Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hokejistka z Jindřiše sbírá medaile

Jindřichův Hradec - Poprvé v historii ženského ledního hokeje uspěla na mezinárodním poli reprezentace Česka, když na nedávno skončeném světovém šampionátu hráček do 18 let skončila na třetím místě. Na zisku bronzových medailí se podílela i sedmnáctiletá Nikola Dvořáková, která trvale žije v Jindřiši a je odchovankyní Vajgaru J. Hradec. Při svém mládí již má doma zlatý kov za zisk titulu mistryň republiky se Slavií Praha, stříbro z extraligy in-line hokeje i bronz z hokejbalového MS v roce 2006 ze slovenského Martina. Po návratu ze zámoří se tedy její sbírka zase o jeden exemplář rozrostla…

19.1.2008
SDÍLEJ:

CENNÝ KOV. Nikola Dvořáková ukázala bronzovou medaili z juniorského mistrovství světa v kanadském Calgary i jindřichohradeckému publiku v rámci středečního druholigového hokejového utkání Vajgar – Litoměřice. A dostalo se jí vřelých ovací. Foto: Deník/Zdeněk Prager

Odchovankyně Vajgaru Nikola Dvořáková přivezla z mistrovství světa v Kanadě historický bronz

U nás není ženský lední hokej tak obvyklým sportem. Jak jste se k němu dostala vy?
„Když mi bylo šest let, tak se moje mamka domluvila s Petrem Gregorem, který se v té době staral ve Vajgaru o školu bruslení, že bychom tam s mým bratrem Honzou mohli chodit. Oba jsme poté dostali nabídku hrát za klub hokej. Já od začátku nastupovala v obraně a brácha v útoku. Ve čtvrté třídě se rozhodl postavit do branky, kde chytá dodnes. S Honzou jsme hráli spolu celou žákovskou ligu a jsme spolu i nyní ve Veselí nad Lužnicí. K jindřichohradeckému hokeji má vztah i táta, jenž jako asistent působil u mládeže Vajgaru skoro deset let.“

Jaké je být ve společném týmu se samými kluky? Jak se k vám chovali, máte mezi nimi kamarády?
„S kluky v týmu nebyl nikdy žádný problém. Po celou žákovskou ligu byla výborná parta, se kterou jsme si užili spoustu dřiny i legrace. Kluci mě vždycky brali úplně normálně a i když už teď spolu nehrajeme a moc se nevídáme, tak se spoustou z nich jsme dobří kamarádi. Třeba s Lukášem Grochalem jsme si psali, když jsem byla teď v Kanadě. Ve Vajgaru jsem měla, myslím, i štěstí na trenéry. Například pan Kamír, ten byl sice někdy dost tvrdý, ale také nás hodně naučil. Holky někdy nesou ostřejší výtky trenérů dost špatně, ale pro mě to byla výborná škola. A nyní mne hned tak něco nerozhodí. Spolu s panem Kamírem bych chtěla poděkovat i trenérovi vajgarských dorostenců panu Hájkovi. Jemu za to, že mne nechal připravovat se s nimi před sezonou a můžu s nimi dál trénovat. Můj úspěch je i jejich zásluhou.“

V sezoně 2005/2006 jste byla nejlépe hodnoceným obráncem Vajgaru v žákovské lize podle účasti na ledě (+/-). Kterak se vám daří mezi dorostenci?
„Za Vajgar jsem hrála ještě minulou sezonu žákovskou ligu deváťáků. Celou dobu co hraji hokej, jsem působila ve své věkové kategorii. Až loni jsem dostala výjimku, abych mohla hrát s o rok mladšími. V kategorii dorostu letos hostuji v Lokomotivě Veselí nad Lužnicí. Tamní trenéry Lomského a Novotného obdivuji za to, že se nebáli vzít do týmu holku. Dávají mi hodně herního prostoru a já se je za to snažím nezklamat.“

