Překvapilo vás, když se vám ozval reprezentační trenér Rulík a povolal vás do přípravného kempu národního týmu před mistrovstvím světa?
Abych řekl pravdu, tak tentokrát mě to opravdu překvapilo. Nečekal jsem to a už jsem si plánoval, jak strávím volný čas. Nakonec jsem všechno zrušil, byl jsem s národním týmem ve Varech a teď jsme tady v Budějovicích. V to jsem také úplně nedoufal a jsem za to moc rád. Doufám, že si zahraji čtvrteční zápas s Rakouskem.
Je tenhle reprezentační sraz jiný, než když jste byl v sezoně na Karjala Cupu ve Finsku?
Je to dost podobné. Kluky jsem potkal prakticky stejné. Jenom místo Honzy Ordoše je teď se mnou z Motoru Jáchym Kondelík.
Je ale přece jen cítit, že se jedná o tréninkový kemp před mistrovstvím světa a mužstvo se bude pomalu zužovat?
To malinko cítit je. Podle původní informace mělo proběhnout první zužování kádru po sobotním utkání s Německem. Tam byly z mé strany trochu obavy, jestli budu pokračovat dál. Ale mužstvo zůstalo ve stejném složení, povedlo se to a ještě si mohu dát minimálně týden tady v Budějovicích, z čehož mám velkou radost.
Odehrál jste v Karlových Varech oba vítězné duely s Německem. Jak se vám osobně povedly?
Ten první jsem odehrál s Davidem Tomáškem a Radanem Lencem, což jsou zkušení borci a utkání jsem si užil. Myslím, že jsme tam měli dobré věci a byl jsem i u dvou gólů. Tomas dal hattrick, takže to byl dobrý zápas. Ve druhém utkání jsem nastoupil s bratry Kovarčíkovými. Také jsme měli dost šancí, dali jsme gól. Za mě byly oba duely velice slušné.
O Ondřeji Kovařčíkovi se mluví jako o posile Motoru. Napadlo vás to, když jste spolu nastoupili v národním týmu v jedné formaci?
Samozřejmě to vnímám a bavili jsme se o tom. Je to fajn kluk a byli bychom rádi, kdyby tady byl. Uvidíme, jestli se to nakonec skutečně povede.
Ve Varech bývá při extraligových zápasech dost komorní atmosféra. Jak to vypadalo při utkáních národního týmu?
Byl jsem mile překvapen. Přišlo hodně lidí, byl velmi dobrý dýdžej, písničky byly perfektní už na rozbruslení. Atmosféra byla opravdu parádní a všichni jsme si to užili. Nebyly to takové ty klasické Vary (úsměv).
Má pro vás zvláštní kouzlo, že teď se národní tým představí ve městě, ve kterém působíte celou sezonu?
Samozřejmě je to pro mě něčím specifické. Na druhou stranu je to pořád stejný sraz národního týmu a je to pořád o jediné věci: hrát hokej. Jsem tady doma a doufám, že si zahraji právě čtvrteční zápas s Rakouskem před plným domem. Hrát před domácími fanoušky je vždycky super. Věřím, že to klapne.
Musel jste shánět hodně lístků?
Ve Varech se byly podívat rodina i přítelkyně. Tam jsem na zápasy sháněl lístky. Tady se zatím ještě nikdo neozval, tak uvidíme.
Když se ohlédnete za vaší první sezonou v Motoru, jaká byla?
Z týmového pohledu byla určitě úspěšná, i když jsme sedmý čtvrtfinálový zápas s Třincem nezvládli. Ale Oceláři mají neskutečnou sílu, což ukázali i v semifinále se Spartou, když se stali prvním týmem v extralize, který otočil v play off sérii z 0:3 na 4:3. Jsme rádi, že jsme je alespoň takhle potrápili. Chyběl nám jenom poslední krůček. Ale možná se projevilo, že jsou zkušenější a urvali to. Ale náš tým vypadal dobře celou sezonu a potvrdili jsme to i v play off. Těším se na další ročník a věřím, že budeme ještě lepší.
V sedmém čtvrtfinále jste v Třinci za stavu 0:0 trefil břevno. Vzpomenete si občas na tento moment, kdy chybělo pár centimetrů a mohlo být všechno jinak?
Samozřejmě ano, ale na druhou stranu jedna střela nerozhodne play off. Celou sérii jsme ukazovali,, že hokej hrát umíme, ale Třinec to nakonec převážil na svou stranu.
V závěru základní části jste měl trochu útlum, ale play off se vám osobně povedlo a čtyři vstřelené góly je slušný počin.
Bylo to mé první extraligové play off, takže jsem si to trochu osahal a začal jsem dělat trochu jiné věci, které po mě trenéři chtěli. Myslím, že se mi to docela povedlo a získal jsem zase trochu jiný náhled na hokej. Že se dá hrát i jinak, než jsem ho hrál.
Také jste se zbavil nálepky, že můžete hrát jenom na Kladně vedle Tomáše Plekance, který vám připravuje šance.
Jasně, to bylo téma číslo jedna, když jsem odcházel z Kladna. Že tam nebudu mít Plekyho a za rok se vrátím zpátky. Jsem rád, že se mi to v Motoru povedlo a už se těším na další sezonu.