V Kladně jako žák nastupoval, spoustu hráčů zná. S některými se setkal i ve Znojmě. Vyzkoušel si také extraligu v dresu Vítkovic, odkud přichází do Kladna s jasným cílem. „Hlavně věřím, že dokážeme hned postoupit do extraligy, kam město, fanoušci i tým patří. Já osobně pro to udělám maximum!“ slibuje dvaadvacetiletý výtečný střelec.
Tomáši, pro kladenského fanouška nejste tolik známý, představte se? Kde jste začínal, zda v rodné a nedaleké Roudnici, nebo v rovněž blízkém Ústí nad Labem?
Mně není úplně cizí ani Kladno, hrál jsem tady v 5. a 6. třídě pod trenéry Termerem a Křepelkou. Z této doby znám spoustu kluků do dneška. Moje první krůčky na ledě byly ale v Teplicích na zimáku, kde jsme bydleli, tam mě táta poprvé přivedl na led. Za Roudnici jsem hrával pouze turnaje, ale ligový zápas jsem za ně nikdy neodehrál.
Hrál jste také ve Švýcarsku a později chvíli ve Švédsku. Co vám jako mladému klukovi zahraniční angažmá dala?
Do Švýcarska jsem odešel v nějakých patnácti letech právě z Ústí a strávil jsem tam necelé tři roky. Bylo to tam super, určitě jsem za tu zkušenost rád. Potkal jsem spoustu super lidí, ať už to byli trenér Kuba Volek nebo hráči jako Pepa Marha, Petr Sýkora nebo Petr Tatíček. Nejvíc mi asi pomáhali Kuba Volek a Pepa Marha, který vlastně první týden, co jsem tam byl, přišel do kabiny a ptal se po novém Čechovi a se vším mi pomáhal.
A Švédsko?
Tam jsem odešel z Budějovic na krátkou dobu, ale i to bylo skvělé, zažil jsem tam v juniorce kluky, kteří dneska hrají NHL a mohl jsem vidět srovnání. A to je jednoduché - přístup. Ti kluci to mají nastavené jinak. Mam příhodu, kdy byl trénink na ledě, my stáli v zástupu na cvičení a na tribuně běhaly krasobruslařky. Já říkám klukovi přede mnou? Dívej na ty zadky! A on mi se vší vážností odpověděl: Teď je trénink, soustřeď se, řekneš mi to po tréninku. Z toho jsem byl trochu v šoku.
Po návratu ze Švýcarska jste hrál poměrně dlouho v dresu budějovického Motoru, tehdy jste v play off juniorské extraligy dal právě Kladnu spoustu gólů. Proč jste se ale neprosadil v áčku Motoru, kde jste téměř vůbec nebodoval?
Já už byl v áčku a poslali mě do juniorky na play-off. Tam nás byly asi tři lajny a nikdo nečekal, že postoupíme, ale udělala se tam skvělá parta, která chtěla za každou cenu jít dál, a že jsme dokázali Kladno vyřadit, byl super pocit. Spoustu kluku z Kladna jsem znal a všechny zápasy byly vyhrocené. Myslím, že nás to všechny bavilo. V áčku jsem nejdříve hrál pod panem Rosolem, kde se mi v přípravě celkem dařilo, dokonce jsem v pohárovém zápase dal Kladnu hattrick. Poté přišel pan Stavjaňa a prostor jsem v podstatě nedostal. Ale na to jsem se jako mladý hráč nemohl vymlouvat.
Vaše poslední štace byly na Moravě, jižní i severní. Ve Znojmě jste hrával s borci jako Zajíc nebo Račuk, s nimiž se potkáte i v Kladně, také s André Lakosem, který tu tvrdil obranu s Pavlem Skrbkem. Jak na tyhle hráče spojené s Kladnem vzpomínáte a jak se ve Znojmě hrálo?
Se Zajdou jsem dokonce bydlel a na všechny budu vzpomínat v dobrém. Vedle Pavla Skrbka jsem seděl, takže jsem měl školu v uklízení a chování. Měl přirozený respekt a vždycky se nám mladým snažil poradit, ale zároveň s ním byla sranda, dokázal pobavit celou kabinu. Andre je fenomén, jsem rád, že jsem měl tu čest hrát s někým, kdo byl na olympiádě a hrál na vysoké úrovni, jeho historky byly legendární. S Rácou (Račukem) jsme hráli v jedné lajně, tak teď máme možnost si zase zahrát spolu.