Za ženy hrajete už od 11 let, kdy se v Českých Budějovicích utvořil Ice Team. Ve kterých klubech jste od té doby působila?
„Ve dvanácti oslovilo moje rodiče vedení klubu Athena Děčín, tam jsem odešla hrát nejvyšší ženskou soutěž. Po dvou ročnících jsem přešla do Slavie Praha, se kterou jsme v prvním roce získaly ligové stříbro a loni jsme se staly českými mistryněmi. V domácí soutěži nás v této sezoně ještě čeká play off, ale už máme za sebou vítězství v Evropské lize. Za Slavii nastupuji jen v těžších zápasech, jinak se snažím hrát co nejvíce proti klukům.“

V reprezentaci ČR do 18 let jste debutovala už v listopadu 2004, na mistrovství světa do Kanady jste tedy jela jako opora týmu.
„Letos se sešel velmi dobrý výběr a každá z holek byla oporou. Určitě největší osobností ovšem byla Alena Polenská, která má velký talent. Naše největší síla byla hlavně v tom, že jsme jako dobrá parta táhly za jeden provaz. V Calgary to byl historicky první juniorský šampionát, česká reprezentace má navíc málo zkušeností s mezinárodním hokejem. Důvodem jsou omezené finance, ale snad se ziskem medaile vše změní k lepšímu.“

Jak probíhala příprava na šampionát, kdy jste se dozvěděla, že na MS pocestujete?
„S holkama jsme v přípravě absolvovaly soustředění ve Slaném, kde jsme sehrály dva zápasy s dánským klubem Rodovre. Další soustředění bylo v Kralupech, kde jsme hrály třikrát proti Slovensku. O nominaci do Kanady jsem se dozvěděla 7. prosince a byl to pro mě takový předčasný dárek k Vánocům. Měla jsem velkou radost.“

V zámoří má ženský hokej mnohonásobně větší podporu než u nás. Jaká byla návštěvnost na zápasech? Líbilo se vám zákulisí světového šampionátu?
„Kanaďanky a Američanky jsou výkonnostně o dost dál než evropské hráčky. Hokej je tam daleko populárnější než u nás, ženských týmů je tam nesrovnatelně víc. U nás bohužel někdy přežívá názor, že ženská patří do kuchyně a ne na zimák. To se projevuje i na návštěvách utkání. U nás na ligu přijde pár nejbližších a v Kanadě na nás chodilo přes šest stovek diváků. Pořadatelé měli mistrovství připravené velmi dobře, od krásného hotelu kde jsme byly ubytované, přes skvělé jídlo až třeba po ručníky ve sprchách, které byly každý den připravené.“

V úvodním utkání MS jste domácí Kanadě podlehly 2:11, nebyly jste po takové vysoké porážce zkroušené?
„Samozřejmě nás prohra mrzela, ale byl to první zápas. Na turnaji se hrají zápasy každý den, po prohraném utkání se musíte soustředit hned na další a na to nepovedené co nejrychleji zapomenout. Jelikož to byl první šampionát do 18 let, tak nikdo nevěděl, co lze od týmů čekat. Na MS jsme jely s cílem nesestoupit z elitní divize. V základní skupině jsme se ve druhém zápase utkaly s Finkami, jež jsme porazily 5:3. Začaly jsme si věřit a na Německo šly s tím, že vyhrajeme. Byl to velký boj, který Alena Polenská rozhodla osm desetin vteřiny před koncem. Měly jsme ohromnou radost z výhry 3:2 a jsem si jistá, že při národní hymně po skončení zápasu nezůstalo ani jedno oko suché.“

Po výhře nad Německem a Finskem přišla semifinálová prohra s USA 0:8. Hrály jste tedy o bronz proti Švédkám. Jak duel probíhal?
„Do zápasu jsme šly s tím, že se nesmíme vzdávat předem, že máme šanci uspět. Věděly jsme, že musíme hrát zodpovědně v obraně a pokusit se dát první gól. Každá ze sebe vydala maximum a do všeho šla naplno. Zápas to byl velmi rychlý a těžký, hrály jsme ho celý na dvě lajny. V těchto momentech se mi hodila fyzička získaná v trénincích s kluky. Nakonec jsme vyhrály 4:2. Když jsem viděla stoupat ke střeše stadionu naší vlajku a poslouchala hymnu, tak mi teprve pomalu začalo docházet, co jsme dokázaly. Byl to fantastický pocit.“

