Pondělní duel odstartovali Písečtí na vlastním ledě náporem, ze kterého však vytěžili jediný gól z hole Nováka. Potom se dlouho strachovali o výsledek.

„Vlítli jsme na ně přesně tak, jak jsme si představovali. Průběhu úvodní třetiny by odpovídaly nejméně tři vstřelené góly,“ ohlíží se Tomáš Rod, který přidal pojistnou trefu na konečných 2:0 až ve 48. minutě.

Ve druhé dvacetiminutovce měl navrch hradecký Vajgar. „Báli jsme se hrát a trochu jsme polevili. Třetí třetinu ale celý tým odmakal výborně a z toho vyplynula šance v přesilovce,“ přibližuje se k vylíčení svého zásahu. „Michal Kazatel dobře rozehrál na střed a Vláďa Stejskal mi to přiťukl. Byl jsem v rychlosti a blesklo mi hlavou, že gólman soupeře při nájezdech z levé strany většinou padá. Zkusil jsem ho objet a naštěstí mi odkryl skoro půl brány,“ odhaluje tajemství úspěšného blafáku do bekhendu.

Zanedlouho dvaadvacetiletý útočník je se třemi trefami momentálně nejlepším finálovým střelcem. „Góly mě pochopitelně těší, vždyť jsem v Písku doma. Ale já nepřišel do mužstva, abych si plnil osobní statistiky. Hlavně chci udělat všechno pro postup,“ uvádí hráč, jemuž skupina fanoušků připravila k návratu do mateřského klubu uvítací transparent. „Je to od nich hezké. Překvapili mě, vůbec jsem to nečekal,“ usmívá se.

Měsíc bez hokeje

Tomáš Rod se objevil na ledě po více než měsíční pauze. Vyřadil ho natržený postranní vaz v koleni. „Stalo se mi to v prvoligovém play off, když jsem hrál za Třebíč proti Hradci Králové,“ vybavuje si. „Nechtěl jsem uspěchat léčení a proto jsem se připravil až na finále s Vajgarem. Do předchozí série s Kutnou Horou nemělo smysl naskakovat, protože měla jasný průběh,“ vysvětluje hokejista, jenž využil nabídku prodloužit si sezonu v píseckých barvách.

Během letošní sezony prošel Rod čtyřmi kluby. „V Budějovicích jsem odehrál celou přípravu a věřil, že dostanu šanci v extralize. Nakonec z toho bylo jen pár střídání,“ vrací se k šesti startům za Mountfield. „Mnohem horší bylo, že jsem pak nehrál ani v Táboře. Nic mi tam nesedlo a šel jsem výkonnostně dolů. Trenérovi Stárkovi vadilo, že jsme tam s Rudou Červeným jezdili jenom k zápasům, a tak nás moc nestavěl. Proto jsem vděčný za šanci v Třebíči, kde mi dali prostor a vrátili chuť do hokeje,“ konstatuje s úlevou.

Svou budoucnost zatím Rod neřeší. „Teď jsem kmenovým hráčem Písku. Jsem rád, že hraju tady. Je to lepší, než být někde na Moravě. Chodí se na mě dívat lidi, kteří mě znají a fandí mi. Končí mi sice smlouva, ale nepřišla ještě chvíle bavit se o tom, co bude dál. Spolu s klukama se nyní soustředím na čtvrtý finálový zápas, který hrajeme ve středu v Jindřichově Hradci. Pokud budeme hrát jako v poslední třetině doma, tak věřím, že postoupíme. A to je náš cíl,“ dodává odhodlaně.

Ladislav Lhota