a nastřílel jste jedenáct gólů. Byla to pro vás úspěšná sezona?
Ano. Bylo to super a užíval jsem si každý zápas. Jsou tam skvělí fanoušci a také město je hezké. Hlavně domácí utkání byla opravdu parádní. Chtěl jsem tam zůstat i déle, ale nakonec to nevyšlo.

Považujete se spíše za ofenzivního, nebo defenzivního obránce?
Něco mezi tím. Snažím se co nejvíc pomáhat na obou frontách.

Máte bronzovou extraligovou medaili doma schovanou?
Ano. Mám ji doma v Chicagu. Ani jsem nevěděl, že poražený semifinalista dostává medaile. Myslel jsem, že je to podobné jako v Americe. Když vypadneme v semifinále, tak je prostě konec. Ale jsem rád, že ji mám. Našla své místo mezi mými dalšími trofejemi.

Proč jste v Plzni nezůstal i na další sezonu, když se vám tam dařilo a líbilo?
Vlastně ani pořádně nevím, proč to nevyšlo. Nabídku jsem od klubu dostal, ale neakceptoval jsem ji hned a potom už bylo pozdě.

Co se dělo po sezoně? Vrátil jste se do zámoří?
Na léto jsem se vrátil domů do Chicaga. Ale chtěl jsem pokračovat v Evropě, protože se mi tady líbí. Proto jsem pověřil svého agenta, aby mi něco sehnal. Nakonec jsem šel do Hradce Králové.

Na zkoušce v Hradci Králové jste neuspěl. Kde byla podle vás příčina?
Když jsem do Hradce dorazil, tak jsem pravidelně nastupoval a docela se nám dařilo. Pak ale přišel nový trenér Růžička a začaly problémy. Vyčítal mi, že hraji moc ofenzivně. Přestal se mnou počítat, takže jsem byl rád, když přišla nabídka z Budějovic. Je tady dobrý tým a líbí se mi jasně daný cíl postoupit do extraligy.

Nevadilo vám při příchodu do Motoru, že jdete jen do druhé nejvyšší soutěže?
Na jednu stranu ano, protože na papíře vypadá druhá liga určitě hůř než extraliga. Ale i trenér Prospal mě ujistil, že klub funguje úplně stejně jako ty extraligové. Měl jsem i nějaké nabídky z extraligy, ale vybral jsem si Motor. Byla to dobrá volba. Je to profesionální klub, který výborně funguje. Věřím, že splníme náš cíl a postoupíme.

Nedávno jste dal v utkání s Porubou svůj první gól v Motoru? Schoval jste si puk a stálo vás to nějaký příspěvek do týmové kasy?
Puk jsem si neschoval, ale hlavně jsem byl rád za ten gól. V minulé sezoně jsem jich dával víc. Letos se mi střelecky tolik nedaří. Doufám, že ještě nějaké přidám. Do kasy jsem zatím nic nedával, ale mám tam velký dluh (smích).

Přemýšlíte o tom, že byste v Motoru zůstal i v další sezoně?
Rád bych v Motoru zůstal. Líbí se mi tady a chtěl bych zde pokračovat. Ale teprve se uvidí, jestli o mě klub bude mít zájem a domluvíme se na podmínkách.

Hrál jste v Plzni i v Budějovicích, což jsou města piva. Které vám chutná víc?
Obě značky jsou dobré, ale o něco radši mám Plzeň. Budvar je však také dobrý. Už jsem byl dvakrát s přáteli i spoluhráči na exkurzi v pivovaru a bylo to příjemné.

Už jste byl na Černé věži?
Ještě ne, přes zimu byla zavřená. Ale chystám se, jakmile zase otevřou.

V Budějovicích jste sám, nebo s přítelkyní?
Jsem tady sám se psem, který se mnou byl už v Plzni. V Budějovicích je to s ním perfektní. Jsou tady krásné parky a líbí se mi vycházky kolem řeky.

Líbí se vám město a jeho okolí?
Je to tady moc hezké. Říkali mi to už moji spoluhráči v Plzni a měli pravdu. Budějovice jsou krásné město i s okolím. Byli jsme třeba v Českém Krumlově a tam se mi také moc líbilo.

Je pro vás těžké domlouvat se v angličtině v kabině i v běžném životě?
Jak kde. V Plzni, v Hradci i třeba v Praze hodně lidí umí anglicky. Tady v Budějovicích tolik ne. Sice mi to jde špatně, ale učím se také česky. Ale jde mi to opravdu pomalu.

Která znáte česká slovíčka?
Umím si třeba objednat pivo. Nejvíce říkám zvláštní muž o Radku Prokešovi. V kabině si spoluhráči dělají srandu, že to je nejčastější věta v češtině, kterou používám (úsměv). Samozřejmě mám naposlouchanou hokejovou terminologii. Ale běžná čeština je dost těžká.