Jaké byly oslavy třetího místa?
„Do kabiny nám přišla gratulovat kanadská olympionička Haylley Wickenheiserová. To je v ženském hokeji pojem, neboť svůj um dotáhla až k tomu, aby byla schopna nastupovat s muži v přípravných zápasech Philadelphia Flyers a nyní hraje mužskou ligu ve Finsku. Na závěr šampionátu se konala after party pro všechny týmy. Byla to taková diskotéka, na kterou nepřišly pouze domácí Kanaďanky kvůli zklamání z finálové prohry s USA. Skvělé bylo přivítání na letišti v Ruzyni, kde na nás čekali rodiče a blízcí s transparenty, šampusem a vlajkami.“

Po návratu vás čeká zkouškové období na Gymnáziu olympijských nadějí v Č. Budějovicích. Jakpak se vám daří ve studiu?
„Jelikož mi příprava na MS zabrala poměrně dost času, tak mi ve škole vyšli vstříc tím, že mám individuální studijní plán a prodloužili mi o měsíc pololetní klasifikační období. Musím se teď docela dost šprtat a dohonit, co jsem zameškala. Učení jsem si brala i do Kanady a ve volnu se do něho také občas podívala.“

V reprezentačním áčku jste si odbyla první start už v 15 letech. V březnu se koná ženské MS divize I. v Lotyšsku, pojedete i tam?
„Letos jsem s ženským áčkem absolvovala soustředění, ale nominace bude známa až měsíc před konáním. Zatím jsem mezi náhradnicemi, jestli pojedu, záleží na trenérech. Teď se musím soustředit hlavně na školu. Kdybych byla nominovaná, určitě by mě to potěšilo.“

Dá se říct, že jste plně vytížená, protože kromě školy a hokeje ještě stíháte in-line hokej a hokejbal. Letos v červenci bude MS na kolečkových bruslích v Německu, za rok se svět sejde v Plzni na hokejbalovém šampionátu. Na těchto akcích asi nebudete chtít chybět, že?
„Loni v březnu jsem absolvovala operaci křížového vazu v koleni, a proto mi unikly starty na MS v hokejbalu i in-line hokeji. Doma sice máme stříbrnou medaili ze světového šampionátu v in-line, ale ze španělského Bilbaa si ji přivezl táta, který je asistentem trenéra u národního družstva. Letos snad bude vše v pořádku a po hokejové sezoně se určitě zase budu snažit, abych se do reprezentace dostala i v těchto sportovních odvětvích. Příští rok se bude konat kvalifikace na zimní olympiádu 2010 ve Vancouveru, a to je ještě větší motivace. Pokud by se nám tam podařilo dostat, splnil by se mi můj největší sportovní sen.“

Nedávno jste vtipkovala, že jste za deset let co hrajete hokej dala dohromady 10 gólů. Na MS v Kanadě jste byla se dvěma asistencemi nejproduktivnější obránkyní týmu. Blízká se v tomto směru na lepší časy?
„Já nejsem žádný extra střelec, raději se koukám po lépe postavených spoluhráčích a proto mám víc asistencí než gólů. Bylo tomu už od malička, asi už jiná nebudu. Je to možná také tím, že jsem spíš defenzivní obránce. Je to někdy trochu problém, protože pak sbírám trestné minuty. Trestaná jsem většinou v zápasech proti holkám, protože v nich není povolen fyzický atak a já se vždy snažím získat si před vlatní brankou respekt. K brankáři nikoho ze soupeřů nepouštím, ať u kluků nebo u holek.“

19.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Děti ze 4. základní školy besedovaly s policejní mluvčí Hanou Millerovou o nebezpečí požívání alkoholu a drog.
4

Děti ze "čtyřky" si zkusily opilecké brýle

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

OBRAZEM: Bystřičtí se utkali v "Člověče"

Nová Bystřice - Odpoledne plné zábavy zažily děti v Nové Bystřici.

Odemčené dveře stály seniorku 40 tisíc korun

Třeboň - V Třeboni se kradlo. Za vše mohou zapomenuté odemčené dveře.

Kdo se v uplynulém týdnu narodil v jindřichohradecké porodnici?

Jindřichohradecko - V jindřichohradecké porodnici se v uplynulém týdnu narodili:

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení