Kdy jste se dozvěděl, že v Mostu půjdete do branky?
Klasicky den před zápasem. Trenér se mě ptal, jak se cítím. Řekl jsem mu, že dobře a jsem připravený. Potom mě informoval, že půjdu do branky.

Když jste chytal naposledy v Litoměřicích, tak to ale bylo naplánované dopředu. Je to tak?
Ano. Minule to bylo plánované a věděl jsem ještě dříve, že budu chytat. Teď to bylo trochu jinak a víceméně se reagovalo na aktuální situaci.

Chystal jste se na zápas jinak, když jste věděl, že půjdete do hry od začátku?
Vůbec ne. Na každý zápas se snažím připravit stejně. Pak už se soustředím jenom na svůj výkon, abych pomohl týmu. Nic jiného.

Ale přece jen to pro vás musí být jiné, když víte, že půjdete do branky od začátku?
Neřekl bych. Když něco měním, tak je to vždycky jenom špatně. Snažím se pracovat pořád na sto procent. Zápas řeším až přímo v ten den, kdy hrajeme.

Zápas v Mostu se pro vás vyvíjel mimořádně příznivě, vedli jste už 5:0, ale ze začátku měli domácí převahu. Bylo to tak?
Neřekl bych, že domácí měli tlak. Celý zápas hráli na brejky. Byl to takový klasický mostecký hokej. Tlačili jsme, určovali vývoj hry a oni spoléhali jenom na protiútoky. Ale až na nějaké dvě tři výjimky se nám je podařilo eliminovat. Kluci dobře bránili a nepouštěli soupeře do nějakých větších šancí. Bylo to v pohodě.

Jediná drobná komplikace přišla za stavu 5:0, kdy soupeř dvěma góly snížil a trenér Rosol si bral oddechový čas. Byla to skutečně trochu komplikace?
Oddechový čas jsme brali spíše pro uklidnění, abychom zbytečně nepanikařili. Vedli jsme 5:0 a možná jsme polevili v koncentraci. Těžko říct. Domácím vyšly dvě brejkové situace, tak jsme uklidnili hru a znovu začali hrát náš hokej. V pohodě jsme to zvládli.

V hledišti bylo 185 diváků, zatímco na vaše domácí zápasy chodí pravidelně kolem čtyř tisícovek. Co jste říkal atmosféře zápasu?
Je to samozřejmě takové zvláštní, když je vlastně prázdná hala. Abych řekl pravdu, tak jsem s tím ale dopředu počítal, protože tam je to vždycky stejné. O atmosféru se starali naši fanoušci, kteří za námi přijeli.

Má taková kulisa vliv i na váš výkon na ledě?
To nevím. Vyhráli jsme a máme tři body. To je nejdůležitější.

Vy osobně jste dlouho čekal na svou další šanci. Jaké je to sledovat ze střídačky kolegu, kterému se daří?
Každý chce hrát, to si nebudeme nic nalhávat. Blaženovi (Ondřej Bláha – pozn. red.) to lepilo a hlavně se vyhrávalo. Týmový úspěch je vždycky na prvním místě. Já jsem se snažil dělat co nejlepší atmosféru, dobře trénovat a čekat na svou šanci.

Když jste se konečně dočkal, necítíte se pod větším tlakem, abyste to zase hned nepokazil?
To asi ne. Kdybych to měl takhle, tak bych byl jenom rozklepaný. Buď jdu do brány, nebo ne, ale pořád jsem připravený. Snažím se makat, co nejlépe trénovat a pomoci týmu.

Sezonu jste začal v brance, ale rychle jste ji opustil a v Mostu to byl teprve váš čtvrtý letošní zápas. Čekal jste, že z vašeho pohledu bude mít sezona takovýhle vývoj?
To je spíše otázka na trenéra než na mě. Jak říkám, chytal Blažena, lepilo mu to a především se vyhrávalo, což je hlavní. Takhle to neřeším. Snažím se na tréninku makat, abych se zlepšoval a mohl týmu pomoci zase já.

Jednou jste byl nastoupil za Jindřichův Hradec ve druhé lize. To byla vaše iniciativa?
Nebyla to moje iniciativa. Přišli za mnou trenéři, že by byli rádi, abych se držel v zápasovém tempu. Tak mě poslali na zápas do Jindřichova Hradce. Byl jsem rád, že jsem si zachytal a neměl jsem tak dlouhou zápasovou pauzu. Navíc se vyhrálo v Děčíně 2:1 v prodloužení. Bral jsem to určitě pozitivně.

Cítil jste velký rozdíl mezi hokejem v první a druhé lize?
Je to jiný hokej. Rozdíl je především v bruslení a agresivitě. Ale i tam jsou šikovní hráči a dokáží vám to tam poslat stejně jako o soutěž výš. Pro gólmana je to možná ještě těžší než v první lize.

Pod vedením Romana Turka máte letos pravidelné gólmanské tréninky. Jsou pro vás přínosem?
Určitě. Eda Turek toho spoustu odchytal a má velké zkušenosti. Pomocí gólmanských tréninků se nám snaží něco z nich předat. Mně se to líbí. Celkově mám tyhle speciální tréninky rád. Je tam větší prostor vyzkoušet si nové věci.

Už máte jasno, kdo nastoupí do branky ve středu proti Benátkám nad Jizerou?
To vůbec neřeším. Budu se snažit dobře odtrénovat, připravit se na zápas a uvidíme, co bude ve středu. Hlavní je doma bodovat.

Věříte, že budete chytat?
Opravdu to vůbec neřeším a nechávám to na trenérech. To není moje práce. Moje práce je, abych chytal, když mě pošlou do branky.

Co čekáte od Benátek, které jsou farmou extraligového Liberce a v tabulce jsou na desátém místě?
Je to těžký soupeř. Vždycky je otázka, koho jim pošlou z Liberce.

Může být pro soupeře výhodou, že extraliga má reprezentační přestávku?
Loni jsme hráli s Benátkami třikrát v době reprezentační pauzy a ani jednou jsme nevyhráli. Na jejich ledě jsme letos zvítězili, když jsme zápas zvládli především po taktické stránce. Věřím, že ho zvládneme i tady doma. Je to sice desátý tým tabulky, ale ta je nesmírně vyrovnaná a každý soupeř je těžký. Musíme se na něj dobře připravit a doma uspět.