Jeden z nejlepších hokejistů, co se kdy v Jihočeském kraji narodili. Odchovanec Vajgaru Jindřichův Hradec Jan Marek. Zahynul při pádu letadla s týmem Jaroslavle. Doma u Vajgaru mu říkali Pinďa. "Tu přezdívku mu dal jeho táta," vzpomíná trenér Jan Hanzálek, který právě Marka provedl mládežnickými kategoriemi. "Honza vždycky za mnou chodil a prosil, abych ho nevyřadil z týmu, že chce hrát stále." V rádiu, když s ním mluvili, řekl, že mu nejvíce dali do hokeje trenér Hanzálek v Hradci a Franta Výborný na Spartě. "To trenéra potěší. Ale já Honzu opravdu měl rád, lidsky," říká zkušený kouč z města od Vajgaru.

"Často na něj vzpomínám, jsou to vzpomínky, které zůstanou na celý život. Pravidelně chodím na hřbitov." Hanzálek musí nastupující generaci hráčů připomínat, kdo byl Jan Marek. "V Hradci máme stadion Jana Marka. Mohlo by se zdát, že všichni vědí, kdo to byl, ale setkávám se s tím, že i někteří malí kluci, kteří zde hrají v nižších třídách, nevědí, kdo byl Honza Marek. A to by mě mrzelo, protože Honza byl významným odchovancem hradeckého hokeje a zasloužil by si památku."

Hanzálek byl jedním z jeho prvních trenérů. Jak by Honzu Marka charakterizoval? "Byl nesmírně hravý a vítězný typ. Prostě nerad prohrával. Ale v té době bylo na hokeji hodně kluků, hráli jsme tenis a různé hry. Když prohráli, hádali se o výsledky, ale šli jsme domů a nikdo nevěděl, kolik kdo vyhrál. Bylo to normální. Druhý den jsme přišli a začali znovu. Honza byl prostě Pinďa. Byl nejmladší a nejmenší a jeho otec mu dal tu přezdívku Pinďa, protože byl malý, a to mu v Hradci zůstalo. Když se v hokejovém prostředí řekne Pinďa, všichni v Hradci vědí, že to byl Honza Marek."

Jaká podle Hanzálka byla Markova největší hokejová přednost? "Chytrost. To byla jeho velká přednost. Měl obrovský přehled. Hokejoví odborníci říkali, že je malý pro velký hokej, já jsem nikdy neměl obavy, že by ho někdo zranil na mantinelu. On viděl snad i za sebe. Když pak zesílil a zrychlil, stal se výjimečným hráčem."