Ten se zachytil za břevno vlastní branky a nadzvedl ji. Branka se sice vrátil do svého původního postavení, ale rozhodčí nelenili, přerušili hru a nařídili trestné střílení za úmyslné posunutí vlastní branky. Jan Kovář z penalty překonal svého staršího bratra Jakuba a zajistil Plzeňským alespoň bod.

Trenéra Petera Draisaitla situace ze závěru zápasu pořádně dopálila. „Pokud to bylo naprosto jasně viditelné, že náš hráč branku záměrně posunul, tak je to jasné a rozhodčím se omluvím. Ale pokud si nebyli jisti, tak je to v dané situace dost hrubé ovlivnění zápasu. Musím se na to ale pořádně podívat na videu.  Trvám však na tom, že pokud si rozhodčí nebyli jisti, tak se pískat nemělo," zdůrazní.

Jak viděl celou situaci její hlavní aktér František Ptáček. „Vyloučen měl být plzeňský hráč, který mě zahákl za nohu. Zatáhl mě poprvé, a nic. Tak mě zatáhl podruhé už pořádně a já jsem se musel chytit branky, abych nespadl. Je naprostý nesmysl, abych tu branku posunul schválně. Navíc, když byl kotouč za brankou a nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí," netají se  značným rozhořčením.

Ptáček je hráč s vrozeným smyslem pro fair play a podobné porušení pravidel k němu prostě ani nejde. „Když chce někdo posunout úmyslně branku, tak se to navíc dělá na druhou stranu. Já jsem ji stáhl směrem k sobě," vysvětluje, k čemu vlastně v závěru zápasu došlo.

Branka se nadzvedla a poté se vrátila zpět na místo určení. „Branku jsem posunul, to vůbec nepopírám. A rozhodčím jsem to také řekl. Ale měl se pískat faul na nás, protože ze strany hráče soupeře tam bylo jasné hákování. Když udělám já podobný faul kdekoliv jinde, tak jdu na trestnou lavici. Rozhodčím jsem to tak říkal. Ano, branka posunuta byla, ale vyloučený měl být hráč Plzně, protože  on mě předtím fauloval," stojí si za svým.