Podle statistik bylo vaše angažmá ve Znojmě zprvu úspěšné…
Hokej v EBEL lize je jiný než u nás a mně to vyhovovalo. Málo se brání a hodně útočí, bavilo mě to.
Vaše extraligová šance přišla loni ve Vítkovicích. Asi jste si ji představoval lépe, nebo jak ji hodnotíte?
Já bych to rozdělil. Po odchodu ze Znojma jsem hrál v Porubě, a když jsme končili a já jel domů, tak mi volal manažer Poruby pan Hinner a zeptal se, kde jsem. Odpověděl jsem, že v Praze na nádraží a on ať se vrátím, že jdu další den do Vítkovic. Nejdřív jsem myslel, že je to vtip, ale skončilo to tak, že jsem naskočil do zápasů, ve kterých jsem dokázal dát proti Spartě i první gól v extralize. Na to nezapomenu. Po konci sezony jsem zůstal ve Vítkovicích a těšil se na extraligu, jenže nevyšlo mi to podle mých představ. Každopádně to hodnotím dobře, byla to moje neúplná první sezona v extralize a cenná zkušenost.
V Kladně vás na začátku přípravy zatím moc není, co od tohoto angažmá čekáte? Věříte, že Rytíři budou hrát o postup?
Nějak nevnímám, jestli je nás tu hodně nebo málo, soustředím se na přípravu, ale věřím, že do začátku sezony budeme mít plnou a kvalitní sestavu. Od angažmá na Kladně si slibuju hodně, protože věřím, že se tady posunu dál v kariéře a hlavně věřím, že dokážeme hned postoupit do extraligy, kam město, fanoušci i tým patří. Já osobně pro to udělám maximum!“
Prý vás chtělo Kladno už loni, je to pravda? A proč to neklaplo?
Ano. Kladno o mě projevilo zájem i sezonu před tím, kdy mě chtěli na play-off z Poruby, ale nakonec to nevyšlo, Poruba mě neuvolnila a já odešel do Vítkovic. I v minule sezoně o mě Kladno zájem projevilo, ale zůstal jsem ve Vítkovicích.
Teoreticky si můžete zahrát i s Jaromírem Jágrem, jak moc vás láká tohle?
Určitě mě to napadlo, bylo by to pěkné si s ním zahrát, vždyť už jako malý jsem ho sledoval a i díky němu mě táta dal na hokej. Nicméně se chci soustředit sám na sebe, abych Kladnu pomohl tam, kam patří.
Vaší předností je zřejmě hlavně střelba a bruslení, nebo je to jinak? V čem se naopak musíte zlepšit, abyste naplnil potenciál a stal se skutečným extraligovým hokejistou?
Myslím, že střelu mám celkem slušnou, potřeboval bych, aby mi to tam pořádně padalo (smích). Určitě si věřím i na přesilovce, nebojím se vzít zodpovědnost na sebe při zakončení, naopak vím, že musím zlepšit hru dozadu, ale to vše je hlavně o zkušenostech, které musím pořád sbírat a i proto jsem si vybral Kladno, protože věřím, že jsou tu zkušení hráči, od kterých se mohu spoustu věci naučit.
Tomáš Guman
Narozen: 2. ledna 1997 v Roudnici.
Kariéra: Teplice, Roudnice, Kladno, Ústí nad Labem, Davos (Švýcarsko), České Budějovice, Lulea (Švédsko - vše mládež), České Budějovice, Asplöven (Švédsko), Znojmo, Poruba, Vítkovice, Kladno.
Největší úspěch: postup z předkola extraligy s Vítkovicemi přes Spartu, jíž dal i svůj první extraligový gól.
Záliby: sport, trávení času s kamarády.
Oblíbený film: Filmů, které má rád, je spousta, ale S čerty nejsou žerty jsou legendární.
Oblíbený hudba: poslouchá všechno, hodně písniček má od spoluhráčů. Jeho největším zdrojem je útočník poruby Marek Špaček, prý zkušený diskžokej.
Oblíbené jídlo: Sám prý dělá nejlepší domácí burger s domácími hranolky. Tohle a dobré pivo ho vždy potěší.
