Měsíc a půl pauzíroval brankář HC Tábor Tomáš Klestil kvůli zranění. V derby proti Jindřichovu Hradci dostal od trenérů znovu šanci. Kohouti vyhráli 6:2 a Klestil tak slavil úspěšný návrat na led.

Zajímavostí také je, že přesně na Nový rok se pětadvacetiletý táborský gólman stal otcem dcery Klárky.

Vzpomenete si na inkriminovaný okamžik, kdy došlo k vašemu zranění?
Zranění jsem si přivodil při utkání v Pelhřimově. Místo mě musel nastoupit Michal Panec, který potom chytal fantasticky a nebyl důvod ho střídat.

Nyní jste již v pořádku a definitivně připraven nastupovat do zápasů?
Nyní už jsem trenérům naplno k dispozici. Před každým zápasem určí, jestli budu chytat já nebo Michal, protože od teď až do play-off nás chtějí vytěžovat oba rovnoměrně. Není to tedy o výkonnosti. Oba jsme teď chytali dobře. V Jindřichově Hradci jsem nastoupil já, příště zas může jít do branky Michal.

Kdy jste se dozvěděl, že proti Jindřichovu Hradci nastoupíte?
Že budu proti Vajgaru chytat jsem se dozvěděl v pátek, tedy den před zápasem.

Byl jste po tak dlouhé době nervózní? Šlo navíc o derby…
Nebyl jsem nervózní. Nemám proč, užívám si to. Letos mančaft šlape, máme dobrou partu a hokejem se bavíme. Není důvod se stresovat.

Jak vycházíte s vaším kolegou Michalem Pancem?
S Michalem vycházíme výborně. Máme myslím velmi dobrý vztah. Navzájem se podporujeme, když chytám já nebo on. A když se mu něco povede, mám z toho stejnou radost, jako když se zadaří mě. A on to má myslím stejně.

Do sezony jste nastupoval jako jednička?
Neřekl bych, že jsem byl jasná jednička. První zápas jsem odchytal já, na druhý šel Michal. Pak jsem chytal opět já, a protože se mi dařilo, stavěli mě trenéři i v dalších utkáních. Chytal jsem vlastně až do svého zranění. Nemyslím si však, že to bylo o výkonnosti. Věřím, že kdyby místo mě nastupoval Panec, vedl by si stejně dobře, ne-li lépe.

Čekali jste, že v Hradci vyhrajete tak přesvědčivým způsobem?
Pohodový zápas jsme rozhodně nečekali, byť vloni jsme tu vyhráli vysoko 11:1. Vajgar neměl co ztratit. Navíc je to derby, kdy stačí jeden hloupý gól a soupeř je na koni. Měli jsme výhodu, že jsme si vypracovali brzy náskok a mohli hrát v klidu. Do několika šancí jsme Vajgar kvůli našim chybám pustili, naštěstí jsme ale dostali jen dva góly.

K vážnějšímu ohrožení vaší branky se ale domácí dostávali jen při přesilových hrách, souhlasíte?
Přesilovky měl Hradec dobře sehrané a my jsme neměli recept, jak je bránit. Dostávali se do dobrých šancí, hlavně při přesilové hře pět na tři v poslední třetině. Docela jsem se zapotil, protože to hráli opravdu velmi dobře.

Je ale pravda, že góly dokázal Vajgar vsítit za plného počtu hráčů na ledě. Zvlášť ten druhý Lazorišáka byl ukázkový…
Musím pochválit jindřichohradeckého obránce Zicha, který mě nalákal na střelu a potom puk předložil Lazorišákovi do prázdné brány. Bylo to fakt moc pěkné, vůbec jsem neměl nárok.

A jak jste viděl první gól, který vám dal Ferebauer?
Jirka Ferebauer je shodou okolností můj velký kamarád, o to to bylo pikantnější. Trefil to dobře. Bohužel pro mě.

Ostatně hráčů, kteří v současné době hrají v jindřichohradeckém dresu a dobře se znáte, musí být víc. Je tomu tak?
Třetinu kluků z Jindřichova Hradce osobně znám, protože jsme spolu hrávali. Vždycky jsou to specifické a vyhecované zápasy. Jsme rádi, že tentokrát to dopadlo dobře pro nás.

Už víte, kdo bude chytat v následujících zápasech?
Ještě jsme se o tom nebavili. Trenéři se nějak rozhodnou a jak to určí, tak to bude.