Jindřichohradecký hokejový Vajgar má nového kapitána, obránce Martina Ištvánika

 

Po pěti odehraných kolech a pěti prohrách jste se stal kapitánem Vajgaru. Jak k tomu došlo?
„Prohrávalo se a my hledali nějaký nový impuls, který by nás nakopl. Nešlo o to, že by se v kabině bylo nějaké špatné klima, to vůbec ne. Navíc při přípravných zápasech jsme si céčko přehazovali a já ho měl právě při zápase proti Pelhřimovu, což byl vlastně jediný vyhraný duel v přípravě. Tak možná i pro to jsem se stal kapitánem právě já.“

Na první body letos čekal Vajgar celých šest kol. Proč?
„Tým máme dobrý, i když první zápas jsme prohráli jednoznačně. Měli jsme zbytečně otevřenou obranu a hlavně se trápili střelecky. Když se rozhodoval zápas, nebyli jsme schopni dát gól, přestože jsme měli spoustu šancí. Pak se jde po čtyřech prohrách na led, dostaví se nervozita, cítíme velký tlak a prostě se nehraje dobře. Ale třeba Pardubice a Kladno na tom jsou podobně jako my.“

Snad v žádné sezoně nezaznamenal Vajgar tolik neuznaných branek, jako na začátku letošního ročníku. Dvě v duelu s Kutnou Horou, jednu v Benešově. I střela Jiřího Cmunta v Táboře zaváněla brankou.
„Na to se nemůžeme vymlouvat, to na nás nesmí mít vliv a je to spíš jen náhoda. Rozhodčí mají kolikrát těžké rozhodování, střílí se velkou rychlostí a oni se musí rozhodnout v okamžiku, jestli to uznají nebo ne.“

Pak to ale konečně přišlo, Vajgar vysoko zdolal Velké Meziříčí.
„Hodně důležitý byl první gól. První minuta, první střídání, první branka. Vycházely nám navíc i přesilovky. Střely nebyly třeba tak tvrdé nebo překvapivé, ale začalo nám to tam jednoduše padat.“

A jak jste viděl poslední duel v Táboře, který jste prohráli až gólem exjindřichohradeckého Mrkvičky v prodloužení?
„Udělali jsme chyby vzadu, dostali jsme smolný gól, což se prostě stane. To nemá cenu nějak rozebírat nebo o tom polemizovat. V první třetině jsme hráli zakřiknutě, nemohli jsme se dostat k nim do třetiny a udělat tlak. Prostřední část nám vyšla, jako nám letos druhé třetiny vycházejí, a v té musíme zápasy rozhodnout. Ale objektivně by remíza byla spravedlivější. Pak samozřejmě přišlo typické prodloužení, my šanci neproměnili, Tábor ano.“

Druhá liga pokračuje už zítra, kdy hostíte favorizovanou Chrudim.
„Chrudim má velmi silný tým. My musíme hrát zezadu, co nejdéle bez inkasované branky a zachytávat je už ve středním pásmu. Stejně jako v posledním zápase loňské základní části. A samozřejmě musíme hlavně proměňovat šance..“
Na střídačce se role kouče konečně ujal František Joun, který v úvodních zápasech kvůli pracovním povinnostem absentoval. Jaký to má vliv?
„To byl určitě velký impuls. Nemám vůbec nic proti pánům Kamírovi a Dominovi. Naopak, jejich práce si vážím. Ale trenér Joun je velká osobnost, má charisma, dokáže na hráče působit a na střídačce je opravdu hodně znát.“

Určitě pozitivně vnímáte podporu věrných příznivců, kteří na vás i přes špatné výsledky nezanevřeli a doprovázejí tým i na zápasy venku.
„Fanoušci jsou skvěl. Super podpora doma i venku. Výsledky nejsou takové, jaké by měly být, i když makáme naplno, ale fanoušci nás překvapili. Jak v Táboře, tak i v Kolíně, který je fakt hodně daleko. Tam jsme měli vyhrát právě pro naše fandy, byla by to super oslava venku.“