Jak se vyvíjel zápas v Havlíčkově Brodu?
Domácí měli dobrý nástup do utkání, zavřeli nás v pásmu a povedlo se jim dát rychlý gól. Ve druhé třetině přidali ještě jednu branku, ale v závěru se Tomáši Nouzovi povedly dvě neskutečné věci a poslal nás do prodloužení. V závěru už jsme hlavně  nechtěli udělat chybu s tím, že si pro body dojdeme v prodloužení nebo v nájezdech. Bohužel to na nájezdy nakonec nevyšlo.

Havlíčkův Brod je na posledním místě tabulky. Zaskočil vás, že jste ho nedokázali v základní hrací době přehrát?
Zatímco nám se úplně nepovedl začátek utkání, soupeř ho měl dobrý. Důrazný. Takový, jaký má doma být. To bylo důležité pro celý vývoj zápasu.

Podruhé jste v letošní sezoně absolvovali nájezdy. Zatímco doma s Chomutovem byli vaši střelci stoprocentně úspěšní, tentokrát se netrefil nikdo.
Tak to prostě bývá. Nájezdy jsou vabank. Máme na ně šikovné hráče, ale někdy se to prostě nepovede.

Vy osobně byste si na nájezd troufl, kdyby na vás trenér ukázal?
Kdyby na mě ukázal, tak se toho zhostím, jak nejlépe umím. Ale byl by to asi nesmysl. Máme mnohem šikovnější hráče.

Do zápasu jste zasáhl pouze jednou. V jakém to bylo momentu?
V první třetině. Po jednom ze zákroků to vypadalo, že bude Kuba Suchánek zraněný, když ho soupeř dohrál u mantinelu a nevypadalo to moc dobře. Naskočil jsem místo něj na jedno střídání. Naštěstí se ale dal rychle dohromady a vrátil se zpět.

Většinu předcházejících zápasů jste odehráli na tři pětky a vy jste zůstával jen na střídačce jako sedmý obránce. Je složité se vyrovnat s takovou situací?
Člověk musí být hlavně pořád připravený a ve chvíli, kdy ho chce trenér využít, tak to zvládnout. Je to trochu jako na rybách. Čekáte na příležitost a pak je hlavní to nezkazit.

Jak se cítí hokejista, který nehraje?
Psychicky je to těžké. Když se ale daří týmu, tak si můžete užívat kolektivní úspěch. To je na týmovém sportu hezké.

V pondělí jste nastoupil doma proti Třebíči v základní sestavě. V polovině zápasu vás ale trenéři stáhli. Proč?
Byl jsem u dvou gólů. Odehrál jsem zápas v Jihlavě, který se celkem povedl. Do druhého jsem šel proti Třebíči a připletl jsem se ke dvěma inkasovaným gólům. Místo mě šel do hry Lukáš Kříž, který na příležitost čekal také hodně dlouho.

Zamrzí to, když šance přijde a pak proteče mezi prsty?
Jasně. Mrzí to.

Jezdíte také vypomáhat na střídavý start do druholigového Tábora. Je velký rozdíl mezi úrovní zápasů v první a druhé lize?
Hodně záleží na soupeřích. Třeba Jindřichův Hradec a další, to jsou kvalitní celky. Teď naposledy jsme ale byli v Jablonci a tam už kvalita týmu ani rozhodčích tak vysoká nebyla.

Jste rád, že když nejste vytěžován v Motoru, můžete si zahrát alespoň právě v Táboře?
Určitě. Jsem rád za jakýkoliv zápas, který mohu odehrát. V zápasech člověk výkonnostně roste.

Není to trošku zvláštní, když v nějakém týmu netrénujete a pak tam přijedete jenom na zápas?
Divné by to asi bylo, kdybych tam nebyl vítán. V Táboře se ale ke mně chovají velice dobře a já se snažím na ledě vracet důvěru, kterou tam dostávám.

Jezdí s vámi do Tábora ještě někdo z Budějovic?
Jezdil tam Lukáš Kříž a na začátku sezony tam několik zápasů odehrál také Kuba Suchánek. Ostatní mladí kluci mají střídavé starty do Jindřichova Hradce.

Když se hrálo ve druhé lize jihočeské derby, tak jste proti sobě nastoupili spoluhráči z jednoho týmu?
Ano. Za Hradec hrál Honza Trummer a gól jsem dával Davidu Gábovi. Byla to zajímavá situace. Ráno jsme trénovali v Budějovicích s Honzou v jedné lajně a večer jsme proti sobě hráli zápas.

V sobotu vás čeká doma Šumperk. Co od zápasu očekáváte?
Doma je naší povinností vyhrát. Máme obrovskou podporu ze strany fanoušků, tak nezbývá, než věřit ve vlastní schopnosti.

Doufáte, že se dostanete na led?
Hlavně doufám, že vyhrajeme. Ať už nastoupím, nebo ne. Důležité jsou body.

Kromě hokeje ještě studujete vysokou školu. Který obor?
Na Pedagogické fakultě tady v Českých Budějovicích studuji psychologii. Jsem ve druhém ročníku.

Je složité skloubit hokej a studium?
Zatím se to dá. Některé předměty nestíhám, tak jsem se pro ně domluvil na individuálním plánu.

Plně individuální studijní plán nemáte?
Ne. Snažím se vždycky nějak domluvit s trenéry a učiteli ve škole.

První rok studia jste zvládl v pohodě?
Ano. Vzhledem k tomu, že jsem byl skoro celý rok zraněný, tak jsem měl na školu dost času. Určitě se to dá zvládnout. Když se člověk zatáhne, tak to jde.

Jsou to pro vás zadní vrátka, pokud by se vám třeba v hokeji nedařilo?
Studium je pro mě taková kompenzace k vrcholovému sportu. Třeba se mi to do budoucna bude hodit. Psychologie mě zajímá. Hlavně proto jsem na tuto školu šel.